Hledání práce bývá náročnou disciplínou pro mnohé, natož pro zdravotně postižené. Ti mívají při výběru zaměstnání značně omezené možnosti. Přesto i lidé s nižšími limity mohou pomýšlet na svobodu a nezávislost, kterou s sebou nese právě možnost pracovat. Jen musí vědět kde začít.
Schopnost podávat pracovní výkon se v případě zdravotně postižených lidí liší případ od případu. Před tím, než oslovíte případného zaměstnavatele se žádostí o pohovor, je dobré si ujasnit, po čem toužíte a jaké máte možnosti s ohledem na míru svého omezení vykonávat vybranou práci. Pak už záleží jen na tom, jak moc je potenciální vedoucí vstřícný v případném upravení pracovních podmínek.
Mohu pracovat a přitom pobírat invalidní důchod?
Odpověď zní: Ano. Zákon osoby zdravotně postižené v možnosti pracovat nijak neomezuje. Ani ve výši výdělku.
Jak vybírat podle postižení?
Pokud trpíte smyslovým postižením, tedy slepotou nebo hluchotou, stále vám zbývá dost dlouhá řada typů zaměstnání, které můžete s trochou vaší i zaměstnavatelovy vůle vykonávat. „Můžete například velmi dobře pracovat v oblasti prodeje, ale je možné vykonávat i mnoho dalších kancelářských funkcí. A co práce trenéra nebo učitele?“ uvádějí stránky Cvapp.cz.
Šance na získání zaměstnání rozhodně nejsou nulové ani s chronickým onemocněním. Dostat můžete třeba práci, kterou v převážné většině odvedete na dálku z domova.
A stejné je to v případě mentálního postižení. Existují kavárny nebo stánky s občerstvením, které jsou pro vás coby zaměstnance jako stvořené.
Při namátkovém hledání, které jsme si sami vyzkoušeli, jsme našli inzeráty, které hledaly asistentky, provozní manažery sítě stánků s občerstvením a třeba i lesní dělníky. Stačí do vyhledávačů pracovních agentur zadat „OZP“.
Kde práci hledat?
Nejjednodušší způsob hledání práce je přes internet, kde najdete pracovních nabídek nejvíc. Můžete využít inzeráty určené právě pro osoby zdravotně postižené nebo si dodejte odvahu a oslovte společnost, která se vám líbí. Firmy zaměstnávající více než sto lidí mají ze zákona povinnost přijmout čtyři procenta pracovníků se zdravotním postižením. To může být vaše šance. A kdo ví, třeba se na vás usměje štěstí.
„Hledat práci je možné i u tzv. uznaných zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, kteří zaměstnávají víc než 50 procent osob se zdravotním postižením. Nabízejí obvykle místa v různých chráněných dílnách,“ píšou stránky Práce.cz.
Jak se dostat na pohovor
Nikde není psáno, že o svém postižení musíte nutně referovat v životopisu. V něm máte uvést dosažené vzdělání a pracovní zkušenosti. A pokud cítíte, že máte šanci uspět spíše při osobním jednání, protože práci, na kterou se hlásíte, ovládáte, ale bojíte se, že vás kvůli označení OZP rovnou vyřadí ze seznamu kandidátů, tak o něm v CV raději pomlčte.
Pokud se rozhodnete rovnou přiznat barvu, není to špatně. Naopak se toho dá využít. Váš budoucí zaměstnavatel z toho, že vás přijme, může i vytěžit. Ze zákona totiž může čerpat příspěvky na úpravu pracoviště nebo úlevy na daních. To personalisté radí určitě zmínit v motivačním dopise.
Nezapomeňte do svého životopisu napsat všechny dovednosti, které můžete při výkonu vytoužené práce zužitkovat. Pokud jste jezdili na tábory jako vedoucí, pak to při odpovědi na inzerát na pedagogického asistenta uveďte. Jestli jste pro své potěšení prošli barmanským kurzem a hlásíte se do oblíbené kavárny, určitě si to nenechávejte pro sebe.
Jak mluvit o svém postižení
Zdravotní stav je důležitý a v mnohých ohledech rozhodující. Nicméně málokdo z něj chce udělat překážku mezi ním a vytouženým pracovním místem. Proto o něm zkušení náboráři radí mluvit, ale určitě ne hned zkraje setkání s personalistou. Nejdřív je vhodné mu povědět o svých zkušenostech a úspěších. O tom, co nabízíte firmě, do které se hlásíte, a určitě zmiňte schopnost se dál vzdělávat. Teprve poté vysvětlete rozsah svého postižení a způsob, jakým vás limituje. Nezapomeňte si ale už předem promyslet, co by vám ze strany zaměstnavatele mohlo pomoci, abyste podávali co nejlepší výkony.
Neberte vše, co se nabízí
Hledání práce se mnohdy protáhne na dlouhou dobu. Pokud ale člověk není v tísni a nic ho nenutí vzít první, co se namane, aby se uživil, radíme dobře zvážit, kam nastoupit. I lidé se zdravotním postižením by měli dělat to, co je naplňuje a baví. Díky tomu následně podají lepší výsledky, což je koneckonců to, o co by mělo jít nám všem. Zaměstnavatel vás navíc i přes případný handicap bude považovat za výhru.