360° - 23.9. v 20:45
Další šíření koronaviru by mohlo znamenat i větší zatížení nemocnic, proto pro zdravotnický personál platí jiná pravidla karantén než pro jiné zaměstnance. Platí například, že pokud se dostali do kontaktu s člověkem s kororonavirem, ale nemají žádné příznaky, chodí dále do práce, musejí ovšem nosit respirátor. Co na to říkají odbory a nemocnice? Na to v pořadu 360° Pavlíny Wolfové odpovídali předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.
Pravidla pro odlišnou karanténu nejsou nová. Byla zavedena již letos v březnu během první vlny koronaviru. Podle Dagmar Žitníkové ale zdravotnickému personálu odlišná karanténní opatření nevyhovují. Mnozí mají strach, že by případně mohli nakazit své pacienty či kolegy. „Požadovali jsme asi třikrát změnu, zatím to ale vypadá, že i nový pan ministr se vydal touto cestou,“ řekla.
„Myslím, že je naprosto legitimní, aby zaměstnanci měli srovnatelné podmínky a určitě je úkolem odborů, aby tímto směrem uvažovaly a eventuálně jednaly. Na druhou stranu realita v nemocnicích někdy skutečně může vést k tomu, že některé specialisty potřebujeme a nemůžeme si je jen tak na deset dnů pustit domů, nebo čekat na negativní test,“ uvedl Arenberger.
Pomoci by mohly bývalé sestry nebo žákyně zdravotnických oborů
Aktuálně je v České republice nakažených 259 lékařů, 440 sester a 416 zdravotníků. Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula je připraven povolat mediky, v krajní nouzi i poučenou laickou veřejnost. Medici pomáhali v nemocnicích již předtím a podle Arenbergera to mnoho z nich i uvítalo. Laiky si ovšem v tuto chvíli v nemocnici představit nedokáže.
PŘEHLEDNĚ: Jaká opatření se od čtvrtka mění a co nadále platí?
Počet nově nakažených koronavirem je v Česku v posledních dnech stále velmi vysoký, a tak ministerstvo zdravotnictví nařídilo další protiepidemická opatření. Od čtvrtka budou muset restaurace a bary zavírat v deset hodin večer, limitován bude i počet návštěvníků na hromadných akcích. Opatření zatím budou platit čtrnáct dní, tedy do 7. října, a podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly se budou rozvolňovat či zpřísňovat podle křivky nakažených.
„Myslím, že už jsme z března připraveni na různé scénáře a nenecháme to dojít tak daleko, že by zdravotnický systém selhával. Pokud by něco takového teoreticky nastalo, tak kdo by trochu věděl něco o zdravotnictví, nebo v něm dělal nějaké pomocné práce, mohl by být vítán,“ sdělil.
Odbory jsou pro to, aby se případně oslovily i bývalé zdravotní sestry, které třeba již změnily obor. Řešily to již s bývalým ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. „Navrhovali jsme, aby se vytvořilo nějaké kontaktní místo, kde by se sestry ochotné vrátit na nějakou přechodnou dobu zpátky do nemocnic mohly zaregistrovat,“ řekla Žitníková. Podobně to prý fungovalo během vypjaté situace na Havlíčkobrodsku.
Co se týče laiků, určitě by nedoporučovala lidi v důchodovém věku. Podle ní by bylo možné vyzvat k zapojení do péče žákyně středných nebo vysokoškolských zdravotnických oborů. „Nejhorší by byla situace, kdy bude dostatek ventilátorů, ale nebudete mít personál, který by je obsloužil. Myslím, že tady není za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté,“ uvedla Žitníková.
V nemocnicích je kolem 600 lidí nakažených s COVID-19. Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nyní leží 31 pacientů, z toho pět na ventilaci. Podle Arenbergera má nemocnice plán, jak rozšířit kapacitu pro případnou nutnou hospitalizaci nakažených.
Odměny zdravotníkům, kteří byli v první linii, ještě nedorazily. Podle Žitníkové to ale je na dobré cestě. Ve vinohradské FN se podle Arenbergera jedná asi o 220 milionů korun.
