Politiky asi čekají desetitisíce navíc. Před volbami si platy zmrazili, teď se jim nechce
Covidová vlna ve školách: Žáci kašlou jeden přes druhého, řada učitelů je v karanténě
Intrikán s nablýskanou tvářičkou. Proč skončil politický supertalent Sebastian Kurz
Jaderná elektrárna Dukovany (ilustrační foto) Zdroj: ČTK
Jaderná elektrárna Dukovany (ilustrační foto) Zdroj: ČTK
Na přípravy hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vynaložila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přes 1,8 miliardy korun, jasno, kde má vzniknout, ale za 23 let nemá. Stále se posouvá termín, dokdy má být vybrána finální lokalita. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se vedle přípravy úložiště zaměřil na hospodaření správy v letech 2014 až 2019. V něm vážné chyby nezjistil.
Mluvčí správy Martina Bílá sdělila, že SÚRAO se s detailními závěry prověrky seznamuje. Každopádně za poslední dva roky se podařilo připravit jak technický podklad pro zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři, tak zintenzivnit a ztransparentnit komunikaci s obcemi, dodala.
Původně se měly vyhlédnout pro úložiště dvě možné lokality do roku 2015. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) postupně několikrát posunulo tento termín až na rok 2022. Finální lokalita by se měla vybrat do roku 2025 a hlubinné úložiště by mělo vzniknout do roku 2065.
K tématu
Důvodem odkladů je i nesouhlas dotčených obcí a také to, že dosud neexistuje zákon, který by upravoval jejich zapojení do výběru lokality pro úložiště. Cílem zákona by mělo být zajistit zájem obcí, posílit jejich postavení a jasně specifikovat jejich roli při výběru lokality hlubinného úložiště. Návrh věcného záměru zákona mělo ministerstvo průmyslu vládě předložit v roce 2019, stalo se tak ale až letos v květnu.
„Navíc měla SÚRAO v letech 2014 až 2017 naplánovány úkoly pro přípravu úložiště jen obecně, bez konkrétních kroků na každý rok. Neměla ani časový a finanční plán pro jednotlivé úkoly,“ uvedli kontroloři. Na tento nedostatek přitom NKÚ upozornil už v roce 2009.
V době kontroly NKÚ bylo navrženo devět lokalit. V lednu 2019 mělo MPO zúžit výběr na čtyři a předložit jej vládě ke schválení. „To se do doby ukončení kontroly ale nestalo. SÚRAO přitom na výběr těchto lokalit vynaložila v kontrolovaných letech téměř 566 milionů korun,“ sdělil NKÚ. Snížení počtu možných lokalit pro úložiště z devíti na čtyři schválila rada SÚRAO letos v červnu. Jde o Janoch u Temelína, Horku na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Konečné slovo bude mít vláda.
Neustálé posouvání termínu pro výběr úložiště, s tím spojené náklady na nové výzkumné práce a chybějící konkrétní činnosti v plánech výzkumu a vývoje SÚRAO znamenají podle NKÚ riziko, že ve výsledku zaplatí stát za přípravu úložiště radioaktivního odpadu víc, než by musel.
K tématu
Problematické jsou podle kontrolorů i výdaje na podzemní výzkumné pracoviště Bukov. Má sloužit jako testovací místo, jak se chovají horniny v hloubce, ve které vznikne v budoucnu úložiště radioaktivního odpadu. SÚRAO už podle kontrolorů za vybudování tohoto pracoviště, jeho provoz a výzkumný program zaplatila přes 506 milionů korun. Z toho 444 milionů korun vyplatila státnímu podniku DIAMO. Další téměř 2,3 miliardy korun plánují MPO a SÚRAO vydat do roku 2030 na provoz a rozšíření tohoto pracoviště.
„SÚRAO i MPO mají přitom k dispozici několik studií a posudků, které upozorňují na obecnost výzkumného experimentálního programu v Bukově,“ upozornil NKÚ. Slabou stránkou je podle studií i jeho technické řešení nebo nepřenositelnost výsledků výzkumu a geologická odlišnost této lokality. Problémem je podle NKÚ také technické, finanční a personální propojení výzkumného pracoviště s dolem Rožná. Důl Rožná je majetkem státu a hospodaří s ním státní podnik DIAMO. SÚRAO tak částečně platí i provozní náklady za DIAMO.
Jeden kašle přes druhého, smrkají a jsou nachlazení, přesto chodí do školy. V poslední době ale také mnoho žáků, studentů a učitelů končí v karanténě či izolaci kvůli koronaviru. Podle Pedagogické komory školy zasáhla obří covidová vlna, vláda je zatím ale příliš neomezuje. Studenti pro CNN Prima NEWS popsali, jak to ve školách skutečně vypadá.
Konec jedné éry. Tak rakouská média komentují čerstvé rozhodnutí exkancléře Sebastiana Kurze kompletně odejít z politiky. Kurz skončí i v čele lidovecké strany (ÖVP) a hodlá se věnovat rodině a svému nedávno narozenému synovi.
Herec Miroslav Etzler skončil s covidovou atakou a oboustranným zápalem plic v nemocnici na dýchacích přístrojích. Fanouškům prostřednictvím sociální sítě napsal, že nebyl očkován a vyzval národ, aby neudělal stejnou chybu jako on. V českém šoubyznysu není jediným, kdo měl velmi těžký průběh nemoci. Koho dalšího koronavirus dostal na lopatky?
Po několika dnech, kdy teploty balancovaly nad nulou, přichází do Česka ochlazení. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty místy klesnou až k -8 °C.
Případ matky, kterou policisté vytáhli s malým chlapcem ve středu večer z řeky Blanice u jihočeských Vodňan, otřásl celým Českem. Žena chtěla zřejmě spáchat sebevraždu. Bohužel se nejedná o výjimku. Případů, kdy se rodič rozhodne své problémy řešit sebevraždou a chce přitom zabít i své dítě, je více. Často se jedná o ženy v tíživé situaci, které se cítí být bezmocné.
Ostrá debata kvůli očkování se strhla mezi lékařem Janem Hnízdilem a zastánci očkování Milanem Kubkem a Radkem Mounajjedem v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS. Hnízdil má totiž výrazné pochybnosti o vyvinuté vakcíně, poukazuje na krátké trvání protilátek. Prezident České lékařské komory Milan Kubek a stomatolog Radek Mounajjed jsou naopak přesvědčeni, že vysoká proočkovanost populace je jedinou možností, jak pandemii tlumit.
Evoluční biolog Jaroslav Flegr je přesvědčen, že plošné zavření škol během předchozích covidových vln mělo svůj smysl. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. S tím nesouhlasil biochemik Zdeněk Hostomský. Ten naopak tehdejší rozhodnutí vlády označil za obrovskou chybu.
Denní přírůstek potvrzených případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání podruhé v tomto týdnu klesl. Ve čtvrtek testy odhalily 18 582 nakažených, asi o 9 300 méně než před týdnem. Minulý čtvrtek byl počet nově nakažených za jeden den nejvyšší od začátku epidemie. Hospitalizovaných s onemocněním COVID-19 bylo ve čtvrtek 6 683 lidí, v těžkém stavu více než tisícovka.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) uvedl, že se ho ve středu pokusil napadnout ozbrojený muž. Útočník byl zadržen na vrátnici Úřadu vlády. Policie incident prověřuje. Babiš to zmínil na svém Facebooku v reakci na jednoho z kritiků.
Vláda lidem vysloveně lže. Slibovala například, že dvě dávky očkování budou definitivní tečkou za pandemií, obula se do končícího kabinetu poslankyně Karla Maříková z SPD. Vládu v demisi paradoxně v pořadu 360° na CNN Prima NEWS hájil lidovec Tom Philipp. Podle něj se vycházelo z vědeckých poznatků, které byly v té době k dispozici.
Skupina právníků Pro Libertate, kteří jsou známí pro svou spolupráci s antivaxerskou komunitou, podala trestní oznámení na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou i její předchůdkyni Jarmilu Rážovou. Tvrdí, že projekt Chytrá karanténa měla umožnit soukromým firmám zpronevěřit miliony korun. Ministerstvo zdravotnictví to považuje za nesmysl a odkazuje se na kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu.
Češi ji považují za národní klenot. Pohádka Tři oříšky pro Popelku je už synonymem Vánoc. Letos o to více, že do hereckého nebe odešla Libuše Šafránková. A když vyšlo najevo, že právě tuto Popelku podle české verze natáčejí v Norsku, byli všichni zvědaví, jak to dopadne.
Téměř tisícovka českých lékařů podepsala petici proti povinnému plošnému očkování a vakcinaci dětí. Vadí jim, že kdokoliv s odlišným názorem okamžitě obdrží nálepku dezinformátora a přejí si svobodnou diskusi. Vedle praktických lékařů jsou mezi signatáři také například zubaři, veterináři nebo odborníci, kteří mají blízko k alternativní medicíně, například homeopatii. Iniciativu ostře odmítl mj. šéf lékařů Milan Kubek.
Lidé, kteří vyhrožují zastáncům vakcíny, jsou zmanipulovaní dezinformacemi podobně jako Němci v dobách nacismu. V pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS to naznačil prezident České lékařské komory Milan Kubek. Společně se stomatologem Radkem Mounajjedem se shodl, že vysoká proočkovanost populace je jedinou možností, jak se z covidové krize dostat. Proti tomu se naopak ostře ohradil lékař Jan Hnízdil. Svůj konkrétní návrh, jak s pandemií bojovat, ale nepředstavil.
Lidem, kteří měli těžší průběh onemocnění COVID-19, hrozí větší riziko nakažení se dalšími nemocemi či dokonce smrti. Vyplývá to ze studie výzkumníků floridské univerzity. Vědci prověřili zdravotní stav více než 13 tisíc osob. U těch s těžším průběhem bylo vyšší riziko, že do roka od nákazy zemřou. Toto riziko bylo vysoké zejména u mladších pacientů.
Ani jeden z nich to neřekne nahlas, ale z jejich hlasů je cítit respekt i naděje. Spolumajitelé významné evropské hotelové skupiny Falkensteiner Hotels & Residences věří před nadcházející lyžařskou sezonou, že nedojde k dalšímu lockdownu.
O pořádné drama se ve středu v jihočeských Vodňanech postarala žena se svým dítětem. Ve večerních hodinách se tam oba topili pod mostem v řece Blanici. Podle informací Krimi zpráv žena zřejmě chtěla spáchat sebevraždu. Krátce před incidentem zveřejnila na sociálních sítích podezřelé příspěvky, ve kterých se se všemi loučila.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
