kybernetická bezpečnost

Volají, píší, slibují, straší a všechno s jediným cílem — okrást lidi o peníze. Tak by se dalo shrnout chování finančních kyberpodvodníků. Ti se stávají větší a větší hrozbou. Kde se ale berou? A jak je možné, že se i přes nekonečná varování najdou lidé, kteří jim naletí? Podle Marka Macháčka z Komerční banky, jenž méně i více zdařilé pokusy o nelegální převody peněz řeší denně, se jedná o rozsáhlý a mimořádně výdělečný byznys za hranou zákona, který se s největší pravděpodobností nikdy nepodaří vymýtit. S nadsázkou ho přirovnává k chobotnici, jíž jedno chapadlo useknete a další dvě narostou. Součástí výcviku členů podvodných skupin bývá nejen spisovná čeština nebo základní finanční pojmy, ale třeba i výslech na detektoru lži.

Správa financí nikdy nebyla snazší. Stačí pár ťuknutí na displej chytrého telefonu nebo na počítači a je hotovo. V řádu vteřin můžeme nakupovat, zhodnocovat své úspory, ovšem bohužel — stejně tak snadno a rychle se lze také stát chudákem. Moderní technologie a výhody s nimi spojené totiž nevyužíváme jen my, běžní občané, ale i podvodníci, kteří čím dál rafinovanějšími způsoby dokážou dostat peníze z lidí, s nimiž se nikdy nesetkali. Jejich obětí se hravě může stát kdokoli z nás, překvapivě jsou mezi nimi i ti s nejvyšším vzděláním.

Pro jedny jsou Vánoce svátky klidu a míru, pro druhé jsou časem, kdy se nezastaví. Těmi druhými máme na mysli bankovní kyberexperty, kteří dělají, co mohou, aby ochránili peníze uložené na účtech. Jejich práce není snadná. Včasné odhalování zlodějských praktik kyberútočníků, kteří se ze všech sil snaží získat naše peníze, připomíná hru kočky s myší. Podvodníci jsou mimořádně schopní a vymýšlejí stále nové a nové finty, jak klienty oklamat. A daří se jim to natolik, že mnozí z nich pokusy o ochranu aktivně odmítají. Jak se ubránit radí specialista Komerční banky Marek Macháček.

Investujte své úspory, nainstalujte si novou aplikaci a užívejte si pohádkové příjmy prakticky bez práce. Těmito lákavými slovy podvodníci nabádají nepozorné lidi na internetu a zneužívají i tváře CNN Prima NEWS prostřednictvím deepfake videí. A bohužel, používají čím dál pokročilejší nástroje, které moderátorům i reportérům klonují hlas a vkládají jim do úst vlastní slova. Jak falešná videa poznat? Na co si dát pozor? Redakce CNN Prima NEWS připravila ve spolupráci s experty pět základních rad, kterých byste se měli držet, abyste se nestali obětí podvodu.

Stačí pouhé otevření zprávy na TikToku, která spustí škodlivý kód, a už můžete přijít o svůj účet. Nová taktika kyberzločinců dělá vrásky na čele nejen expertům na internetovou bezpečnost, ale i velkým značkám, které na platformě působí. O svůj účet na čínské sociální síti s krátkými videi přišla například herečka a prominentka Paris Hiltonová, japonská technologická společnost Sony či americká stanice CNN. Jak zabezpečit svůj účet před krádeží?

Čechy trápí nový zákeřný trik internetových podvodníků. Z falešných či ukradených účtů na sociálních sítích se vydávají za známé svých vytipovaných cílů a snaží se z nich vylákat přihlašovací údaje či data k platebním kartám. Spoléhají na to, že oběti při kontaktu se svými přáteli či příbuznými poleví v ostražitosti. „Je třeba nepodlehnout iluzi, že když je zpráva od známého, je to v pořádku. Není!“ apeluje na veřejnost Petr Vosála, manažer bezpečnosti z ČSOB. Jak se nenachytat a odhalit podvodníky včas?

Kvůli evropské regulaci budou iPhony a další zařízení s iOS ve větším ohrožení. Po komplikacích s Google Mapami přichází další, ale méně zřejmý a viditelný problém, vyplývající z čerstvě platného evropského nařízení o digitálních trzích (DMA). Nově totiž musí Apple „v dobré víře“ dovolit uživatelům stahovat aplikace třetích stran, tedy i mimo svůj App Store. Ačkoliv si tím majitelé iPhonů či iPadů přijdou na větší svobodu, zároveň to znamená velké riziko – aplikace v App Storu vždy prošly bezpečnostní kontrolou, aby se do digitálního obchodu nedostaly podvodné a škodlivé programy.

Oficiální stránky Policie ČR byly zhruba hodinu mimo provoz. Na vině byl nejspíše tzv. DDoS útok. Jeho cílem je zpravidla zahltit servery do takové míry, aby znemožnil přístup na web. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, nejde ovšem ani zdaleka o první pokus o vyřazení internetových stránek.

Nejrozšířenější kybernetická hrozba Česka? Malware zvaný Jorik, mají jasno bezpečnostní analytici. Škodlivý program umožňuje technicky zdatným zločincům ovládat na dálku infikované počítače a dostat se tak k citlivým údajům, souborům či heslům, upozorňují experti na kyberbezpečnost ze společnosti Check Point. Terčem jsou především vzdělávací a výzkumné instituce, dřívější zkušenost nicméně ukázala, že se podobné útoky nevyhýbají ani nemocnicím či státním orgánům. Na vzestupu jsou také trojské koně, které se na první pohled tváří jako neškodné soubory.

Stačí jediná cizí fotografie, pár kliknutí a do několika vteřin má člověk před sebou falešnou nahou fotku každého, kdo ho napadne. Tak funguje „svlékací aplikace“, která především dívkám dělá posledních několik měsíců hluboké vrásky na čele. Sdílení umělou inteligencí vytvořených fotografií vzalo český internet útokem a policie si s tím příliš neví rady. Jak rozpoznat falešnou nahou fotku? Společně s kyberbezpečnostním expertem Janem Zmítkem ze společnosti Trask přinášíme šest základních bodů, podle kterých se řídit a které jsme otestovali v praxi.

Zahlcené weby prezidentských kandidátů, nefungující vládní stránky i velké odměny pro nejaktivnější „útočníky“. Pro ruskou hacktivistickou skupinu NoName057(16) se stala Česká republika vděčným terčem. Už od začátku ruské invaze na Ukrajinu čelí české informační struktury útokům ze strany proruských hacktivistů. Minulý týden zčásti zasáhli i do prvního kola prezidentských voleb, když na chvíli vyřadili z provozu stránky kandidátů Petra Pavla a Tomáše Zimy. A podle bezpečnostních analytiků z kyberbezpečnostní Check Point Research lze očekávat další podobné útoky – a to i během druhého kola voleb.

S krizí roste nepozornost. V kombinaci s vánočním shonem tak internetoví podvodníci čekají hotové žně. Jen za posledních pár měsíců se vyrojily stovky falešných stránek. Některé lákaly na bezkonkurenční slevy, jiné se zase vydávaly za stránky ministerstev a nabízely sociální dávky. Na to vše lidé v nepříznivé ekonomické situaci slyší, malá chvilka nepozornosti je ale může vyjít hodně draho. Jak se nestat obětí předvánočních internetových podvodů?