Autor české hymny Josef Kajetán Tyl: Se švagrovou měl sedm dětí. Zemřel před 165 lety

„Miláček národa“ a autor textu české hymny. Dramatik a spisovatel Josef Kajetán Tyl zemřel přesně před 165 lety. I přesto, že jeho tvorba měla výchovný charakter, byl součástí milostného trojúhelníku – jeho milenkou byla vlastní švagrová, se kterou měl nakonec sedm dětí. Tehdejší společnost mu také vděčila za organizaci prvních českých plesů. Podrobnosti o Tylově životě prozradil v rozhovoru se CNN Prima NEWS Josef Kremla z Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Z jaké rodiny Josef Kajetán Tyl pocházel? Ví se, jaký byl jako dítě?
Svatba rodičů se konala i proti vůli rodiny. Mladí manželé bydleli u nevěstiny babičky, když se jim 4. února 1808 narodil syn Josef. Otec Jiří se po propuštění z armády vrátil ke krejčovskému řemeslu, nicméně rodinu musel živit i jako muzikant. Malý Josef právě po něm zdědil hudební nadání, měl rád literaturu a od dětství s ním chodil do divadla. Sám také divadlo hrával se svými kolegy v sídle kutnohorské hlavní školy na Hrádku.

Málo se ví, že Tyl byl nejen dramatik, spisovatel a novinář, ale také herec. Dokonce si zahrál na prknech Stavovského divadla.
Důležitým obdobím Tylovy kariéry byl rok 1834. Tehdy se podílel na založení nového ochotnického divadla – samostatné české scény ve zrušeném klášteře kajetánů. Česká představení se zde hrála v letech 1835 až 1837. Tyl soubor řídil a společně s ním zde vystupovali Karel Hynek Mácha, Karel Sabina a další.

Fidlovačka (1930) - Kde domov můj? (Fr. Škroup)https://t.co/u8Z15oXf2P

— Kazujuki Horiuči 🇯🇵 🇨🇿 🇺🇦 #нетвойне (@kz_holiutschi) September 23, 2018

V roce 1834 také s hudebním skladatelem Františkem Škroupem předvedli ve Stavovském divadle zpěvohru Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. V této frašce poprvé zazněla vlastenecká píseň s Tylovým textem a Škroupovou hudbou Kde domov můj?

Před povinnou vojenskou službou, která v té době trvala 14 let, ho zachránili přátelé. Jak se jim to povedlo?
V roce 1829 se v Písku připojil k Hilmerově německé kočovné divadelní společnosti, aby společně s přáteli provozovali na venkově česká představení. S kočovnou společností cestoval po jižních a jihozápadních Čechách. Ani další pouť s jinou německou divadelní společností v Sasku, Bavorsku nebo ve Slezsku nebyla úspěšná. Zklamaný a bez prostředků se vrátil do Prahy a v roce 1831 nastoupil vojenskou službu jako úředník ve vojenské účtárně. Zůstal v ní jedenáct let, byl ale přitom odkázán na výdělky ze své umělecké a žurnalistické práce.

Josef Kajetán Tyl je považován za jednoho z největších vlastenců své doby. Z jakého důvodu?
Tyl se v Praze zapojil do vlasteneckého kulturního života. Organizoval zábavy a kulturní podniky vlastenecké společnosti a začal rozvíjet svou divadelní a spisovatelskou činnost. Společnost mu vděčila za organizaci prvních českých plesů a besed.

Čtyřicátá léta 19. století představovala vrcholné období Tylovy kariéry, stoupala jeho prestiž v české vlastenecké společnosti. „Miláček národa“, jak byl nazýván, psal hry, překládal, působil jako herec, režisér a od roku 1846 do roku 1851 jako dramaturg českých představení ve Stavovském divadle.

Byla jeho tvorba něčím charakteristická?
Tylovo dramatické dílo mělo od počátku výchovný charakter. Bylo zaměřeno na sociální a národní problémy české společnosti tehdejší doby, také proti odrodilcům, prospěchářům nebo vychytralým a zpátečnickým lidem.

Nesmíme zapomenout, že Tyl se angažoval také v politice…
Přesně tak. Do aktivní politiky vstoupil v období revoluce roku 1848. Stal se členem Svatováclavského (později Národního) výboru, setníkem ozbrojeného sboru Svornost, pracoval na Slovanském sjezdu a účastnil se jako poslanec říšského sněmu ve Vídni a Kroměříži.

Když se zaměříme na soukromý život dramatika – Josef Kajetán Tyl byl součástí milostného trojúhelníku. Mohl byste to vysvětlit?
Působení v Hilmerově společnosti jej spojilo s o pět let starší herečkou Magdalénou Forchheimovou, s níž se po desetileté známosti v roce 1839 oženil. V té době byl už ale skutečně zamilován do její mladší sestry Anny Forchheimové-Rajské, která se později stala matkou jeho sedmi dětí.

Jeho zářící hvězda zapadla kvůli tzv. Bachovskému absolutismu. Co to znamenalo pro Tyla?
V porevolučním období se Tyl z politiky znovu vrátil k divadlu. Když byl spolu s jinými českými herci propuštěn v roce 1851 ze Stavovského divadla, odešel před existenčními problémy a nepřízní úřadů z Prahy. Jeho divadelní společnost tehdy ukončila svou činnost po putování v jižních Čechách v Domažlicích. Tylova rodina zůstala osamocena a bez prostředků. Tylovi se však podařilo získat místo režiséra u Zöllnerovy německé herecké společnosti, kde sestavil český soubor a zahájil divadelní putování po severovýchodních Čechách představením v Hradci Králové.

Po celých pět let putování s kočovnými divadelními společnostmi jej pronásledovaly finanční těžkosti a strádání. V dubnu 1856 si Josef Kajetán Tyl v Českých Budějovicích naposledy zahrál v představení Chudý kejklíř, kde hrál sám sebe. Těžce nemocný byl převezen do Plzně, kde 11. července 1856 ve věku 48 let zemřel.