Většina kamer funguje pouze jako detektory intenzity provozu. Zdroj: Bart Běhal
Z pohledu zákona je jízda na červenou sice poměrně tvrdě trestaným přestupkem, jenže zřídka kdy doopravdy hlídaným. Jen hrstka kamer v křižovatkách totiž podobný prohřešek monitoruje. Většina jich slouží ke sbírání statistických údajů, jejichž prostřednictvím se optimalizuje třeba funkce semaforů v daném místě.
Kamery umístěné přímo na semaforu plní hned několik funkcí, hlídání průjezdu na červenou však v popisu práce nemají. Většina z nich funguje pouze jako detektory intenzity provozu. Používají se především k získání informací o přítomnosti vozidel či chodců v daných detekčních zónách v místech křižovatek řízených světelným signalizačním zařízením. S jejich pomocí je možné získat dopravní parametry a informace mající vliv na řízení a organizování dopravy. Jejich využití proto výrazným způsobem zefektivňuje provoz celých oblastí a umožňuje předcházet dopravním zácpám během špičkových hodin velkých měst.
Řidiči přejíždějí mezi pruhy, aby zmátli kamery měřící rychlost. Funguje tento trik?
Hledání způsobu, jak vyzrát na rychlostní kamery, se pomalu stává oblíbenou dovednostní hrou mnoha řidičů. Některé nápady jsou bizarní a v praxi zcela nepoužitelné, ale najdou se i takové, které vypadají racionálně. Patří mezi ně přejíždění z pruhu do pruhu?
Nezvratný důkaz
Dále jsou zde kamery, jejichž výstupem je prostý obraz. Policie v případě nehody či dalšího řešení přestupku může záznam z těchto kamer použít jako důkazní materiál.
Semafory jsou už standardně vybavovány také zařízeními, která umožňují preferenci vozidel veřejné hromadné dopravy. Vozidla MHD tedy mají možnost prodlužování signálu volno v reálném čase podle svých aktuálních nároků tak, aby mohla projet světelně řízenou křižovatkou pokud možno bez zastavení, případně jen s minimálním zdržením.
V neposlední řadě jsou tu kamery na takzvaných dynamických semaforech. Tato světelná zařízení jsou nejčastěji umístěná v obcích na silnicích nižších tříd a mají za úkol zpomalit rychle jedoucí vozidla. Jakmile přijíždějící auto jede v daném úseku vyšší než maximální povolenou rychlostí, padne na semaforu červená. V případě, že řidič zpomalí, rozsvítí se mu opět zelená. K optimalizaci chodu těchto semaforů slouží právě videodetektor, jenž monitoruje boční vjezdy na komunikaci, případné tvorby kolon či jiných kolizních situací.
Nejúčinnější zařízení na omezení rychlosti v obcích si dovolí ignorovat málokdo
Semafory na začátku obcí jsou nejúčinnějším prostředkem boje proti rychle jedoucím vozidlům. Dokud nezpomalíte na padesát, červená vás dál nepustí. V zásadě triviální způsob zpomalování nadměrné rychlosti využívá silného psychologického momentu červené na semaforu, přes kterou u většiny slušných šoférů nejede vlak.
Nebezpečí číhá opodál
Podle informací z TSK je v Praze pouze 19 lokalit, kde kamery hlídají průjezd na červenou. Systém, který pokuty rozdává, je složen z dvojice kamer (přehledové a detailové). Ty zaznamenávají aktuální stav na signalizaci a okamžik průjezdu vozidel plnou příčnou čárou ohraničující křižovatku. Důležité je říct, že tyto kamery nejsou povětšinou umístěné přímo na semaforu, ale nacházejí se až za ním. Bývají přimontované na některém ze sloupů v místě křižovatky.
Jakmile řidiče takovéto kamery přistihnou při projetí na červenou, hrozí mu až pět trestných bodů a pokuta pět tisíc korun. Ovšem ve chvíli, kdy tento přestupek udělá dvakrát či vícekrát během 12 měsíců, je pokuta až 7 500 korun a k tomu přijde řidič také na půl roku o „papíry“.
