Předseda lidovců Marian Jurečka věří, že se volební koalice s ODS a TOP 09 popere o vítězství v příštích sněmovních volbách. Nebojí se ani případné vládní spolupráce s Piráty a STAN. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS připomíná, že většina lídrů těchto stran jsou „Husákovy děti“, tudíž představitelé nové politické generace, kteří nejsou napojení na historické struktury svých stran. Má nakročeno být lídrem koalice v Olomouckém kraji a odmítá kritiku, že by jako ministr zemědělství šel na ruku Andreji Babišovi (ANO).
V lednu to bude rok, co jste se stal předsedou strany. Na sjezdu byl často připomínán Sebastian Kurz a všeobecně silná pozice lidovců v některých evropských státech. Vy sám jste říkal, že je potřeba se začít rvát o voliče jiných stran. Jak to po necelém roce hodnotíte? Daří se to?
Sám jsem až tolik o Sebastianu Kurzovi nemluvil, to byli spíše jiní. Samozřejmě se ale snažím, aby se strana posunovala dál, abychom byli atraktivnější a získávali nové voliče. Když vezmu nějaké měřitelné indikátory, pojďme se podívat třeba na krajské volby, kde jsme dokázali vytvořit zajímavý mix lidí na kandidátky. Byli tam mladí lidé a zároveň i ti zkušení. Ukázalo se, že to má potenciál poměrně velkého úspěchu. Máme nejmladšího hejtmana v České republice – Honza Grolich, 36 let, který přišel s jiným stylem komunikace a kampaně. Máme prvního náměstka hejtmana v jižních Čechách, také se jedná o třicátníka, nebo náměstka hejtmana v Olomouckém kraji, také je to člověk středního věku, nebo třeba radní v Ústeckém kraji. Dokázali jsme zvýšit počet zastoupení v krajských zastupitelstvech a zároveň oproti předchozímu volebnímu období navýšit počet rad, ve kterých jsme zastoupeni. Je to jeden z těch dílčích cílů, který se daří naplňovat.
Máme nejmladšího hejtmana v České republice – Honza Grolich, 36 let, který přišel s jiným stylem komunikace a kampaně.
Ve čtvrtek vyšla čísla agentury Median, která nejsou pro lidovce příliš lichotivá. KDU-ČSL přisuzují 4,5 procenta.
Úplně jednoduše to rozbiji. Krajské volby jsou pro mě posledním měřitelným průzkumem, který má nějakou relevanci. Jen čtyři kraje, kde KDU kandidovala samostatně, nám daly celorepublikově více než pět procent, a to nepočítám zbývající kraje, ve kterých jsme kandidovali v různých typech koalic, kde jsme byli i my dominantním partnerem.
Do sněmovních voleb půjdete společně s ODS a TOP 09. Jaký očekáváte výsledek?
Přistupuji k tomu s pokorou a říkám, že se chceme ve férovém souboji porvat o vítězství. Chápu, že dnes o tom mluví všichni, jak Piráti se STAN, tak Andrej Babiš. Pro mě ale bude největší vítězství, pokud díky této spolupráci dokážeme změnit fungování správy země, aby tady byla vláda, která bude ctít a respektovat zákony, demokratické principy a nebude přispívat k tomu, že se obsah politiky vyprazdňuje. Budoucí vláda musí dělat dobrou správu téhle země, což lze brát jako klišé, ale já dobrou správou rozumím to, že budeme pamatovat na všechny skupiny obyvatel, nevybírat si jenom ty, které se hodí podle průzkumů, ale pamatovat na všechny, které jsou v nouzi. Na druhé straně je potřeba mít také dobrou politiku navenek. Být respektovaným členem Evropské unie, který ji chce posunout k lepšímu a není brán jako uražené dítě v koutě, a taky být dobrým a aktivním členem NATO.
Jak tradiční volič KDU-ČSL přistupuje k tomuto spojení? Nemá třeba problém s mnohdy liberálnější TOP 09 nebo s ODS, která má nějakou minulost?
Ve většině případů se setkávám s velmi pozitivními reakcemi, ale samozřejmě tady jsou i ty kritické a nezlehčuji je. Ty pozitivní jednoznačně říkají, že vnímají synergii, že jsme schopni se v takto výjimečné situaci domluvit i před volbami a tímhle způsobem dokážeme eliminovat neférový volební systém, kdy síla voličů není adekvátně přepočtena na počet mandátů ve Sněmovně. Pak tu jsou kritické hlasy, které říkají – podívejte se, co ty politické strany dělaly v minulosti. Já tvrdím, že si toho musíme být vědomi. Také my jsme se v minulosti chyb dopustili. Na druhou stranu, když se podíváte na současné vedení těch stran, nejsou tam lidé, co politiku dělali v 90. letech. Třeba s Markétou (Pekarovou Adamovou, TOP 09, pozn. red.) jsme třicátníci, ročníky 1981 a 1984, takže jsme úplně jiná politická generace. Strany si ve své historii nesou některé ne úplně povedené věci, ale také spoustu dobrého, na což se už zapomíná. Když se rozhlédnu po svém městě nebo vesnici, vidím, že mám opravené chodníky, opravené cesty, nové osvětlení, zateplenou školu a tak dále.
Když se podíváte na současné vedení těch stran, nejsou tam lidé, co politiku dělali v 90. letech.
Vy jste ve vedení strany zažil pokus o podobnou koalici s hnutím STAN v roce 2017. Kde tehdy nastal problém?
Tehdy jsme věděli, že vstupujeme do rizika načítacího kvóra, které bylo deset procent. S partnery z hnutí STAN jsme si tehdy v březnu řekli, že kdyby hrozilo, že by těch deset procent hlasů propadlo, zatáhneme za záchrannou brzdu. V červenci jsme z našich interních průzkumů vyčetli, že ta jistota není stoprocentní a snadno by se mohlo stát, že bychom získali pouze 9,9 procenta – a víme ze Slovenska, že to je reálné. Byl by to obrovský průšvih, kdyby takový počet hlasů propadl. Takže jsme otevřeli debatu, jestli je možné udělat jiný formát než dvojkoalice, a po vzájemné dohodě jsme se rozhodli tu spolupráci ukončit. To neznamená, že bychom někoho odkopli, byla to vzájemná dohoda mezi Pavlem Bělobrádkem a Petrem Gazdíkem a oba to podepsali.
Nebojíte se, že by se historie mohla opakovat?
Dnes jsme v situaci, kdy je voličská podpora dlouhodobě výrazně nad hranicí 15 procent pro trojkoalici. Věříme, že lidé dokáži spolupráci ocenit a dát nějaké hlasy navíc. Jednak proto, že dokážeme být konzistentní, a taky proto, že přinášíme zodpovědnou politiku.
Předpokládám, že již probíhají vyjednávání o konkrétní podobě kandidátek. Je reálné, že byste třeba vedl koalici v Olomouckém kraji nebo byste například měli lídra ve Zlínském kraji?
Samozřejmě se o tom bavíme. Jednání o nějaké formě spolupráce se začala vést již v červenci, takže již máme spoustu kroků za sebou. Jednání jsme vedli také s kolegy z hnutí STAN. Pokud jde o kandidátky, jsme těsně před finální dohodou. Řešíme už jen detaily, ale drtivou většinu krajů máme uzavřenou. U nás v KDU-ČSL již běží primárky, které budou hotové do konce ledna. Mohu říct, že budeme mít lídry v Olomouckém kraji, ve Zlínském kraji a na Vysočině.
Můžete tedy potvrdit, že v Olomouckém kraji budete vést kandidátku vy osobně?
Mělo by to tak být.
Mohu říct, že budeme mít lídry v Olomouckém kraji, ve Zlínském kraji a na Vysočině.
Pokud ve volbách zvítězí volební blok Pirátů a STAN, vy byste neměl problém být ve vládě, kterou by vedli primárně Piráti?
To je samozřejmě čirá spekulace a já takhle spekulovat nechci. Umím si představit sedět u stolu s lidmi, kteří budou věrohodnými partnery, budou mít čistý štít a budeme se schopni společně domluvit na programu, ve kterém budeme mít obsažené naše důležité priority a jiné nebudou pošlapávány.
Pravděpodobně se však rýsuje, že by takto široká koalice mohla vzniknout. Sedělo by v ní ale pět stran. Například na Slovensku jsme již několikrát viděli, jaké to může způsobovat problémy. Věříte, že by se pět stran dokázalo domluvit na nějakém konstruktivním programu?
Myslím si, že se dokážeme dohodnout. Ta šance pro dohodu je dána i tím, že když se podíváte na nás pět předsedů stran, lidsky si rozumíme, umíme spolu komunikovat a hledat kompromisy. Kromě Petra Fialy jsme všichni v podstatě generace Husákových děti, takže tvrdím, že když to bude fungovat lidsky, bude to fungovat i politicky. Shodujeme se v principiálních věcech. Chceme tady transparentní, dobře fungující stát, řešit palčivé problémy, které se za roky nahromadily v oblasti daňové, důchodové, ve školství či v oblasti klimatu. Když už se dnes podíváte na návrhy, které jsme předkládali v rámci opozice, často je předkládáme spolu nebo si je vzájemně podporujeme.
Kromě Petra Fialy jsme všichni v podstatě generace Husákových děti, takže tvrdím, že když to bude fungovat lidsky, bude to fungovat i politicky.
Vy osobně jste součástí koalice v Olomouckém kraji. Usiloval jste v rámci vyjednávání o hejtmanské křeslo?
V určité části vyjednávání to na stole samozřejmě bylo, protože jsem získal opravdu rekordní počet preferenčních hlasů, tedy přes osm tisíc. My jsme spíše střední kraj, to znamená, že jsem získal nějakých 24 procent preferenčních hlasů z kandidátky. Takových lidí v rámci krajských voleb moc nebylo. Na druhou stranu jsem ale poctivě uznal, že jsme měli zhruba o těch dva a půl tisíce hlasů méně než kolegové z Pirátů a STAN. Mají o jeden mandát víc. Nechtěl jsem kvůli svým osobním ambicím riskovat, že by tento koaliční projekt nevznikl. Takže ano, kdyby byla přímá volba hejtmanů, jsem hejtmanem, ale pro mě to nebyla ambice, abych za každou cenu musel být hejtmanem.
Umíte si při případném skládání vlády představit i váš požadavek na pozici ministra zemědělství?
Já to tak v tento okamžik nemám. Pro mě bude důležité, jestli ta vláda vůbec bude moct vzniknout a mít většinu, pak jestli se shodneme na programu a potom pojďme řešit rozdělení resortů a postů pro konkrétní lidi.
Ministrem zemědělství jste byl i ve vládě, ve které jste seděli s hnutím ANO a ČSSD. Mnozí vám vyčítají podporu biopaliv, z čehož měl profitovat Agrofert…
Žádným způsobem z toho Agrofert neprofitoval. Každý si může dohledat, že když jsme v roce 2015 zdanili biopaliva, která byla zdaněna od začátku roku 2016, státní rozpočet ušetřil dvě miliardy korun, protože jsme ukončili nezdaněnou podporu. To, co je dnes přimícháváno do nafty nebo do benzinu, je zdaněno spotřební daní, což je zhruba pět a půl miliardy korun, které zůstanou v domácí ekonomice a nezaplatíme je Rusku. Když se kdokoliv podívá do veřejných zdrojů, zjistí, že té konkrétní firmě Agrofertu naopak v návaznosti na tento krok poklesly příjmy. Tak kde je, jak někdo říká, ten vstřícný krok vůči Andreji Babišovi? Ten problém nastal před rokem 2010, když se v rámci EU říkalo, jak si státy nastaví využívání obnovitelných zdrojů v dopravě. Tehdy Česká republika řekla – vsadíme na biopaliva. V roce 2015 jsme udělali jednu věc, kdy jsme řekli, že zvyšujeme podporu a rozšiřujeme portfolio pro biopaliva druhé a třetí generace. Bohužel ale není takové množství surovin a nejsou firmy, které by to rozjely, ale podporu mají.
Když se kdokoliv podívá do veřejných zdrojů, zjistí, že té konkrétní firmě Agrofertu naopak v návaznosti na tento krok poklesly příjmy.
Aktuálně ve Sněmovně jednáte o rozpočtu na příští rok. Jak se stavíte k ODS a zrušení superhrubé mzdy?
To jsou dvě věci. Jedna věc je rozpočet jako takový, což je dnes podle mého naprosto bezcenný několikasetstránkový dokument, protože všichni vědí, že budeme muset rozpočet někdy v prvním čtvrtletí dalšího roku aktualizovat. Pokud jde o daňový balíček, musíme si uvědomit, že z těch 130 miliard korun je dopad superhrubé mzdy kolem 80 miliard. Nemohu to ODS vyčítat, protože je v tomhle poměrně konzistentní a už někdy od roku 2014/2015 to ve Sněmovně několikrát předkládala. Nyní přišel s návrhem Andrej Babiš. Ještě podotknu, že i naše koaliční vláda, které jsem byl členem, měla ve svém programu zrušení superhrubé mzdy. Tenkrát to vetoval sám Andrej Babiš coby ministr financí. Já souhlasím, že princip výpočtu superhrubé mzdy je nemravný. Samozřejmě se můžeme lišit v parametrech, jak bychom to při současné ekonomické situaci řešili. Také KDU-ČSL měla v programu, že chceme snižovat daně, především pracujícím rodičům. Nejsem nadšený, že je to v tento okamžik, ale respektuji partnera, který to dlouhodobě říká. Snažíme se najít nějaký kompromis na půdě Senátu, uvidíme, jak to dopadne.
