hladina

Děsivý zážitek má za sebou mladý muž z Chile, který si vyrazil s otcem na kajaku na moře. Při poklidné plavbě u jižního pobřeží země se náhle vynořila z vody velryba a celého ho, jak ukazují záběry, i s plavidlem spolkla – a za několik vteřin zase vyplivla. Vyděšený otec chvíli netušil, jestli je jeho syn naživu. Pořízené záběry sdílela na sítích řada lidí, někteří však nad autentičností záběrů vyjadřují pochybnosti. Píše o tom web LBC.

Velmi deštivé počasí doprovázené intenzivními srážkami čeká Česko v následujících dnech, uvedli experti z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na mnoha místech může napršet i přes 100 milimetrů, vodní toky tak čeká vzestup hladin a hrozí i povodně. Nejhorší situace by měla být v oblasti Jeseníků, naopak na západě Čech je riziko velké vody nejmenší. Experti rovněž upozornili na vyvrácené stromy, kolem poledne ČHMÚ vydal výstrahu před povodněmi.

Třetí povodňový stupeň zůstával i během pondělního dopoledne v Plzeňském kraji na řece Radbuze ve Staňkově na Domažlicku, uvedli experti z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Vodní tok tam měl nejvyšší stupeň značící ohrožení po celou neděli. Odborníci očekávají v pondělí odpoledne další bouřky s přívalovými srážkami a možné opětovné vzestupy hladin. Výstraha ČHMÚ bude v platnosti do 20:00 a týká se jihu a východu Čech a celé Moravy i Slezska.

Více než 4400 domů zaplavila voda z protržené hráze ve městě Orsk v Orenburské oblasti na jihu Ruska. Přes 1100 lidí, včetně 331 dětí, se z tohoto města muselo evakuovat, v celé oblasti je evakuovaných více než 4300. Hlášeni jsou nejméně dva mrtví. S odvoláním na úřady o tom v sobotu informovala agentura TASS, která citovala odborníky, podle nichž se podobné záplavy v regionu objevují jednou za 100 let.

Odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) aktualizovali výstrahu před vydatnými dešti. Na silné deště by se měli připravit lidé z oblasti Orlických hor, Králického Sněžníku či Jeseníků, kde může do sobotního rána spadnout i okolo 40 mm srážek. Během noci navíc může v jižních a jihovýchodních částech Čech a na Vysočině napadnout sníh, lokálně až 8 cm mokré pokrývky. Experti nově varují, že vlivem vydatných srážek mohou stoupat toky v povodí Orlice, Loučné, Chrudimky, horní Moravy či Moravice.

Hladina Labe v Děčíně dosáhla ve čtvrtek večer třetího, nejvyššího stupně povodňové aktivity. Dál pozvolna stoupá i výška hladina řeky v Ústí nad Labem a Litoměřicích, vyplývá to z informací Povodí Labe. Voda se v některých úsecích dostala na cyklostezku podél řeky. Zavřena je cesta z Děčína na Dolní Žleb a neprůjezdný je v Děčíně podjezd Četransu v Malšovicích.

U amerického města New York hladina moře stoupá mnohem rychleji než jinde na světě. Podle vědců za to mohou těžké budovy v čele s mrakodrapy, které podloží zatlačují dolů. Prognózy předpokládají, že do roku 2050 se může hladina moře u amerického města zvednout o více než 76 centimetrů.

Po vydatných deštích z druhé poloviny minulého týdne platil v pondělí ráno první povodňový stupeň ještě na přibližně 20 místech v Česku, a to včetně Prahy. Dyje na dvou místech dosahovala druhého stupně. Vyplývá to z údajů na povodňovém webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Hladiny některých řek v Česku mohou být podle meteorologů zvýšené až do úterního poledne.

Kvůli vzestupu hladiny Vltavy po deštích pražský magistrát a Povodí Vltavy preventivně uzavřou ve městě protipovodňová vrata na Čertovce a náplavky. Hladina řeky by v nejbližších hodinách měla dosáhnout na první povodňový stupeň. Po jeho překročení bude přerušen i provoz přívozů. V tiskové zprávě to v neděli sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Vytrvalé deště zvedají hladiny řek v Česku. Druhého stupně od rána dosahuje Úslava u Koterova, Klabava v Nové Huti a Smutná u Ratají. Úslava u Prádla se vyšplhala na 3. stupeň. V noci na Opavsku stoupla na nejvyšší povodňový stupeň také řeka Hvozdnice. V Jakartovicích se pak vylila z koryta a velká voda udeřila i v Šilheřovicích. K ránu se ale řeka Hvozdnice vrátila do normálu.

Třetině antarktických šelfových ledovců hrozí zhroucení do moře, varují vědci. Podle nich se tak může stát, pokud se globální teploty zvýší o čtyři stupně v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí. To by pro některé ostrovní státy mohlo znamenat katastrofu, informuje CNN.

Hladiny světových oceánů se od roku 1880 v průměru zvedly o 23 centimetrů. Faktory jako tání ledovců, rozpouštění ledových příkrovů a globální oteplování způsobily, že je v současné době tempo růstu hladin oceánů zhruba 3,2 milimetru za rok. Jak proti tomu bojovat? A které státy by bez včasné reakce mohly brzy zmizet z mapy?