Svítící červený signál je jasnou stopkou pro drtivou většinu řidičů. Zdroj: Profimedia.cz
Semafory na začátku obcí jsou nejúčinnějším prostředkem boje proti rychle jedoucím vozidlům. Dokud nezpomalíte na padesát, červená vás dál nepustí. V zásadě triviální způsob zpomalování nadměrné rychlosti využívá silného psychologického momentu červené na semaforu, přes kterou u většiny slušných šoférů nejede vlak.
Kontrola rychlosti na veřejných komunikacích má dva zásadní aspekty. Na prvním místě je to samozřejmě bezpečnost a prevence, nezanedbatelný je ale i ekonomický efekt výběru pokut. Jak se říká, účel v tomto případě často světí prostředky. Provozovatelé „semaforových“ závor ale ze snahy vydělat vinit nelze.
Vzorový příklad světelné závory najdete třeba v pražském Ořechu. Zdroj: Bart Běhal
Vzorový příklad světelné závory najdete třeba v pražském Ořechu. Zdroj: Bart Běhal
Odvěký boj
Boj s nepřiměřeně rychle jedoucími auty a motorkami je starý jako motorismus sám – asi do roku 1914 musel například před každým automobilem brázdícím anglické cesty běhat zřízenec s červeným praporkem a varovat tak kolemjdoucí před blížícím se (či spíš plížícím) pekelným strojem.
Pryč už jsou ale také časy neomezené rychlosti, které v mnoha zemích, a to včetně Československa, trvaly až do 70. let. Dnes se většina českých obcí snaží s „rychlíky“ různými prostředky bojovat. Zpravidla se jedná o nejrůznější retardéry, kamerové systémy, úseková měření či informační panely s blikajícím ukazatelem rychlosti a někdy také se zobrazením registrační značky – posledně jmenovaný způsob má výlučně preventivní a informativní charakter, pokutu za vyšší číslo na displeji nikdy nedostanete.
Pokuta ano, ale ne z kamer
V poslední době však hojně přibývá i takzvaných dynamických (zpomalovacích) semaforů vybavených videodetektory. A jak se ukazuje, ty jsou na reálné zpomalení provozu mnohdy účinnější, než jakákoliv jiná zařízení. Dynamické, nebo chcete-li zpomalovací, semafory či světelné závory fungují na jednoduchém principu.
Ve výchozím režimu svítí červeně. V momentě, kdy se blíží auto, detekují jeho rychlost a podle toho upraví svou barvu. Pokud se vůz přibližuje povolenou rychlostí, obvykle do 50 km/h, rozsvítí se na semaforu zelená. Jakmile ale přijíždí vyšší než povolenou rychlostí, zůstane svítit červená. To řidiče pochopitelně donutí zpomalit, často i úplně zastavit. Podobný systém může být instalovaný také na méně rušných přechodech pro chodce, kde nejenže přinutí auto zpomalit, ale zároveň umožní chodci bezpečně přejít.
Existují ale i semafory s opačným chodem. Ty svítí stále zeleně (pokud je neaktivuje chodec), červená padne ve chvíli, kdy systém zaznamená auto, které jede rychleji než 30 či 50 km/h, záleží na obci. K optimalizaci chodu těchto semaforů slouží videodetektor, který monitoruje boční vjezdy na komunikaci nebo případné tvorby kolon či jiných kolizních situací. Videodetekce dále umožňuje klasifikovat vozidla projíždějící v oblasti semaforu v obou směrech (počítání vozidel, jejich rychlostí a kategorizace).
Podle vrchní komisařky Policie České republiky Hany Rubášové však přímo od těchto zařízení riziko pro řidičovu peněženku nehrozí. „Vzhledem k tomu, že funkcí samostatně instalovaných světelných signalizačních zařízení pro omezení rychlosti vozidel je zpomalit či zastavit vozidla jedoucí nedovolenou rychlostí, neodpovídá takové zařízení popisu světelných signálů stanovených v zákoně o silničním provozu a vyhlášce č. 294/2015 Sb. Zároveň neodpovídá ani definici zařízení pro provozní informace dle § 68 zákona o silničním provozu a § 16 vyhlášky č. 294/2015 Sb. a nelze jej tudíž ve smyslu § 78 zákona o silničním provozu tímto způsobem užít,“ odpověděla na dotaz CNN Prima NEWS.
Nutno ale podotknout, že pokutu je i tak možné dostat. Stačí, aby se v blízkosti nacházela policejní hlídka, která projíždění na červenou, případně přímo nepovolenou rychlost, zaznamená a problém je na světě. Z pohledu zákona je totiž jízda na červenou poměrně tvrdě trestaný přestupek, za nějž hrozí pět trestných bodů, na místě pokuta do 2 500 korun a ve správním řízení do 5 000 korun. Ovšem ve chvíli, kdy řidič tento přestupek udělá dvakrát či vícekrát během 12 měsíců, je pokuta až 7 500 korun a k tomu přijde až na půl roku o řidičák.
Můžete namítat, že například pro chodce nebo auta přijíždějící z vedlejší komunikace nemá tato červená žádný význam ani užitek, na to se ale zákon neptá. Na druhou stranu je pravda, že červená na semaforu je pro drtivou většinu řidičů tak základním pravidlovým imperativem, že ignorovat si ji dovolí jen minimum odvážlivců s převahou lokálních znalců.
V Praze jen 19 kontrol jízdy na červenou
Pokutu nerozdávají ani kamery umístěné na běžných semaforech. Ty slouží k něčemu úplně jinému. Většina z nich funguje pouze jako detektory intenzity provozu. Používají se především k získání informací o přítomnosti vozidel či chodců v daných detekčních zónách v místech křižovatek řízených světelným signalizačním zařízením. S jejich pomocí je možné získat dopravní parametry a informace mající vliv na řízení a organizování dopravy.
Dále jsou zde kamery, které dohlíží na provoz. Policie v případě nehody či dalšího řešení může záznam z těchto kamer použít jako důkazní materiál. Semafory jsou už standardně vybavovány také zařízeními, která umožňují preferenci vozidel veřejné hromadné dopravy.
Pokuty za jízdu na červenou rozdávají výhradně kamerové systémy umístěné za semaforem v místě křižovatky (například na sloupu). Podle informací z TSK je v Praze pouze 19 lokalit, kde kamery na tento přestupek skutečně dohlížejí. Jejich seznam je dostupný právě na stránkách TSK nebo pražské městské policie.
