Covidové oddělení v Krajské nemocnici Liberec. Zdroj: ČTK
„Neexistuje žádný důvod, proč by Česko mělo být mezi nejhůře zasaženými,“ napsala americká CNN v rozsáhlé analýze. Přesto to tak je. Do „situace na pokraji kolapsu“ se podle CNN naše země dostala kvůli několika špatným rozhodnutím, pozdní reakci a nesprávné komunikaci směrem k veřejnosti.
„Na epidemické mapě světa vyhlíží jako malý ostrůvek záhuby a smutku,“ napsala americká CNN v narážce na to, jak je v posledních týdnech Česká republika zbarvena do fialova vedle svých světle žlutých a oranžových sousedů. A to takovým způsobem, že je kvůli množství infekcí koronavirem zcela zřetelná státní hranice země.
Rychlost šíření koronaviru je v tuzemsku oproti Spojeným státům v přepočtu na obyvatele šestinásobná. A 20 tisíc zemřelých na desetimilionový národ je taktéž jedním z nejhorších skóre na světě. Podle CNN ale není jediný objektivní důvod, proč by Česká republika měla mít takové výsledky.
„Jedná se o poměrně bohatý národ, který je členem Evropské unie, má přístup k vakcínám, kvalitnímu lékařskému vybavení i moderním nástrojům k trasování. Má také demokraticky zvolenou vládu, poměrně silnou ekonomiku a velmi kvalitní zdravotnický systém,“ stojí v analýze. Zatímco zbytek světa pomalu uvolňuje, Česko od pondělka zavádí přísný lockdown, poznamenává autorka.
Maďar: Nastaly tři velké chyby
Podle Jana Kulveita z univerzity v Oxfordu, který se dlouhodobě zabývá modelováním vývoje pandemie, zvolila česká vláda nešťastnou taktiku – svá opatření řídí podle obsazenosti nemocnic. „Znamená to, že často přijdou příliš pozdě,“ vysvětlil. Stav nemocnic je opožděným obrazem epidemie, protože pacienti většinou potřebují lékařskou pomoc až nějakou dobu poté, co u nich onemocnění propukne.
Podle epidemiologa Rastislava Maďara nastaly v průběhu řízení pandemie tři velké chyby. První podle něj bylo nezavedení povinných roušek na konci srpna, kvůli čemuž také ukončil svou spolupráci s vládou. Další zásadní chybou dle jeho slov bylo otevření obchodů před Vánoci a poslední neschopnost reakce na nové mutace viru. „Modlíme se, aby nenastala čtvrtá chyba,“ řekl Maďar CNN.
Několik dotazovaných expertů označilo za klíčový moment, kdy se epidemie vymkla kontrole, období před říjnovými krajskými volbami, kdy vláda otálela se zaváděním nepopulárních opatření. Maďar se domnívá, že tehdy přispěla svým dílem také opozice.
Analýza upozorňuje i na brzký konec systému PES. „S lepšící se epidemickou situací a Vánocemi za rohem začala být vláda netrpělivá a rezignovala na svůj vlastní, daty podepřený systém pro bezpečné uvolňování restrikcí,“ píše CNN. Podle oborníků s krajskými volbami neskončilo české politikaření, neboť další, tentokrát parlamentní, jsou už za pár měsíců. Klesá tak schopnost politických stran najít shodu.
Dalším problémem českého přístupu ke covidu má být v posledních týdnech často omílaný nedostatek finanční podpory pro lidi v karanténě nebo pro nemocné. „To vede k obcházení pravidel těmi, kteří si jednoduše nemohou dovolit jejich dodržování,“ stojí v textu. Maďar poukazuje také na únavu lidí, kteří pořádají soukromé večírky nebo utíkají do hor.
Kulveit poukázal na selhání role médií, která podle něj spadla do pasti falešné objektivity, a to zejména v první vlně pandemie. Sdělovací prostředky měly tehdy pocit, že musí dávat slovo jak těm, kteří tvrdili, že roušky pomáhají, tak i těm, kteří říkali, že jsou k ničemu. Těm, kteří poukazovali na závažnost situace, i těm, kteří ji zlehčovali.
Paradox úspěchu
Podle CNN se Česká republika stala obětí vlastního úspěchu. Upozornila na jev, který se v oblasti veřejného zdraví nazývá jednoduše paradoxem úspěchu. Pokud preventivní opatření dobře fungují, veřejnost má tendenci podceňovat závažnost hrozby.
V tuzemsku je to případ první vlny pandemie, kdy společnost zaplatila vysokou cenu za opatření, ale přitom „se nic nestalo“. Nebyl kladen dostatečný důraz na to, že první vlna epidemie proběhla hladce, protože byla opatření zavedena včas.
Nyní odborníci upozorňují zejména na neschopnost vypořádat se s novými a nakažlivějšími variantami viru. Od začátku se nesekvenovalo dostatečné množství odebraných vzorků, a když už k tomu došlo, britská mutace mezi nimi dominovala.
Podle Kulveita jsou současná opatření dostačující pro potlačení původní varianty viru, ne však pro ty nové. S Maďarem se shoduje na tom, že by bylo vhodné načas zastavit průmyslovou výrobu. „Mutace mění pravidla hry,“ uzavřel Maďar.
