Novozélandská transgender vzpěračka Laurel Hubbardová v roce 2018 Zdroj: AP
Nepohodlnou, ale nezvratnou pravdou je, že povolení startu první transgender ženy na olympiádě je pro ženský sport katastrofou a porušením olympijských zásad. Novinář Piers Morgan to uvedl pro web Daily Mail. Údajnou propagací ‚rovnosti‘ při začlenění transgender vzpěračky, vytvořil olympijský výbor novou nerovnost, což podle něj musí vidět každý, kdo má polovinu mozku. „Kde jsou výkřiky feministek?“ ptá se.
„Muži a ženy soutěží téměř v každém sportu odděleně, protože muži jsou fyzicky mnohem zdatnější než ženy, jsou silnější a rychlejší,“ uvedl ve svém komentáři Piers Morgan s tím, že není žádný „sexista“, ale že jde o nezpochybnitelný biologický fakt.
Morgan rovněž připomněl olympijské moto „Citus, Altius, Fortius“ neboli „rychleji, výše, silněji“. „To je to, na čem je celý olympijský sen založen – postavit proti sobě nejlepší světové atlety ve vrcholném testu fyzické a duševní sportovní dokonalosti,“ připomněl s tím, že tento sen funguje, pouze pokud je spravedlivý a rovný.
Pokud by dopovala, taky by ji někdo podporoval?
Novinář uvedl, že nesnáší dopingové podvodníky, kteří využívají nelegální prostředky k porážce svých protivníků. „Pokud by muži soutěžili proti ženám, velmi málo žen by kdy získalo olympijskou medaili. Přesto bylo právě potvrzeno, že na letošních olympijských hrách v Japonsku bude poprvé v historii soutěžit transgenderová osoba.“
„Pokud by dopovala, aby dosáhla lepší tělesné síly, podporoval by ji někdo? Nemyslím si,“ dodal dále.
„Novozélandská vzpěračka Laurel Hubbardová se do svých 35 identifikovala jako muž jménem Gavin, před svým transgender coming outem soutěžila do roku 2013 proti mužům a pak začala soutěžit proti ženám.“
Hubbartová měla podle novináře 35 let na to, aby těžila ze svých biologických výhod, což je taky důvodem, proč je schopná ve 43 letech konkurovat závodnímu poli s průměrným věkem 24 let a proč dříve ničila své konkurentky, než ji v roce 2018 poslalo na nucenou přestávku ošklivé zranění.
„Hubbardová získala nárok na účast na olympiádě v roce 2015, kdy Mezinárodní olympijský výbor změnil pravidla, aby umožnil transgender ženám soutěžit, pokud mají hladinu testosteronu pod určitou hranicí,“ připomněl Morgan.
Obrovská nevýhoda pro ženy
Řada expertů nicméně podle něj argumentuje tím, že současný stav vytváří neférové podmínky, protože nezohledňuje například větší hustotu kostí a svalů, která se u mužů vyvíjí během puberty.
Novinář se odkázal na studii Mezinárodní ragbyové organizace, která koncem minulého roku rozhodla z bezpečnostních důvodů o zákazu soutěžení transgender žen v nejvyšší ženské soutěži. Poukazovala na to, že při střetu ženské hráčky s osobou, která prošla mužskou pubertou, je nejméně o 20 až 30 procent vyšší riziko možného zranění.
„Je známo, že biologičtí muži (jejichž pubertu a vývoj ovlivňují androgeny/testosteron) jsou o 25 až 50 procent silnější, až o 30 procent fyzicky zdatnější, o 40 procent těžší a o 15 procent rychlejší než biologické ženy,“ uvádí.
„Nepohodlnou a nezvratnou pravdou je, že toto rozhodnutí je pro ženský sport katastrofou. Údajnou propagací ‚rovnosti‘ při začlenění transgender vzpěrače, vytvořily olympijské hry novou šokující nerovnost – a každý s polovinou mozku to ví,“ přisadil si Morgan.
Ženy narozené v ženských biologických tělech mají zkrátka podle něj obrovskou nevýhodu oproti transgender ženám jako Laurel Hubbardová narozeným v mužských biologických tělech.
Kde jsou výkřiky feministek na podporu práv žen?
Morgan nicméně zdůraznil, že nic z toho, co píše, nevyčítá přímo samotné vzpěračce. „Mimochodem nic z toho nevyčítám Hubbardové. Není to její chyba, že jí bylo umožněno soutěžit na nejvyšší sportovní události na světě s tak zjevnou fyziologickou výhodou nad jejími rivalkami.“
„Jak jsem mnohokrát řekl, podporuji práva transgenderů na rovnost a spravedlnost – ale ne, když tato práva poškozují práva žen na rovnost a spravedlnost. Je to nespravedlivé a nerovné. A není ‚transfobní‘ to říkat, je to pouze zdravý rozum.“
Jak k tomu však dle něj přijde australská vzpěračka Charisma Amoe-Tarrantová, která na úkor Hubbardové na olympiádu nepojede? Nebo Samojka Feagaiga Stowersová, kterou Hubbardová obrala o zlato v roce 2019 na Pacifických hrách?
„Kde jsou výkřiky feministek na podporu práv Amoe-Tarrantové a Stowersové coby žen?“ ptá se Morgan, přičemž sám naznačuje, že mají zřejmě obavy v souvislosti s takzvanou cancel culture, kdy jsou osoby odporující či kritizující ideologii současného takzvaně západního světa vytěsněny z veřejného prostoru.
„Pokud Laurel Hubbardová vyhraje v Japonsku zlato, bude to konec olympijského snu, jak ho známe. Dosáhne cíle ‚rychleji, výše, silněji‘ pouze díky přednosti větší síly pocházející z jejího mužského těla,“ zdůrazňuje Morgan.
