Nejtěžší chvíle Karla Gotta: Dávali mi šest měsíců života. Měl jsem ukrutné bolesti

„‚Čistý‘, bez diagnózy, jsem bohužel zůstal jen rok a půl. Nikdo neměl nejmenší tušení, že od prosince 2017 jsem se potýkal s diagnózou novou – onemocněním krvetvorby neboli myelodysplastickým syndromem. Zkráceně MDS,“ píše Karel Gott v knize Má cesta za štěstím. Nedostatek červených krvinek mu způsoboval velkou dušnost a těžkou únavu. A tak byl po několika měsících, co se nejznámější český zpěvák uzdravil z rakoviny, závislý na transfuzích.

Nastudoval si, že se s touto diagnózou žije v průměru dva roky. Transplantace kostní dřeně v jeho případě nepřicházela v úvahu. „Velmi dobře jsem si byl vědom, že horní baňka mých ‚přesýpacích hodin‘ se neúprosně vyprazdňuje. Moc času mi nezbývá,“ uvádí Gott v knize s tím, že se mu v hlavě opět rojily otázky, zda stihl dodělat vše, co v životě chtěl. Zároveň si přál strávit ještě čas se svými dospívajícími dcerami.

„Jenomže, je mi líto, všechno už stihnout nepůjde. A všem lidem vyhovět také ne. Odteď musím velmi dobře vážit každou nabídku a rozhodovat se, jak a s kým budu trávit svůj drahocenný čas. Přesýpací hodiny už jsou skoro bez písku,“ uvědomoval si.

Ze začátku stačilo transfuze absolvovat jednou za tři týdny, pak se intervaly začaly zkracovat. Na začátku jara 2018 mu ale byla nabídnuta léčba. „Ta se zpočátku zdála účinná, takže se intervaly transfuzí na nějaký čas prodloužily, a já mohl dokonce plnit své pracovní závazky bez odříkání,“ popisuje zpěvák.

Zbývá šest měsíců

Jenže v listopadu 2018 přišla tvrdá rána. „Znovu jsem prozřel. Pan profesor Marek Trněný si mě s manželkou pozval do své kanceláře a to už jsem tušil, že je zle. Oznámil mi, že léčba přestala být účinná, a to zcela. Pochopil jsem a odvážil se zeptat. ‚Kolik času mi zbývá, pane profesore?‘ Na přímou otázku jsem čekal přímou odpověď,“ vypráví Gott s tím, že do té doby se takto na rovinu nikdy nezeptal.

„Profesor byl mým dotazem zjevně zaskočen. ‚Pane Gotte, je mi to moc líto, ale medián je šest měsíců,‘“ líčí Gott s tím, že očekával něco drsného, skutečnost ale byla ještě horší. „Ale jakmile ortel slyšíte z úst svého lékaře, kterému důvěřujete už několik let, je to strašný šok. Dech se vám zastaví,“ přiznává.

Jeho manželka se tiše rozplakala. „Zatímco já byl rád, že sedím, a jen jsem se hlouběji zabořil do křesla. Rozklepala se mi kolena, ale nebrečel jsem, jen jsem se snažil tu informaci nějak přijmout či zpracovat,“ vysvětlil a zdůraznil pro něj důležitý okamžik. „Kdybych v tu chvíli nemohl svou ženu pevně držet za ruku, úplně bych se sesypal,“ podotkl v autobiografii.

Ivana se smířit nechtěla

I přesto, že mu lékař doporučil, ať si užívá a dopřává vše, co mu udělá radost, zkusil zpěvák alternativní léčbu. „Začal jsem v sobě hledat něco jako smíření. Zato má drahá žena se nemínila za žádnou cenu vzdát. Ještě v prosinci 2018 oslovila renomovaného ruského léčitele, který prý měl za sebou úspěšně uzdravené případy, a to i z těžkých a smrtelných nemocí. Přijal mě okamžitě, prý už mě sledoval a doufal, že se ozvu,“ uvádí Gott v knize.

Léčitel mu prý na rozdíl od doktora dával velké šance na uzdravení. „Ale za jakou cenu! Zákroky byly nesnesitelně bolestivé a chtěl po mně především, abych od základu změnil životosprávu. To byla podmínka, jinak prý do toho nepůjde,“ upozornil zpěvák s tím, že léčbu zkusil a snažil se změnit životosprávu hlavně kvůli rodině.

„Vím, že víra hraje velkou roli, ale já tomu tentokrát bohužel uvěřit nedokázal. A tak jsem drastickou terapii po pár týdnech vzdal, protože jsem si uvědomil, co jsem to vedl za život. Rozhodl jsem se, že si raději budu užívat a jíst všechno, na co mám chuť,“ napsal Gott v knize.

Ukrutné bolesti kostí a halucinace

Současně začal podstupovat biologickou léčbu, kterou mu profesor Trněný nabídl. Šlo o americkou experimentální studii. „Neměl jsem co ztratit, byla to spíš hra o čas. Dobré bylo, že v jídle mě nikdo neomezoval. Netušil jsem ovšem, že se stanu tím jedním procentem pacientů, které bude vykazovat veškeré přidružené komplikace, jaké léčba může přinést,“ uvádí Gott s tím, že přišel o chuť k jídlu a měl ukrutné bolesti kostí.

„Také jsem míval nezvyklé mravenčení v dlaních a prstech, že jsem měl pocit, jako bych měl permanentně omotané prsty nitěmi či látkou. Prožíval jsem zvláštní až halucinogenní stavy, naštěstí jen přechodné. V obývacím pokoji jsem například sbíral houby, hledal po domě Shakespearea nebo měl chvíli dojem, že jsem Rasputin,“ přiznal nejslavnější český zpěvák ve své knize s tím, že pravidelně deset dní byl vyřazen z provozu a následující čtyři dny byl relativně v normálu.

Každý měsíc po boku holek je jen k dobru

Díky léčbě čas navíc získal. Zemřel 1. října 2019, tedy skoro rok poté, co mu lékaři předpověděli pouhých šest měsíců života. „Má experimentální terapie se však ke konci května, bohužel, ukázala jako neúčinná. A nemoc se krátce poté zvrtla v akutní leukemii. Bylo nutné přejít na nový druh léčby. Mé vnitřní hodiny zrychleně tikaly a připomínaly mi, že každý měsíc po boku mých tří holek je jen k dobru,“ píše Gott v knize.

„Když se ohlížím za svým životem, hodnotím ho jako sen. Nezdálo se mi to? Bylo mi dopřáno snad všechno, co jsem si kdy přál. Víte ale, co bylo nejhezčí? Prošel jsem svět s písní na rtech. A zpívat lidem pro potěšení je nekonečná nádhera,“ loučí se Karel Gott s životem ve své autobiografii Má cesta za štěstím, která vyšla 14. července 2021 při příležitosti jeho nedožitých 82. narozenin.