Nedostupné vlastnické bydlení možná naučí Čechy žít v podnájmu. Na západ od nás je to běžné. Zdroj: Profimedia.cz
Čechy už řadu let trápí zdražování vlastnického bydlení, přesto se ho nechtějí vzdát. Česká republika patří k zemím v rámci Evropské unie, kde si „můj dům, můj hrad“ chce říkat nadprůměrné množství domácností. Ve vlastním u nás žije skoro osm z deseti lidí, průměr Evropské unie je přitom necelých 70 procent.
Ceny domů, bytů a pozemků v České republice rostou, krize nekrize. V nemovitostní drahotě suverénně vede Praha, kde už na pořízení bytu potřebujete v průměru 12 hrubých ročních příjmů. Metr čtvereční nového bytu v metropoli vyjde na necelých 120 tisíc korun, což je skoro o desetinu více než před rokem.
Naopak nájmy v Praze, ale i v rámci celé České republiky díky koronavirové krizi mírně klesly. A právě to je podle expertů cesta, jak se dostat k relativně dostupnému bydlení. „Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Přežitek minulého režimu
Údaje Eurostatu mu dávají za pravdu. Zatímco u nás ve vlastním žije necelých 80 procent lidí, v Německu je to jen 51 a v Rakousku 55 procent, zbývající si bydlení pronajímají. Podíl Němců či Rakušanů, kteří nepohrdnou podnájmem, je tak více než dvakrát větší než v České republice. „A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svou také, usnadní jim to život,“ míní Kovanda.
Stejného názoru je také guvernér České národní banky Jiří Rusnok. „Vlastnické bydlení se u nás fetišizuje. Je to úlet, který souvisí s minulým režimem. V Německu bydlí ve vlastním sotva polovina lidí,“ řekl Rusnok už před třemi lety novinářům.
Bydlení v podnájmu je u nás téměř raritní záležitostí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Přestože šéf ČNB tehdy za svůj výrok schytal tvrdou kritiku, Kovanda upozornil, že i ekonomicky dává nájem větší smysl. Podle něho totiž s rostoucí cenou nemovitosti klesá její výnosnost. A to v případě, že nájmy nerostou srovnatelně rychle jako právě ceny nemovitostí. „Což poslední dobou vskutku nerostou,“ poukázal Kovanda, podle něhož se Češi zkrátka „musí naučit žít v nájmech“.
Domy vs. byty? V Česku půl na půl
Za smysluplné naopak hlavní ekonom Trinity Bank považuje, pokud si lidé střechu nad hlavou pořizují nikoli jako investici, ale skutečně za účelem bydlení. „Je to výhoda, která se projeví zejména v důchodovém věku,“ dodal. Po odchodu do penze totiž lidem dramaticky klesne příjem, takže by se schopností platit nájem mohli mít problém a museli by se třeba stěhovat do menšího. A i když si lidé pořizují dům či byt na hypotéku, zpravidla mají dobu splácení nastavenu tak, aby byli v důchodu bez dluhů.
Zda žít v bytě, nebo v domě, Češi příliš neřeší. Zdroj: CNN Prima NEWS
Za zmínku stojí také struktura domácností podle typu obydlí. Tedy zda lidé žijí v bytě, nebo v rodinném domě. Zde už jsou Češi evropskému průměru daleko blíže. Zatímco v rámci Evropské unie si dům užívá přes 53 procent obyvatel, u nás je to necelých 48 procent. Vůbec nejvyšší podíl lidí žijících v domě vykazuje Irsko, a to téměř 92 procent. Za národ „bytařů“ lze naopak označit Lotyše, kde bytu dávají přednost dva ze tří obyvatel.
