Národní rozpočtová rada komentuje nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, o kterém uvažuje současná vláda
Návrat do minulosti, trestání pracovitých lidí nebo komplikování daňového systému. Tak se k návrhu Aleny Schillerové (za ANO) na zavedení progresivního zdanění příjmů fyzických osob staví ekonomičtí experti i opoziční politici. Současný daňový systém přitom již progresivní je, přestože máme pouze jedinou patnáctiprocentní sazbu. S případným zrušením takzvané superhrubé mzdy by mohl být princip „vyšší výdělky – vyšší míra zdanění“ ještě více posílen.
Nápad na znovuzavedení progresivního zdanění se mezi ekonomy a opozičními politiky nesetkal s příliš velkým nadšením. Většina z těch, kteří redakci CNN Prima NEWS poskytli své vyjádření, s návrhem Aleny Schillerové nesouhlasí. Nejostřeji se vůči němu vymezil bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Myslím si, že by si vláda měla udělat jasno v tom, co vlastně chce. Zrušení superhrubé mzdy prodává jako snížení daní fyzickým osobám a vzápětí oznamuje, že velké části populace daně zvýší. Tato daňová schizofrenie není nejlepší vizitkou těch, kteří před sebou valí největší jednorázový nárůst dluhu v dějinách naší země,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Podle Hampla je vypouštění protichůdných informací o tom, jak se naše daňová soustava možná změní „znakem ekonomické nekompetence“ některých členů vlády. „V lodi je díra a kapitán neví, jestli jet dál, nebo nechat všechny evakuovat, případně zda je naopak poslat do podpalubí, aby pomáhali pumpovat vodu ven. Chudáci pasažéři,“ doplnil Hampl, který v současné době řídí segment poradenských služeb pro finanční sektor ve společnosti KPMG.
Raději daňovou reformu než dílčí úpravy
„Nedělejme změny v daních salámovou metodou a pojďme se bavit o komplexní reformě celého daňového systému,“ řekla CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Podle Horské není možné vypouštět do veřejného prostoru každý den nový návrh na to, jak upravit jednotlivé parametry daňového systému a víceméně tak jen hledat možnosti, jak zacelit díry v rozpočtu, které vzniknou, pokud se zruší superhrubá mzda.
Analýza: Mytologie superhrubé mzdy. Její zrušení nižší daně spíše nepřinese
V posledních týdnech si o svou pozornost opět řekla takzvaná superhrubá mzda. Terminus technicus, který se vžil pro označení celkových nákladů na práci, je s námi už přes 12 let a zůstane s námi dál. Politická debata, která dnes o superhrubé mzdě probíhá, je jen o způsobu, jakým se bude vypočítávat zdanění našich výdělků. A dokud o něm nebude finálně rozhodnuto, ani nemůžeme říci, kdo, zda a o kolik si v důsledku případné změny polepší.
V podobném duchu návrh ministryně Schillerové komentoval také hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Pokud je tento návrh míněn vážně, pak rozhodně nelze hovořit o zjednodušení daňové soustavy, spíše naopak. Ministerstvu financí zřejmě došlo, jak velký výpadek rozpočtových příjmů by nastal, pokud by byla bez dalšího zrušena superhrubá mzda, a tak se snaží nalézt takové nastavení, jež by ztrátu příjmů kompenzovalo,“ řekl CNN Prima NEWS.
Křeček také upozornil, že z návrhu není jasné, zda bude solidární sazba daně, která měla být dočasnou, prohlášena za druhou sazbu daně, nebo zda nakonec těchto sazeb bude ještě více. „Na každý pád k ekonomické stabilitě nepřispívá, když vládní představitelé jeden den hovoří o snížení daní a o pár dní později přijdou s tím, že to možná bude všechno trochu jinak,“ dodal.
O něco smířlivěji se k principu daňové progrese staví předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „S určitou mírou vyššího zdanění příjmů přesahujících úroveň čtyřnásobku průměrné hrubé mzdy souhlasím i s ohledem na to, že Česko nyní prochází historicky největším propadem ekonomiky. Například si umím představit zachování takzvané solidární daně i poté, co bude zrušena superhrubá mzda,“ uvedla pro CNN Prima NEWS.
Podle ní totiž samotné zrušení superhrubé mzdy bez úpravy dalších parametrů prohloubí „strukturální nerovnováhu veřejných rozpočtů“ ze současných dvou procent až na 3,5 procenta HDP. Snížení zdanění práce ale Národní rozpočtová rada jako celek považuje za žádoucí. Vláda by se nicméně měla soustředit spíše na pojistné, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatelé.
Část opozice nesouhlasí
Myšlenka progresivního zdanění příjmů fyzických osob se nezamlouvá některým opozičním politikům. Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska je „zcestné mluvit o zavedení progrese, protože naše současná daň z příjmů fyzických osob progresivní je“. Tu způsobuje nejen solidární daňová přirážka, ale také daňové slevy, například na poplatníka či na děti.
Ať bohatší platí vyšší daň. Schillerová navrhuje progresivní zdanění
Ministerstvo financí počítá v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s několika variantami snížení daně z příjmu zaměstnanců v rozmezí od 15 do 19 procent. Ministryně Alena Schillerová (za ANO) zároveň uvažuje o zrušení takzvané solidární přirážky a nahrazení progresivním zdaněním. Schillerová to řekla v rozhovoru pro Lidové noviny.
„My rozhodně nepodpoříme návrh, který by trestal pracovité a schopné lidi tím, že se jim vyšší výdělky zdaní vyšší sazbou,“ řekl CNN Prima NEWS Jan Skopeček, poslanec a ekonomický expert Občanské demokratické strany. Skopečkovi také vadí, že by se případným zavedením dalších daňových pásem ještě více zkomplikoval celý systém, což je přesně opačný směr, než kterým by se vládní daňová politika měla ubírat. „S našimi hlasy pro takovou věc nemůže nikdo počítat,“ dodal politik. Piráti podporují snižování zdanění práce, avšak zachovali by solidární daňovou přirážku.
Ministryně financí Alena Schillerová uvažuje, že by vedle zrušení superhrubé mzdy právě solidární daň rovněž zrušila, avšak výměnou za to, že by zavedla několik daňových pásem. A to v rozmezí od patnácti do devatenácti procent. Přitom ještě před necelým týdnem Andrej Babiš hovořil pouze o zrušení superhrubé mzdy a zachování jediné, patnáctiprocentní sazby daně.
