Vládní politici v posledních měsících často vyzývali lidi k tomu, aby v případě energií šetřili. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Holt si vezmeme další svetr. Vládní politici v posledních měsících často vyzývali lidi k tomu, aby v případě energií šetřili. Někteří z těch, kteří se touto radou řídili, nakonec stejně zaplatili víc. A naopak ti, kteří plýtvali, na své nehospodárnosti vydělali. Jak je to možné? Odpověď reportéři CNN Prima NEWS našli ve vyhlášce o rozúčtování tepla v bytových jednotkách.
Karel bydlí v třípokojovém bytě na jednom z pražských sídlišť. Když mu přišlo vyúčtování tepla za loňský rok, něco se mu nezdálo. Proto vzal do ruky kalkulačku. „Snažili jsme se šetřit. Dosáhli jsme na 60 procent průměru,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Jenže podle platné vyhlášky o rozúčtování tepla, která je v gesci ministerstva pro místní rozvoj, musí každý zaplatit minimálně 80 procent průměrné spotřeby celého domu. Karel tedy musel doplácet. „V našem případě to dělalo 1 800 korun,“ dodal.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Energie i paliva zlevňují, pečivo nikoliv. Pekaři ceny omlouvají vysokými nájmy a inflací
V domě, v němž bydlí, se ale nachází i byt, který se dostal zhruba na 400 procent průměrné spotřeby. Obyvatelé tohoto bytu paradoxně nakonec ušetří. Maximálně totiž musí podle vyhlášky zaplatit jen 200 procent průměrné spotřeby.
„Prakticky zaplatili méně než polovinu a ušetřili asi 17 500 korun. Velká část rezidentů včetně nás přispěla na teplo lidem, kteří vyloženě plýtvali,“ konstatoval Karel. A co na problém říkají odborníci? „Pokud se jedná o takto extrémní případy, tak chápu, že ostatní v rámci toho domu se o to zajímají a zjišťují, kde je chyba,“ konstatoval energetický analytik Jan Béreš.
Vyhláška se přitom původně zaměřovala na opačný problém – na takzvaný efekt černého pasažéra. Tedy na ty, kteří nechávali své byty vytápět teplem od sousedů.
Reportéři CNN Prima NEWS oslovili i ministerstvo pro místní rozvoj. To zatím žádné úpravy dělat nechce. „Takhle rychlá novelizace by bez hlubšího posouzení mohla nadělat více škody než užitku,“ sdělila mluvčí resortu Veronika Hešíková.
Podle Béreše by bylo ideálním řešením, kdyby si každý zaplatil, co protopil, a neprůměrovalo se to podle metrů čtverečních v celém domě. K tomu by ale podle expertů bylo potřeba, aby měl každý v domě na topení měřák. V tomto ohledu mají především starší domy co dohánět.
