Jediná cigareta vám vezme až půl hodiny života, varuje odbornice na boj s kouřením

O kolik nám zkrátí život jediná cigareta?
Na to existuje několik studií. A je to samozřejmě individuální. Víme o rezistentních kuřácích, kterým to život nezkrátí vůbec. Říká se tomu Churchillův syndrom. Pak jsou ale ti, kterým kouření život zkrátí hodně.

O kolik?
V Česku je rozdíl mezi délkou života kuřáka a nekuřáka zhruba sedm a půl roku. Jenže vzhledem k tomu, že necelá půlka kuřáků je mezi již zmíněnými rezistentními, umírající ztrácejí ve skutečnosti průměrně patnáct let. A to jen v důsledku kouření! Ročně to v republice dělá 16 tisíc lidí ročně, z nichž zhruba tři čtvrtiny ztrácí v průměru 22 let. Někoho možná překvapí, že nejméně 1 500 Čechů ročně umírá v důsledku pasivního kouření. Jinými slovy: Každé šesté úmrtí v této zemi je způsobeno kouřením.

Ještě jsme však neodpověděli na první otázku: O kolik nás obere jediná cigareta?
Je to spočítáno na jedenáct až třicet minut života. Děsivé číslo, že?

To ano. Je děsivý i počet kuřáků v Česku?
Je, přestože kouření už zdaleka není tak módní, jak bývalo. Dnes bychom v Česku napočítali asi dva miliony kuřáků. Zhruba dvakrát víc než běžná populace kouří lidé, kteří jsou duševně nemocní; asi 60 až 80 procent. Přitom třeba u deprese kouření situaci jednoznačně zhoršuje. Méně známých škodlivých dopadů má kouření spoustu.

Kterých třeba?
Souvisí kupříkladu se slepotou. Je její nejčastější příčinou v dospělosti. Poškozuje totiž cévy, včetně těch droboučkých na očním pozadí. Přispívá tak k degeneraci makuly. Kouření ale ovlivňuje celé tělo, velké téma je to i v souvislosti s cukrovkou. U nás v Centru pro závislé na tabáku spolupracujeme též s ambulancí pro roztroušenou sklerózu, tam kouření rovněž zvyšuje riziko, že se této nemoci nevyhnete. Ba co víc: zhoršuje průběh a prognózu, snižuje účinek léků. Na hladině protilátek se dá prokázat, že účinnost některých léků včetně léčby biologické je u kuřáků přibližně poloviční.

Covid a válka na Ukrajině zvýšily riziko sebevražd. Muži ji páchají čtyřikrát častěji než ženy

Rozhovor

Lidé v časech covidu a války na Ukrajině častěji propadají úzkostem a depresím, jak je to ale se sebevraždami? Zvýšil se v těžkém období i počet pokusů o ukončení života vlastní rukou? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisují Alexandr Kasal a Laura Bechyňová z Národního ústavu duševního zdraví, kteří k tématu dobrovolného odchodu ze světa spustili specializovaný web. Symbolicky 10. září, tedy ve Světový den předcházení sebevražd.

Prokázalo se, že má kouření nepříznivé dopady i na pacienty s covidem?
To je zajímavé téma. Na první pohled je jasné, že kouření způsobuje nemoci, na které pacienti s covidem umírají. Podporuje záněty, zhoršuje imunitu, cukrovku a srdečně-cévní nemoci. Nemůžeme však pominout, že podíl počtu kuřáků s diagnostikovaným covidem je nižší než v daných populacích. A to významně.

Jak je to možné?
To zatím nevíme. Jedním z důvodů může být nedostatek dat. Mluví se ale i o možné protektivní, tedy ochranné roli nikotinu. Kuřáci mají zmnožené receptory, na které se nikotin navazuje. Jde zároveň o receptory, kterými virus vstupuje do buněk. V případě, že kouříme, tedy máme tyto vstupní cesty nikotinem ucpané. Ale pozor: Jakmile je kuřák hospitalizovaný, mívá horší průběh covidu, větší pravděpodobnost pobytu na JIP a smrti. Může to souviset s tím, že přísun nikotinu se při hospitalizaci zastavil, zmnožené receptory jsou tedy pro virus volné. Ještě jednou ovšem zdůrazňuji: Jde jen o jednu z teorií. Doporučení přestat kouřit i kvůli covidu je tak jako tak na místě. Jak už jsem řekla – kouření způsobuje nemoci, na které většinou pacient s covidem umírá.

Každé šesté úmrtí v této zemi je způsobeno kouřením. Rozdíl mezi délkou života kuřáka a nekuřáka je tu zhruba sedm a půl roku.

Poznáte kuřáka na první pohled?
Silného ano. Muži s delšími bílými vousy mívají třeba pod nosem zažloutlý knír. Poznat se to dá ale hlavně čichem. Pro někoho to může být až nesnesitelné – jedna paní nám takhle popisovala, že jakmile si v divadle sedne vedle kuřáka, musí okamžitě odejít. Zajímavé je, že lidem, kteří přestanou kouřit, se do několika dnů či týdnů zásadně zlepší čich i chuť. Jeden pacient nám v nadsázce vyčinil: „To vám teda pěkně děkuju, teprve teď cítím, jak nám v ulici smrdí popelnice.“

Jenže přestat není žádná legrace. Jak na to?
Pokud to někdo dokáže bez pomoci, je to fajn. Po roce ale tímto způsobem nekouří jen pět procent z těch, kteří to zkusili. Pakliže se to tedy někomu nepovedlo, neměl by se zdráhat vyhledat odbornou pomoc. Více se dozví na stránce Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku, kde najde přes čtyřicet center rozesetých po celé republice, více než 200 ambulantních lékařů, skoro stejný počet lékáren poskytujících poradenství, několik adiktologických ambulancí vhodných pro vícečetné závislosti, mobilní aplikace a telefonní linku. Statistika nám prozrazuje, že průměrný kuřák má za život asi třicet neúspěšných pokusů o skoncování s kouřením. V průměru bývá úspěšný ten pátý. Můj vzkaz tedy zní: Nepřestávejte přestávat. Ono se říká, že přestat kouřit je jako naučit se jezdit na kole. Člověk párkrát spadne, pak ale chytí balanc.

Diagnóza: Nenávidím zvuk. Když vám mlaskání druhých vadí tolik, že rozdáváte facky

Rozhovor

Poslouchat skřípání nehtů po tabuli není příjemné nikomu. Jsou ale lidé, kteří u ostatních nesnesou ani zvuk mlaskání, žvýkání, polykání, zívání či dýchání. Trpí při tom natolik, až propadají psychickým problémům, vede je to k agresivitě, dokonce i k fyzickým útokům. Alergie na konkrétní zvuk má své jméno, říká se jí misofonie. Libor Černý z Foniatrické kliniky 1. LF UK v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, kde se v nás bere.

Jsou v pokusech přestat s kouřením úspěšnější muži nebo ženy?
Je to zhruba půl na půl. Muži ovšem většinou bývají silnější kuřáci. Kouří více cigaret denně, bývají fyzicky závislejší. Kouří intenzivněji, což se dá prokázat hladinou oxidu uhelnatého ve výdechu. Ženy bývají spíš příležitostnými kuřáky, je u nich silnější psychosociální závislost: potřeba kouřit v nějaké společnosti, v určité situaci.

Jsou různé způsoby, jak se lidé pokoušejí odnaučit kouřit. Který byste rozhodně nedoporučila?
Ten, který člověka nějakým způsobem poškozuje. Naše intenzivní léčba zahrnuje zhruba dvouhodinovou intervenci, při níž s pacienty mluvíme o tom, jak přežít typické kuřácké situace bez cigarety.

Jako stres?
Třeba. Ono není od věci si uvědomit, že kouření ve skutečnosti stres zhoršuje.

Vážně? Spousta lidí naopak ubezpečuje, jak je kouření uklidňuje.
Vím. Ale je to omyl. Jistě, vystresovaný kuřák má díky cigaretě v ruce hračku, věnuje se svému osvědčenému rituálu. Je mu dobře. Dívá se na ladně se vinoucí kouř, však je v cigaretě jen kvůli tomu řada různých chemikálií. Zaměstná mysl, odpoutá pozornost od toho, co jej chvíli před tím naštvalo. Po potažení se mu v mozku vyplaví dopamin, hormon štěstí. To je určitě příjemné. Jenže to trvá pouze několik minut. Kdyby si měli kuřáci změřit pulz před cigaretou a po ní, zjistili by, že srdeční akce se po jejím vykouření v průměru zvýší o deset za minutu. Je to prokazatelně způsobeno masivním vyplavením stresových hormonů po cigaretě. Takže jakápak pomoc proti stresu? Právě naopak. Jelikož se stresu v životě nevyhneme, je rozumné k jeho potlačení používat jiné metody.

Jaké?
Jednoduchou radou jsou dechová cvičení. Minulý týden jsme tu měli pacienta, kterému jsme radili, aby se nadechoval do břicha. Čertil se: „Co mi to vykládáte… Každý přece ví, že se dýchá plícemi!“ To mě pobavilo… Líbí se mi, co říká doktor Nešpor. Že ve škole nás sice naučili přeskakovat koně, což v životě nikdy nepoužijeme, ale jak máme správně dýchat a chodit, to nevíme… Kuřák by si místo kouření měl dopředu připravit nějaké jiné řešení. Něco, na co se může těšit, aby se vedle nekouření netrestal dvakrát.

Psycholog: Nejdřív covid, teď válka? Tahle doba lidi nešetří, povleče se s námi ještě dlouho

Rozhovor

Nejdřív jsme čelili covidové pandemii, teď se kvůli ruské agresi na Ukrajině obáváme hrozby jaderné války. Není náhoda, že všechny daleko více souží úzkosti a deprese, poslední roky představují pro naše nitro obrovský zápřah. Psycholog Jiří Šípek je přesvědčen, že si je budeme pamatovat do konce života. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS poradil, jak se strachu bránit.

Mohou pomoci i léky?
Kouření samo o sobě sice je nemocí, léky „proti němu“ však neexistují. Pakliže jde někdo do lékárny s představou, že si koupí tabletu a něco, co předtím dělal dvěstětisíckrát, se mu jednoduše vymaže z paměti, pak je vyloženě naivní. Nečekejte zázraky. Léky fungují proti zhruba patnácti abstinenčním příznakům, jakými jsou nervozita, hlad, špatná nálada, úzkost, nespavost, neschopnost odpočívat, zácpa a další. Člověk se díky nim zkrátka necítí tak mizerně. Takové léky doporučujeme užívat po dobu až šesti měsíců.

Po jaké době si člověk, který přestal s kouřením, může říct, že má vyhráno?
Vyhráno je v momentě, kdy z toho má radost. Byť se k tomu samozřejmě zase může kdykoliv vrátit – takových příkladů jistě i vy znáte bezpočet.

Jaký je váš pohled na elektronické cigarety?
Jejich dopad na zdraví není nulový, v porovnání s kouřením však minimální. Ráda bych ale zdůraznila něco, co se často opomíjí. A sice že je obrovský rozdíl mezi nimi a dnes tak módním zahřívaným tabákem. Elektronická cigareta je zahřívaná tekutina, která neobsahuje tabák. Zahřeje se na něco přes sto stupňů Celsia, sice není zcela neškodná, toxických látek ale vapér vdechuje v porovnání s kouřem do pěti procent. Zato u zahřívaného tabáku samotný tabák samozřejmě logicky najdeme. Je to sice „elektronické“ zařízení, zahřívá se tu však tabák, a to až na 350 stupňů Celsia. Konzument tedy vdechuje něco, co už se podobá kouři z cigarety. Nesmrdí to tolik, některých látek je tam sice méně, jiných však až několikasetnásobně víc.

Takže to není méně rizikové.
Vůbec si nejsem jistá, že bych to takto mohla říct. Na sociálních sítích bohužel vystupují influenceři, kteří své publikum ujišťují, že užívání zahřívaného tabáku představuje zdravý životní styl. Omyl. Nenechte se tím poplést. Některé formy zahřívaného tabáku jsou také mnohem návykovější než cigarety. Máme pacienty, kteří přešli z cigaret na zahřívaný tabák a místo dvaceti jich najednou potřebují denně až čtyřicet. Mají větší problém se toho zbavit než předtím cigaret.