Ještěd projde rekonstrukcí za půl miliardy
Jednu z nejznámějších staveb České republiky a libereckou ikonu, hotel a vysílač na Ještědu, čeká v blízké době zásadní proměna. Co všechno by se mohlo změnit vně i uvnitř budovy, která byla vyhlášená českou stavbou 20. století, naznačuje architektonická studie. Stavba architekta Karla Hubáčka by se měla vrátit k původnímu duchu počátku 70. let.
Studii nechal vypracovat spolek Ještěd 73, do kterého vstoupili důležití hráči — vlastník objektu České radiokomunikace, Liberecký kraj i město Liberec. „S tou budovou je potřeba udělat něco kompletně a k tomu kompletnímu se zatím nikdo neodhodlal. Teď jsme nejblíž, než jsme kdy s nějakými myšlenkami na obnovu Ještědu byli,“ tvrdí Milena Lánská, mluvčí spolku.
Studie vzešla ze soutěže, které se zúčastnilo 28 architektonických ateliérů z celé republiky. V odborné porotě vedle zástupců spolku zasedli i renomovaní architekti včetně dvou spolutvůrců hotelu a televizního vysílače na Ještědu — Otakara Binara a Miroslava Masáka. Za vítěze označili ARN studio z Hradce Králové, jehož hlavními postavami jsou otec a syn Jiří a Michal Krejčíkovi. Ti vytvořili vizi, která respektuje původní vzhled exteriéru i interiéru. „S autorem interiérů Otakarem Binarem jsme naše nápady úzce konzultovali a shodli jsme se prakticky na všem,“ tvrdí Jiří Krejčík. Příliš moderní verze by beztak nepřicházela v úvahu. „Budova na Ještědu je národní kulturní památkou a pro nás bylo velmi důležité, že vítěznou studii přijali i pracovníci Národního památkového ústavu,“ upozorňuje radní Libereckého kraje Květa Vinklátová.
Návrh rekonstrukce Ještědu za stamiliony
Odvážnější a na sociálních sítích také rozporuplně komentovaná je podoba okolí stavby včetně velkého vyhlídkového mola nad konečnou stanicí lanovky. Na diskuse je ale zřejmě ještě hodně času, podle vlastníka objektu Českých radiokomunikací totiž zatím vůbec není jasné, kde vzít odhadovaných pět set milionů. Pomoci bude muset zřejmě stát i kraj. „Soukromá firma nemůže dostat dotaci ze státního rozpočtu ani z evropských fondů na obnovu té výjimečné památky. Je evidentní, že to financování bude muset být vícezdrojové,“ vysvětluje hejtman Martin Půta. Kraj v minulosti plánoval, že budovu hotelu a televizního vysílače koupí. Z toho ale sešlo a České radiokomunikace se v tuhle chvíli jedinečné stavby zbavovat nechtějí.
Proč k úvahám o rekonstrukci došlo? Budova postavená v nadmořské výšce 1 012 metrů nad mořem je vystavená extrémním klimatickým podmínkám, často na místě silně prší, fouká vítr o rychlosti přes 100 kilometrů v hodině, v zimě panuje tuhý mráz. „Je div, že budova vydržela 47 let od otevření bez zásadních investic. Ty jsou ale stále nutnější,“ uvedla Milena Lánská ze spolku Ještěd 73. Beton na ochozech se drolí, netěsnícími okny dovnitř zatéká. V objektu funguje stále původní vzduchotechnika, která už podle Lánské také dosluhuje. Každým rokem se stav budovy zhoršuje, přestože vlastník do průběžných menších oprav vkládá nemalé peníze.
Hotel a televizní vysílač na Ještědu zprovozněný v červnu 1973 se brzy stal symbolem nejen města, ale i celého kraje. Ten má dokonce jeho siluetu ve svém znaku. Architekt Karel Hubáček dostal za svůj projekt v roce 1969 tehdy nejprestižnější světové ocenění za architekturu — cenu Augusta Perreta. Přitom nedodržel původní podmínky soutěže. Zadání znělo vybudovat dva objekty, hotel a televizní vysílač, na místě, kde v roce 1963 vyhořel původní historický hotel. Hubáček dokázal spojit obě funkce do jedné budovy, antény vysílačů umístil do středového prstence stavby. Ta má na rozdíl od zbytku budovy plášť z laminátu, aby mohl signál nerušeně procházet. V roce 2000 zvolila odborná i laická porota budovu ve tvaru hyperboloidu českou stavbou dvacátého století.
