Rozhovor s poslední žijící lidickou ženou Jaroslavou Skleničkovou
Česko si připomíná jeden z nejhorších válečných zločinů – vyhlazení Lidic. Nacisté zavraždili celkem 340 tamních obyvatel, včetně dětí a žen. Lidice doslova srovnali se zemí. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS vzpomínala na den, kdy přišli vrazi i na své přežití poslední žijící pamětnice Jaroslava Skleničková (94).
Ráno ve středu 10. června roku 1942 začali do obce Lidice u Kladna najíždět příslušníci nacistických sil SS. Všechny ženy a děti vyhnali z domů a v následujících dnech a týdnech je postupně převáželi do koncentračních táborů a na smrt. Jen pár dětí nacisté vybrali jako „rasově vhodné“ k německé převýchově.
„Byla jsem moc naivní. Tenkrát mi bylo šestnáct a dva a půl měsíce. To mi zachránilo život. Už jsem nebyla dítě, už jsem byla žena,“ vypráví Jaroslava Skleničková. Úředník, který ji zapisoval na Kladně, kam všechny děti jednotky SS nejprve na tři dny převezly, si podle jejích slov myslel, že je ještě dítě. „Najednou si ale všiml data narození, tak mě hned připsal k mamince. Byly jsme společně,“ vzpomíná poslední lidická přeživší žena.
Táta mi řekl: Snad dá Bůh, že se ještě uvidíme
Jaroslava Skleničková vypráví, že vůbec nevěděla, co se bude dít. „Pamatuji si, že maminka se tam s Němci dohadovala, že musíme něco jíst. Táta mi potom řekl: ‚Jaří, pojď k vrátkům, počkáme tam na ně.‘ Objal mě a povídá mi: ,Snad dá Bůh, že se ještě uvidíme.‘ Já jsem si říkala, co to ten táta povídá, za dva dny budeme zpátky,“ vybavuje si vzpomínky. Jenže už o pár hodin později o otce přišla. „Myslela jsem si, že dospělí mluví pravdu, že jen děti lžou,“ dodává.
Nacisté ten den v Lidicích popravili 173 mužů, dalších 19 zabili následující dny. Všechny muže po skupinkách postavili ke zdi a jednoho po druhém je postříleli. Dohromady nacisté tehdy o život připravili 192 lidických mužů, nejstaršímu bylo čtyřiaosmdesát, nejmladšímu čtrnáct. Vyvraždili i 60 žen a 88 dětí. Jaroslavě Skleničkové se podařilo přežít koncentrační tábor.
„Když jsem se dostala zpět, nevěděla jsem, čí jsem. Jak jsem se vyznala v lágru, věděla, koho se zeptat, koho požádat o pomoc, v civilu jsem byla vedle,“ popisuje s tím, že se sice vrátila jako šestnáctiletá, ale se zkušenostmi pětatřicetileté ženy.
Ošklivé věci jsem do svých knih nedala
Útok na Lidice nacisté naplánovali v reakci na atentát na zastupujícího říšského protektora SS Reinharda Heydricha. Toho 27. května 1942 smrtelně zranili parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš. Atentát s krycím názvem Operace Anthropoid rozjel nacistické běsnění. V čele se státním tajemníkem Úřadu říšského protektora Karlem Hermannem Frankem připravili nacisté vyhlazovací akci. Do Lidic jejich běsnění nasměroval jeden neprůkazný dopis.
Dopis zaměstnankyni slánské továrny, zadržený spolumajitelem fabriky J. Pálou, vyvolal u kladenského gestapa podezření na spojitost atentátu s rodinou Horákových v Lidicích, neboť jejich syn byl příslušníkem československého zahraničního vojska ve Velké Británii. Přestože nebyly vyšetřováním ani prohlídkami nalezeny žádné kompromitující materiály, zbraně ani vysílačka, němečtí pohlaváři potřebovali vykonat akt pomsty za smrt „vynikajícího muže německého národa“. Jak uvádějí oficiální stránky obce, tento brutální čin se nacisté rozhodli uskutečnit právě na obyvatelích Lidic.
Jaroslava Skleničková sepsala o lidické tragédii dvě knihy. „Nikdo vám o tom nebude do sedmdesáti let schopen vyprávět,“ vysvětluje svou motivaci psát. „Druhou knihu jsem napsala, protože jsem chtěla ospravedlnit muže, že nešli jako ovce. Bránili se a zranili nějaké Němce. Co jsem ale viděla ošklivého, to jsem do svých knih nedala, protože to se četlo špatně i mně, a to jsem byla v lágru,“ vypráví.
Kdo prodělal lágr, nezbaví se ho
Poslední přeživší žena na červnové události roku 1942 ani na to, co zažila poté, nikdy nezapomene. „Něco vám řeknu – kdo prodělal lágr, ten se ho nezbaví. Máme to pod kůží,“ říká. Přes všechny své zkušenosti ale podle svých slov nikdy nežádala o slitování. „Nikde v zaměstnání jsem neříkala, že jsem z Lidic, aby si mysleli, že chci nějaká privilegia, to neexistuje. Jsem velký optimista,“ popisuje svůj přístup k životu.
V Lidicích dnes pietní akce opět oživila vzpomínky na oběti nacistického řádění. Letos poprvé od roku 1945 byla ale akce, kvůli opatřením proti šíření koronaviru, neveřejná. Uctít památku u pomníku obětí přišli kromě tři přeživších lidických mužů také prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš nebo předseda Senátu Miloš Vystrčil. Prezident Zeman s přeživšími po tradičním položení věnců ještě krátce pohovořil. Veřejnost může na pietní místo přijít během odpoledne.
Záznam z pietní akce si můžete prohlédnout ve videu níže.
