Karbofuran zabil kriticky ohrožené luňáky červené, umírali pomalu a v bolestech

O jejich smrti se ornitologové dozvěděli díky vysílačkám, podle kterých se luňáci dlouho nepohybovali. Po příjezdu na místo bylo jasné, proč dravci zemřeli. Křečovitě roztažená křídla a zaťaté pařáty signalizovaly otravu karbofuranem. Podezření na použití zakázaného jedu má potvrdit pitva. Případem se zabývá kriminální policie.

Jeden otrávený luňák červený byl nalezen na Hodonínsku v neděli večer. „Luňák dostal vysílačku jako mládě v roce 2018 na Hodonínsku. Letos, kdy by dosáhl tří let, mohl poprvé hnízdit a podle pozorování se již zdržoval v páru,“ říká Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO). Právě nebezpečí a úhyny jsou jedním z důvodů, proč ornitologové monitorují skrze vysílačky pohyb vzácných dravců. Přesné údaje o aktivitě navíc poskytují odborníkům i další důležité informace, které by jinak byly jen těžko zjistitelné.

K druhému otrávenému luňákovi na Litoměřicku vyjela psovodka Klára Hlubocká se svým speciálně vycvičeným Chesapeake Bay retrívrem Victorym. Ten je v současné době jediným psem v republice, který hledá návnady otrávené karbofuranem. „Našli jsme pak 40 metrů od něj mrtvou káni lesní, opět v typické pozici s kouskem potravy pod sebou. Díky vysílačce, kterou luňák měl, jsme viděli téměř přesně pozici, kde byl ještě živý, což bylo asi 2,5 kilometru od místa, kde se našel. Na místě jsme pak našli další dva ptáky – káni, krkavce a dvě kuny. Takže šlo o místo, kde se s největší pravděpodobností luňák otrávil,“ říká Hlubocká. Jednalo se o dvůr pro bioodpad, kde nalezli kosterní pozůstatky různých zvířat.

Veřejné tajemství

„Letos už evidujeme 8 případů. Málokdy se ale obětí stane jen jeden pták nebo jedno zvíře. V jednom případě šlo o 4 orly, v dalším dokonce 1 orel a 15 dalších zvířat. A právě teď jedu k dalšímu případu na Břeclavsku, kde byla nalezena káně u návnady,“ říká Klára Hlubocká. Všech 8 případů otrav vyšetřuje police, se kterou Hlubocká spolupracuje. K nálezům je většinou volá právě ona. „Provedu prohlídku a po skončení volám policii. Když přijede na místo, zajistí všechna zvířata a odveze si je ke zkoumání. Já pak jedu většinou k výslechu říct co a jak se stalo,“ popisuje zkušená psovodka.

Práce, kterou Hlubocká se svým psem dělá, má jen zřídka kdy obecenstvo. To se většinou také zdržuje jakékoliv aktivity včetně podání užitečných informací, které by mohly vést k dopadení pachatele. „Tyhle informace většinou chodí anonymními emaily nebo telefonáty, nebo je to takové veřejné tajemství. Když se policie ptá, tak všichni ví, kdo to dělá, ale bojí se to říct nebo zkrátka jen nechtějí,“ dodává Klára Hlubocká, která spolupracuje s ornitology od roku 2017. Díky speciálně vycvičeným psům se jí daří vyhledávat otrávené návnady i oběti travičů, o kterých by se jinak nemusela policie nikdy dozvědět.

Nebezpečná práce

Čtyřletý Chesapeake Bay retrívr Victory se v současné době potýká s poraněnou tlapkou, což je při práci v terénu, kde se může vyskytovat karbofuran, jedno z těch menších rizik. „Viky je jediný v republice, kdo tady tohle umí. Mám ještě devítiměsíční fenečku, kterou připravuji a samozřejmě se jedná o stejné plemeno. Klasická lovecká plemena mají nevýhodu v tom, že po generace byli dělaní na vyhledávání živé zvěře a muselo by se to pracně odnaučovat, kdežto retrívři byli používaní na nošení už ulovené mrtvé zvěře,“ vysvětluje Klára Hlubocká, podle které jsou Chesapeake Bay retrívři vytrvalí, odolní a asi nejzdravější ze všech plemen retrívrů. „Ještě nejsou poznamenaní šlechtěním ‚na krásu‘,“ dodává Hlubocká.

Jak říká sama psovodka, občas se najdou lidé, kteří se k ní chtějí se svými psy připojit. Od toho je ale Hlubocká odrazuje. „Je to velmi nebezpečné. Musel by to být člověk, který opravdu hodně dobře umí se psy pracovat a povede hodně dobře výcvik, protože stačí jedno jediné olíznutí návnady a může dojít k otravě, v nejhorším případě k úhynu. Takže takové to nadšení ‚já mám doma šikovného pejska, chtěl/a bych vám pomáhat‘ je strašně hezká věc, ale musel by tomu předcházet opravdu dobrý výcvik, aby to fungovalo,“ zdůvodňuje Klára Hlubocká. Jí samotné trvá naučit psa základům speciálního výcviku dva roky a je potřeba alespoň jeden rok v terénu, než začne být pes při vyhledávání otrávených návnad stoprocentní. Ale jak sama říká, samotný výcvik neskončí nikdy.

ČSO radí: Jak poznat otravu karbofuranem?

  • víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)
  • podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)
  • mrtvé zvíře poblíž návnady
  • mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě
  • mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)
  • mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice)

Co dělat v případě nálezu?

  • Na nic nesahejte, zabraňte přístupu dalších osob i zvířat.
  • Volejte nejlépe okamžitě, i když chcete nález jen konzultovat (Klára Hlubocká 606 412 422 – i SMS, případně Zdeněk Vermouzek 773 380 285).
  • Volejte i v případě, že jste nález ohlásili někomu jinému (policii, ČIŽP, správě CHKO, …).
  • POZOR! Karbofuran je velmi nebezpečný jed

Tagy:
pes ptáci policie otrava dravci karbofuran Česká inspekce životního prostředí Česká společnost ornitologická okres Hodonín okres Litoměřice Chesapeake Bay retrívr