PŘEHLEDNĚ: Kdo nahradí Františka? Ve hře je jezuita z Brna, spojenec Orbána i neprávem obviněný

Staré rčení o volbě papeže praví: „Ten, kdo vstupuje do konkláve jako papež, vychází z něj jako kardinál.“ Jinými slovy, kandidát považovaný za favorita před začátkem hlasování by měl být vnímán s opatrností a žádný kardinál by neměl vstupovat do Sixtinské kaple s jistotou, že získá potřebný počet hlasů.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Papež ochráncem žen. Odhalil zneužívání jeptišek kněžími a vyzýval matky ke kojení v chrámech

Toto konkláve bude klíčové pro rozhodnutí o budoucím směřování římskokatolické církve a pole kandidátů je díky reformám papeže Františka široce otevřené. František během svého pontifikátu přepracoval složení orgánu, který bude volit jeho nástupce, a učinil jej reprezentativnějším pro celosvětovou církev. Zavrhl například staré nepsané pravidlo, že biskupové některých diecézí se automaticky stávají kardinály, a místo toho dal červené klobouky biskupům v částech světa, které je nikdy předtím neměly, jako je Tonga, Haiti a Papua-Nová Guinea.

12 fotografií

O pohřbu papeže je rozhodnuto, kardinálové stanovili termín. Vatikán zveřejnil snímky rakve

Itálie

Jen několik kardinálů má ale potřebné schopnosti, zkušenosti a osobnostní předpoklady k tomu, aby se mohli ujmout vedení římskokatolické církve. Voliči budou muset zvážit priority církve a profil příštího kandidáta. Budou také muset rozhodnout, zda by měl příští papež pokračovat v reformách započatých Františkem, nebo se vydat jiným směrem. Budou hledat někoho, kdo bude schopen vést globální církev a nabídnout důvěryhodné morální vedení na světové scéně. Faktorem je také věk, píše CNN.

Očekává se, že jednání začne dva až tři týdny po papežově pohřbu, kdy se kardinálské kolegium sejde ve vatikánské Sixtinské kapli, aby zahájilo vysoce tajný proces volby. Jak uvádí web Politico, teoreticky se o papežský úřad může ucházet každý pokřtěný muž – katolík, ale v posledních 700 letech byl papež vždy vybírán z řad kardinálů. Kdo jsou hlavní kandidáti?

Kardinál Pietro Parolin – „Vyjednavač Vatikánu“

• Státní tajemník Svatého stolce, 70 let, Itálie

Kardinál Pietro Parolin je zkušený diplomat, který od roku 2013 zastává ve Vatikánu funkci druhého nejvyššího představitele a má hluboké znalosti o světové církvi. Parolin, který pochází ze severní Itálie, působil v Latinské Americe jako papežský zástupce ve Venezuele a v roce 2016 se zúčastnil podpisu mírové dohody v Kolumbii.

Byl architektem pokusů Vatikánu o navázání vztahů s Vietnamem a kroku k obnovení diplomatických styků s Čínou, v jehož rámci Svatý stolec podepsal s Pekingem dohodu o jmenování biskupů. Jeho zvolení by mohlo vést ke střetům s Trumpovou administrativou, neboť vytkl americkému prezidentovi plán pro Gazu. Zatímco Františkovu agendu Parolin podporoval, je spíše opatrný a konzervativní, ačkoli jeho schopnosti v oblasti zprostředkování a diplomacie mohou voliče oslovit.

Kardinál Matteo Zuppi – „Diplomat na kole“

• Boloňský arcibiskup, 69 let, Itálie

Zuppi má silné diplomatické schopnosti, které František ocenil, když kardinála požádal, aby v roce 2023 vedl mírovou misi na Ukrajině.

Italský prelát, člen katolické humanitární skupiny Sant'Egidio, byl členem týmu, který v roce 1992 pomohl zprostředkovat ukončení občanské války v Mosambiku. Kardinál narozený v Římě je znám tím, že se po Bologni pohybuje na kole a pomáhá katolíkům LGBTQ+.

Kardinál Luis Antonio Tagle – „Asijský František“

• Vedoucí vatikánského úřadu pro evangelizaci, 67 let, Filipíny

Filipínský kardinál je skromný, ale charismatický vůdce, kterému se často přezdívá „asijský František“, protože je úzce spjat s pastoračními prioritami Františkova pontifikátu. Několik let vedl celosvětovou charitativní složku církve. V roce 2019 byl Františkem požádán, aby se stal prefektem vatikánského oddělení pro evangelizaci, díky čemuž úzce spolupracuje s vedoucími církví v rozvojovém světě.

Ačkoli je považován za silnou osobnost, někteří zpochybňovali jeho manažerské schopnosti poté, co po vatikánské revizi vedení Caritas – federace katolických charitativních organizací – odstoupil z funkce prezidenta. Tagle, známý jako „Chito“, by byl prvním papežem z jihovýchodní Asie a Filipín, jeho kandidatura odráží rostoucí vliv církve v Asii.

Kardinál Pablo Virgilio Siongco David – „Dědeček“

• Kalookanský biskup, 66 let, Filipíny

Jako hlasitý zastánce spravedlnosti čelil ve své vlasti na Filipínách výhrůžkám smrtí a obviněním z trestného činu poté, co během prezidentství Rodriga Duterteho kázal proti zabíjení v drogové válce. Je známý jako kardinál „Ambo“, což rád spojuje s „apu“, což znamená filipínsky „dědeček“. Sdílí Františkovu vizi církve a říká, že příští papež se musí zaměřit na budování církve, která je „inkluzivní“ a jako „polní nemocnice“ pro zraněné.

Kardinál je respektován svými kolegy, působí v čele filipínské biskupské konference a v roce 2024 byl zvolen do rady, která má projednat zásadní reformy katolické církve. Stejně jako Tagle by byl prvním papežem z jihovýchodní Asie a Filipín.

Kardinál Gérald Cyprien Lacroix – „Obviněný kardinál“

• Quebecký arcibiskup, 67 let, Kanada

Je považován za zkušeného vedoucího a pastoračně citlivého člověka, který má zkušenosti s vedením místní církve v zemi s vysokou mírou sekularizace. Lacroixovo zaměření na misijní církev bude při papežské volbě pravděpodobně vnímáno příznivě. Jeho vůdčí schopnosti ocenil i František, který ho vybral za člena Rady kardinálů, orgánu, který papeži radí v zásadních otázkách.

Lacroix však čelil obvinění ze sexuálního zneužívání v 80. letech od nejmenované ženy, které tehdy bylo 17 let. Kardinál tato tvrzení – obsažená v občanskoprávní hromadné žalobě proti quebecké arcidiecézi – důrazně popřel a penzionovaný soudce, kterého Vatikán pověřil prošetřením obvinění, později nenašel žádné důkazy o sexuálním zneužití. Toto obvinění by mohlo poškodit Lacroixovu kandidaturu, ale soudcovo zjištění by mohlo být také vnímáno tak, že Lacroix již byl prověřen.

Kardinál Fridolin Ambongo Besungu – „Strážce africké církve“

• Arcibiskup z Kinshasy, 65 let, Demokratická republika Kongo

Je vůdcem obrovské místní církve s více než sedmi miliony katolíků a ve své zemi je uznávaným morálním hlasem. Kardinál Ambongo reprezentuje rostoucí africkou církev a v konkláve by mohl oslovit celou řadu kardinálů.

Je členem františkánského řádu kapucínů – bratří, který se řídí učením svatého Františka z Assisi a jehož hnědé hábity inspirovaly název pro cappuccino – a je silným obhájcem demokracie a lidských práv, který se nebojí postavit válečným náčelníkům a korupci. Konžský kardinál však také zaujal ostrý postoj proti žehnání párům stejného pohlaví.

Kardinál Joseph Tobin – „Pastýř migrantů“

• Arcibiskup z Newarku, 72 let, USA

Kardinál Tobin, který má velké srdce a žije prostým životem, působil v Římě jako vysoký vatikánský úředník a jako představený svého řádu redemptoristů, kongregace misionářů působících ve více než 80 zemích a zaměřujících se na chudé. Jeho mezinárodní zkušenosti, práce ve Vatikánu a vedení katolických komunit v Indianapolis a Newarku z něj činí předního amerického kandidáta v nadcházejícím konkláve.

Kardinál, který hovoří také španělsky, portugalsky, francouzsky a italsky, je významným zastáncem migrantů a vzepřel se i zákazu bývalého guvernéra Mikea Pence přesídlit do Indiany uprchlíky ze Sýrie. Bude jedním z těch, které je třeba sledovat.

Kardinál Robert Prevost – „Americký misionář z Peru“

• Prefekt vatikánského dikasteria pro biskupy, 69 let, USA

Je považován za velmi schopného a zkušeného vedoucího pracovníka a zastává důležitou roli vedoucího mocného vatikánského úřadu pro jmenování biskupů, který posuzuje kandidáty a vydává doporučení papeži. Narodil se v Chicagu, je členem augustiniánského řeholního řádu – který později vedl jako světový představený – a mnoho let působil v Peru.

Později byl biskupem v peruánském Chiclayo, než si ho František vybral do čela vatikánského biskupského úřadu. Ačkoli se často říká, že kardinálové volitelé by se vždy vyhýbali volbě papeže z USA kvůli globálnímu politickému vlivu Ameriky, Prevostova dlouholetá zkušenost v Peru by to mohla pomoci zmírnit.

Kardinál Tarcisius Isao Kikuchi – „Odpůrce jaderných zbraní“

• Tokijský arcibiskup, 66 let, Japonsko

Japonský misionář, který byl v roce 2023 zvolen do čela církevní charitativní organizace (Caritas), Kikuchi zná světovou církev a mohl by zajistit kontinuitu s Františkovými pastoračními prioritami. Strávil mnoho let prací v Africe, mimo jiné jako misionář v Ghaně a pomáhal uprchlíkům prchajícím před genocidou ve Rwandě v roce 1994. Mezitím zaujal významnou roli v japonské církvi a je znám svým silným postojem proti jaderným zbraním.

Jeho zkušenost se službou v různých zemích by mohla být považována za výhodu mezi stále globálněji různorodou skupinou kardinálů, zatímco jeho vůdčí schopnosti již byly oceněny jeho zvolením do čela japonské biskupské konference Caritas a do funkce generálního tajemníka Federace asijských biskupských konferencí.

Kardinál Michael Czerny – „Jezuitský misionář z Brna“

• Vedoucí vatikánského úřadu pro sociální spravedlnost, 78 let, Kanada

Czerny se narodil v Brně v tehdejším Československu, ale po emigraci rodičů v roce 1948 vyrůstal v Kanadě. K jezuitům vstoupil v roce 1963 a v rámci své služby vedl institut pro lidská práva v Salvadoru a africkou jezuitskou síť pro boj proti AIDS, která nabízí podporu a péči lidem s HIV/AIDS v celé Africe.

Ve Vatikánu byl Františkovým poradcem pro migranty a později byl jmenován vedoucím vatikánského oddělení pro podporu lidského rozvoje. Někteří kardinálové si možná nepřejí dalšího jezuitského papeže, ale Czerny má silné organizační schopnosti a globální zkušenosti.

Kardinál Cristóbal López Romero – „Marocký kardinál“

• Arcibiskup z Rabatu, Maroko, 72 let, Španělsko

Španělský kardinál vede v Maroku malou, ale činorodou církev, která úzce spolupracuje s migranty. Je členem salesiánského řeholního řádu, který se v rámci církve věnuje výchově mladých lidí, a strávil řadu let v Latinské Americe, včetně dlouhého působení v Paraguayi. Pobyt v Maroku mu přinesl odborné znalosti v oblasti dialogu s islámem a zdůraznil důležitost spolupráce s muslimy.

López Romero byl také zastáncem Františkem zahájeného synodálního reformního procesu. Trvá na tom, že katolická církev „není západní organizací“ a jeho práce odráží priority současné církve, kterými jsou dialog a misie.

Kardinál Jean-Claude Hollerich – „Lingvista“

• Lucemburský arcibiskup, 66 let, Lucembursko

Získal uznání za to, jak koordinoval dva nedávné zásadní summity ve Vatikánu o církevní reformě (synody), a stejně jako František je jezuita. Hollerich strávil mnoho let prací v Japonsku a hovoří plynně několika jazyky včetně japonštiny, takže by mohl oslovit voliče z řady zemí.

Je zastáncem církevních reforem, pracoval jako jeden z Františkových nejbližších poradců a pět let působil jako zvolený předseda seskupení biskupů zemí Evropské unie.

Kardinál Péter Erdő – „Orbánův spojenec“

• Arcibiskup ostřihomsko-budapešťský, 72 let, Maďarsko

Maďarský kardinál, uznávaný církevní právník, má podporu konzervativních kardinálů, kteří by si přáli, aby příští papež vedl církev jiným směrem než František. Erdő, který je vnímán jako spojenec protiimigračního prezidenta Viktora Orbána, naznačil, že přijímání uprchlíků v Maďarsku by se rovnalo obchodování s lidmi, zatímco v otázkách církevní reformy nasadil konzervativní tón.

Erdő by mohl být atraktivním kandidátem pro ty, kteří hledají papeže, jenž by důrazně a jasně stanovil církevní pravidla, ačkoli není považován za poutavého či charismatického komunikátora.

Černý kůň?

Vedle hlavních favoritů se ale mohou objevit i další kandidáti. Někoho by mohl oslovit i 68letý kardinál Mario Grech, maltský vedoucí synodního úřadu církve, a 65letý kardinál Stephen Chow, hongkongský biskup, známý svými diplomatickými a pastoračními schopnostmi.

Italský kardinál Pierbattista Pizzaballa, kterému je 60 let, rovněž zaujal svými vůdčími schopnostmi během izraelsko-hamaské války jako jeruzalémský patriarcha. Dalším, koho je třeba sledovat, je 64letý brazilský kardinál Jaime Spengler, který rovněž prokázal, že má silné vůdčí schopnosti, neboť byl zvolen do čela brazilské biskupské konference i latinskoamerické biskupské konference.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jak politici trávili Velikonoce? Pavel sedl do letadla, Babiš ukázal zajíčka a Pekarová zdravila z Tater