Miroslav Kalousek Zdroj: profimedia a ČTK
Politický matador Miroslav Kalousek (TOP 09) si opět rýpl do Fialova kabinetu. Tentokrát upozornil na paradoxy vládního „zodpovědného“ přístupu. Například zkritizoval, že si stát půjčuje 137 miliard. Koaliční zástupci ale své kroky obhajují, původně plán počítal se 179 miliardami korun, a to pouze ve formě dotací.
Digitalizace, reforma vzdělávání nebo řešení dostupného bydlení. Nejen proto vláda zažádala Evropskou komisi o půjčku. Bývalý ministr financí Kalousek si právě proto nebral servítky „Rozhodli jsme se skončit s dotační ekonomikou, a proto si půjčujeme 137 miliard na dotace,“ uvedl uštěpačně na Twitteru.
Rozhodli jsme se skončit s dotační ekonomikou, a proto si půjčujeme 137 mld na dotace.
— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) June 19, 2023
Rozhodli jsme se konsolidovat st.rozpočet, a proto budou naše deficity vyšší.
Rozhodli jsme se sníźit počet sazeb DPH ze tří na dvě, a proto budeme mít sazby tři.
Máme plakat, nebo se smát?
ČTĚTE TAKÉ: Pavel se školácky vymlouval. Sklouzává k těžko vysvětlitelným výrokům i populismu, říká Korecký
„Rozhodli jsme se konsolidovat státní rozpočet, a proto budou naše deficity vyšší. Rozhodli jsme se snížit počet sazeb DPH ze tří na dvě, a proto budeme mít sazby tři. Máme plakat, nebo se smát?“ pokračoval Kalousek.
Příspěvek během pár hodin získal přes tisíc „lajků“ a řada uživatelů se ke kritice přidala. „Smutné je, že strany pětikoalice ale v zásadě nejde vytrestat jejich nevolením v příštích volbách, protože alternativa (dá-li se to tak vůbec nazvat) je ještě milionkrát horší,“ uvedl jeden z uživatelů.
„Když nemáš, půjč si 137 miliard. Na boj s větrnými mlýny,“ opřel se do vlády například i lékař Lukáš Pollert. Část financí má sloužit i žadatelům ve formě výhodných půjček. „Rád bych věděl, jak důkladně vláda zvažovala kurzové riziko. Tahle ‚výhodná půjčka‘ se může zatraceně prodražit,“ dodal Kalousek.
Kurzové riziko
Vládní politici v čele s premiér Petrem Fialou (ODS) přitom často mluví o tom, že dělají nepopulární rozhodnutí, která ale představují odpovědnou politiku. „Poškrtat 30 až 40 miliard chce velkou odvahu a důraz,“ sdělil po představení plánu ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Původně z EU mělo totiž připlout 179 miliard.
Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně se žádostí o změny v už schváleném národním plánu obnovy. Ten vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027, píše ČTK.
