reklama

Kdo má největší kybernetickou sílu? Překvapuje Estonsko, Česko v nedohlednu

Kyberneticky nejsilnější zemí světa jsou Spojené státy. Česko se ani nedostalo do třicetičlenného žebříčku.
Foto: Profimedia.cz

Nejpočetnější armáda světa ani vlastnictví největšího počtu tanků ještě nemusí vypovídat nic o tom, jakou silou daná země skutečně disponuje. Vojáci, letadla, obrněná vozidla –⁠ to jsou vesměs zbraně starých válek. Ty moderní se stále častěji odehrávají v digitálním prostředí, a tak není divu, že rozpočty státu na zajištění kybernetické bezpečnosti rostou. Kdo je tedy v tomto ohledu nejmocnější zemí světa?

reklama

Digitálnímu světu v současnosti vládnou Spojené státy před Čínou a Velkou Británií. Vyplývá to z aktuálního žebříčku Belferova centra pro vědu a zahraniční vztahy při Harvardově univerzitě, který je sestavován podle hodnoty národního indexu kybernetické síly (National Cyber Power Index). V první desítce celkového skóre najdeme ještě Rusko, Nizozemsko, Francii, Německo, Kanadu, Japonsko a Austrálii.

Vědci z Belferova centra se na jednotlivé země dívali i z hlediska jejich schopnosti zabezpečit se vůči digitálním hrozbám nebo také umu v případě potřeby zaútočit. Rovněž v žebříčku ofenzívní kybernetické síly jsou nejmocnější Spojené státy americké, když hodnota jejich „útočného“ indexu dosahuje téměř šedesáti bodů ze sta. Druhou nejmocnější zemí je v tomto ohledu Velká Británie, třetí Rusko. Naopak nejlepší obranu proti kybernetickým útokům má Čína před Francií a Nizozemskem.

Sedm kritérií, třicet zemí

„V potaz bereme přístup každé země ke svému kybernetickému prostředí. Vyhodnocujeme pouze vládní strategie, schopnosti, inovace či alokaci zdrojů jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Výsledné skóre vyjadřuje to, jak efektivně je daná země schopna využít svůj kybernetický potenciál,“ uvádí autoři studie.

Žebříček vychází z hodnocení sedmi kritérií, která výzkumníci pokládají v této oblasti za relevantní. Jsou to: úroveň zpravodajských služeb, sledování a monitorování potenciálně nebezpečných skupin, monitorování obchodních toků, defenzíva, ofenzíva, informační kontrola, pravidla a normy.

A jakou že má index národní kybernetické síly vypovídací schopnost? Sami vědci z Belferova centra upozorňují, že výsledky lze interpretovat různým způsobem. Někdo může klást důraz na celkové skóre, pro jiného jsou důležitá jednotlivá kritéria. „Pokud hodnotíme zemi napříč všemi sedmi kritérii, získáme tím obrázek, jak schopný je daný stát ve využití kybernetických nástrojů při prosazování různých cílů své politiky,“ píše se v dokumentu. Výzkumníci rovněž neskrývají, že pořadí, respektive hodnotu zjištěného indexu je nutné brát s určitou rezervou. V některých případech se totiž museli dopustit mírného zjednodušení, například z důvodu nedostatečné dostupnosti dat.

K tématu

Pro experty na kyberbezpečnost je překvapivé umístění Nizozemska, které má třetí nejlepší zabezpečení před digitálními hrozbami a v celkovém skóre obsadilo pátou příčkou. Jenže podle zasvěcených lidí to zas takové překvapení není. Jeden z nich prozradil časopisu The Economist, že Nizozemci mají skvělý tým pro monitorování počítačové kriminality. V roce 2014 se dokonce skupině nizozemských hackerů pracujících pro zpravodajské služby podařilo proniknout do počítačové sítě ruské zahraniční rozvědky.

Česko v nedohlednu

Rozpaky naopak budí poměrně nízké umístění Izraele. Z hlediska celkového skóre je až na jedenácté příčce. Má sice šestou nejlepší kybernetickou ofenzívu, ale v obraně proti digitálním útokům je až čtyřiadvacátý, přičemž Belferovo centrum bralo v potaz jen třicet zemí. Podle bývalého pracovníka britské zpravodajské služby Marcuse Willeta to ale může být jen důsledek toho, jak si Izrael informace kolem kybeprostoru střeží. „Není těžké spatřit válečné loďstvo v Antarktidě. Vložení kódu do elektrárny se hledá nepoměrně obtížněji,“ uvedl pro The Economist.

Žebříček zemí podle národního indexu kybernetické síly nevyznívá lichotivě pro Českou republiku. Do třicítky nejlepších se totiž vůbec nevešla. Nejvýše se z postkomunistických zemí, nepočítáme-li Rusko, umístilo Estonsko. V celkovém skóre je čtrnácté a za sebou nechalo například Švýcarsko nebo Itálii. Ještě lépe se mu daří v obraně proti kyberútokům (12. příčka) nebo v kybernetické ofenzívě (11. příčka).

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Domácí

Fiala a spol. jako Avengers. Lidé se sázce na superhrdiny posmívají

Fiala a spol. jako Avengers. Lidé se sázce na superhrdiny posmívají

Představitelé ODS, KDU-ČSL a TOP 09 oznámili, že společně budou kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny v příštím roce. Od vytvoření bloku očekávají, že výrazně zakonkurují ve volbách hnutí ANO. Lídři trojkoalice se na začátku svého tažení nechali zobrazit jako superhrdinové z komiksů o Avengers. Jejich netypické kostýmy pro politiky se však u lidí na sociálních sítích spíše minuly účinkem.

360°

Ředitel liberecké nemocnice: S ventilátory si poradíme sami, chybí nám lůžka a personál

Ředitel liberecké nemocnice: S ventilátory si poradíme sami, chybí nám lůžka a personál

Krajská nemocnice v Liberci se potýká s nedostatkem plicních ventilátorů. Liberecký kraj proto požádal ministerstvo zdravotnictví o várku přístrojů, ale resort jim poslal pouze seznam firem, od kterých si je lze zakoupit. Podhodnocuje vláda krajské nemocnice? Jak zvládnou pandemii? A čeho má liberecká nemocnice největší nedostatek? Hostem pořadu 360° Pavlíny Wolfové byl ředitel Krajské nemocnice Liberec Richard Lukáš.

reklama
Vláda představila scénář návratu školáků. O termínu se rozhodne v příštím týdnu
Česko přesáhlo 3000 úmrtí na COVID-19, nárůsty nakažených ale začínají klesat
PŘEHLEDNĚ: Chřipka versus COVID-19. Jak poznáme, že máme koronavirus
reklama
reklama
Blatného první projev před poslanci: Situace se začíná zlepšovat, ale vyhráno nemáme

Vláda

Domácí zpravodajství

Faltýnek po příletu utíkal novinářům. Jsem zločinec, odstřelte mě před národem, řekl
Do Bečvy unikl nikl. Zvýšená přítomnost kyanidů se tentokrát neprokázala, uvedla ČIŽP
Další články
reklama
reklama