Každá další sazba daně znepřehlední systém, říkala Alena Schillerová. Teď sama další navrhne. (Foto: Profimedia) Zdroj: Profimedia.cz
Když KSČM, která toleruje vládu Andreje Babiše (ANO), navrhla dvě sazby daně z příjmu právnických osob, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) návrh odmítla. Zdůvodnila to mimo jiné tím, že každá další sazba daně znepřehlední systém. Nyní více sazeb daně sama navrhuje pro daň z příjmu zaměstnanců. Za změnu názoru to ale nepovažuje.
Vicepremiérka Alena Schillerová reagovala na konci června na návrh komunistů celkem rezolutně. „V programovém prohlášení jsme se jasně zavázali, že nebudeme zvyšovat daně. Každá další sazba daně vede ke znepřehlednění daňového systému,“ uvedla pro CNN Prima NEWS.
Analýza: Mytologie superhrubé mzdy. Její zrušení nižší daně spíše nepřinese
V posledních týdnech si o svou pozornost opět řekla takzvaná superhrubá mzda. Terminus technicus, který se vžil pro označení celkových nákladů na práci, je s námi už přes 12 let a zůstane s námi dál. Politická debata, která dnes o superhrubé mzdě probíhá, je jen o způsobu, jakým se bude vypočítávat zdanění našich výdělků. A dokud o něm nebude finálně rozhodnuto, ani nemůžeme říci, kdo, zda a o kolik si v důsledku případné změny polepší.
Nyní v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny oznámila, že zvažuje několik variant sazeb daně z příjmu fyzických osob. Ministerstvo financí totiž počítá v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s několika variantami sazby daně z příjmu zaměstnanců, a to v rozmezí od 15 do 19 procent.
Redakce CNN Prima NEWS proto oslovila ministryni Schillerovou s dotazem, proč názor změnila. „O zavedení daňové progrese pro firmy neuvažujeme. Můj názor je stejný – zatížit podniky vyšším zdaněním v době, kdy budou mnohdy bojovat o svoji holou existenci, je pro nás nepřijatelné. Otázka možného zavedení další sazby u daně z příjmů se týká zdanění fyzických osob, a to v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy,“ odpověděla ministryně.
Jde podle ní o správný krok, který bude znamenat plošné snížení daňového zatížení zaměstnanců. „Pokud se má zrušit superhrubá mzda, je potřeba vyřešit otázku solidární přirážky. V tuto chvíli zvažujeme několik variant a jednou z nich je i možnost zavedení další sazby. Konkrétní parametry návrhu ale budou předmětem dalších jednání, zejména v souvislosti s vyjednáváním o státním rozpočtu na příští rok,“ dodala Schillerová.
Odborníci si nejsou pozitivy jisti
Daňoví odborníci by přivítali především zjednodušení celého daňového systému. Zrušení superhrubé mzdy může sice přinést pozitiva, u progresivního zdanění si již nejsou tak jistí.
„Zavedení progresivního zdanění povede k ještě většímu komplikování zdanění fyzických osob namísto dlouhodobě slibovaného zjednodušení a stability. Navíc současný daňový systém díky slevám na dani a solidárnímu zvýšení daně je mírně progresivní i nyní,“ uvedla daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
KSČM chce progresivní zdanění firem. Nepřijatelné, reaguje Schillerová
Komunisté chtějí s ANO jednat o zavedení druhé sazby daně z příjmu právnických osob, parametry zatím neupřesnili. V praxi by šlo o progresivní zdanění firem. Návrh ale odmítá vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která to v reakci pro CNN Prima NEWS označila za nepřijatelné. Na podpoře KSČM ale závisí existence vlády ANO a ČSSD, vyjednávání o požadavku KSČM tak může být zajímavé.
Návrh ministryně Schillerové okomentoval také hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Pokud je tento návrh míněn vážně, pak rozhodně nelze hovořit o zjednodušení daňové soustavy, spíše naopak. Ministerstvu financí zřejmě došlo, jak velký výpadek rozpočtových příjmů by nastal, pokud by byla bez dalšího zrušena superhrubá mzda, a tak se snaží nalézt takové nastavení, jež by ztrátu příjmů kompenzovalo,“ řekl CNN Prima NEWS.
Ministerstvo financí podle vyjádření Schillerové v rozhovoru s Lidovými novinami zvažuje několik variant sazeb daně z příjmu. „Určitě budu pracovat s variantou 19 procent, to je v programovém prohlášení vlády. A pak budu odstupňovávat jednotlivé sazby až po těch 15 procent,“ uvedla Schillerová. V případě 15procentní sazby by výpadek příjmů do státního rozpočtu byl kolem 90 miliard korun. „Něco z toho se vrátí na DPH, protože lidé s vyšší výplatou více utratí. Takže řekněme minus 76 miliard,“ uvedla Schillerová. Pokud by daň byla 19 procent, pak by výpadek na příjmech rozpočtu byl podle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard.
Superhrubá mzda dnes tvoří základ pro výpočet daně z příjmu, která je stanovena sazbou 15 procent. Skutečné zatížení našich výdělků může být nakonec úplně jiné, záleží na odčitatelných položkách od základu daně i na slevách na dani. Výsledná daňová povinnost může být klidně nulová, ale i vyšší než ona nominální patnáctiprocentní sazba.
