Nebezpečné pronásledování, známé jako stalking, může začínat nevinně. Častější telefonáty, desítky zpráv během dne, všechny ale v milém duchu. Postupně se však z příjemce stává oběť, která ztrácí kontrolu nad svým životem, jedná v neustálém strachu. Až dvě procenta případů končí smrtí. I na vraždě v pražském hotelu mohl mít stalking podle informací CNN Prima NEWS značný vliv. Experti vysvětlili, čím si oběť při pronásledování prochází. O osobní zkušenosti se s redakcí CNN Prima NEWS podělily i samy oběti.
Pojem stalking si každý vykládá jinak. Pro mnohé se jedná o fyzické dlouhodobé pronásledování, u jiných jde o sledování jejich života na sociálních sítích. Policisté nebezpečné pronásledování – stalking, definují jako úmyslné, zlovolné a systematické pronásledování a obtěžování jiné osoby, které snižuje kvalitu života a ohrožuje její bezpečnost.
Agresor má jasný cíl: navazovat a udržovat kontakt s pronásledovanou osobou, tedy obětí, i přes její zjevný nesouhlas. „V rozvodové klientele máme případy, kdy dané osobě dotyčný během dne zavolá klidně i 16krát. I kdyby to bylo pokaždé se slovy miluji tě, není to zdravé, protože stalker se nenechá odmítnout. Navzdory tomu, že může psát zajímavé věci – ne vždy se jedná o útoky a výhrůžky – jde o manipulaci s bezmocí. Dotyčný překračuje hranice,“ sdělila CNN Prima NEWS vztahová poradkyně Milena Mikulková.
Jak přesně se tedy stalking projevuje?
- opakované pokusy o kontakt – zasílání desítek SMS zpráv, e-mailů, telefonování, vyhledávání fyzické blízkosti oběti
- fyzické pronásledování oběti – cestou do práce, na nákup, čekání na oběť před domem
- slídění
- přímé nebo nepřímé vyhrožování, a to nejen oběti, ale také blízkým
- osočování, nátlak a psychické deptání
- snaha očernit pověst oběti, šíření nepravdivých informací
- úmyslné ničení věcí, majetku až fyzické násilí
Poznat samotného stalkera může být mnohdy velice obtížné až nemožné. Zprvu se jeví jako normální společenský člověk, o němž ani jeho okolí nemusí tušit, že obtěžuje jinou osobu. „Jedná se o určitou poruchu osobnosti, kdy se snažím o navazování kontaktu i tam, kde jsem odmítán. Dotyčný dostává jasnou zpětnou vazbu, že si osoba kontakt nepřeje,“ podotkl pro CNN Prima NEWS klinický psycholog Karel Humhal.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hrozivé detaily vraždy v pražském hotelu: Hrál roli stalking? Oběť pronásledování již hlásila
Jak uvádí web Stop násilí, v Česku má zkušenosti se stalkingem až deset procent populace. Bohužel, zhruba dva procenta všech případů končí smrtí.
Projevy mohou začít již ve vztahu
Snad nejčastěji se stalkerem stává partner, potažmo expartner. Stalker tedy svou oběť osobně zná a dotyčný následně ví, že je pronásledován. I to je případ 27letého Adama ze Středočeského kraje. „Situace začala eskalovat již ke konci vztahu, kdy expřítelkyně neměla úplnou kontrolu nad tím, co dělám. Vadilo jí, že s ní nesedím doma. Ačkoliv dělala, že jí to nevadí, byla schopna mě zasypat desítkami zpráv o tom, kde jsem, co dělám a kdy přijedu,“ vzpomínal na události před zhruba rokem a půl.
Následoval psychický nátlak a manipulace. Situace vystupňovala až v ukončení vztahu iniciovaný Adamem. „Po rozchodu jsem se dozvěděl, že jezdí kolem mého domu a sleduje, jestli u něj mám auto. Pokud vůz před domem nestál, psala mi a volala, osočovala mě, že určitě někde spím se svým harémem a podobné věci. Podobné výstupy se opakovaly i několikrát denně,“ svěřil se CNN Prima NEWS.
Tím však stalking z její strany nekončil. „Na sociálních sítích vždy měla přehled o tom, kolik lidí přesně sleduji. Pokud jsem byl s přáteli na pivu, chodily mi zprávy, že určitě s nějakou dívkou odejdu domů. Obdobně reagovala poté, co mi přivezla ukázat syna. Nemohla vystát, že jsem neodešel rovnou domů, a tak mi okamžitě psala, že jdu určitě na rande a další. Vše pramenilo ze žárlivosti,“ podotkl.
Stalking u expartnerů je častý
Nátlaku byl Adam vystaven takřka rok. „Chvíli jsem měl podezření, že mi nějak sleduje telefon, protože mi psala i o věcech, které jsem aktuálně na mobilu dělal. Sama dřív s telefony pracovala. Nakonec jsem ho musel aktualizovat. Následně vše skončilo,“ dodal.
Hranice mezi přílišným zájmem, zhrzeností a stalkingem jsou podle Mikulkové těžko definovatelné. „V tom jsme každý individuální. Pokud je situace ještě zdravá, tak stalker po zprávě, aby přestal v daný moment volat a ozval se například někdy jindy, vyhoví. Pokud dostane informaci, že si ho oběť blokuje, tak přichází hranice, kdy člověk vyčerpal všechny možnosti,“ uvedla z praxe.
Policisté doplňují, že stalking mezi bývalými partnery řeší na jednotlivých útvarech několikrát do měsíce. „V osudech osob se promítá trend současného života, zrychlené vnímání věcí kolem nás, kdy následné rozchody nemusí každý ustát a pak dochází k citovému vydírání,“ dodal mluvčí policie Milan Bajcura k jednomu z případů z loňského října.
Když „zaútočí“ naprostý cizinec
Dalším typem stalkera je cizí osoba, s níž oběť nemá žádnou minulost, předchozí vztahy ani například známé. Zkušenost se stalkerem tohoto typu má 24letá Veronika, která pracuje jako office manager. „S kamarádkou jsme odjely do Tunisu na dovolenou, seznámily jsme se tam s dalšími Češkami, byla to dámská jízda. Hned první večer jsem si všimla, že po mně pokukuje tamní číšník, zalichotilo mi to, jako každé ženě,“ začala své vyprávění.
Postupem času se Veronika seznamovala s animátory a dalšími hosty, vše probíhalo bez problému. Ale jen do chvíle, kdy jí na Facebooku přišla zpráva. „Číšník se nějakým způsobem dostal k mému účtu. Nevím, zda přes animátora nebo mu kontakt dala jedna z kamarádek,“ podotkla. Lehce opilá mu s kamarádkami odepsala. „Řešili jsme dojmy z dovolené a maximálně základní informace, jako kolik mi je let a odkud jsem. A druhý den vše začalo,“ podotkla.
Ze začátku jsem si dělala legraci, postupně jsem začínala mít strach.
Veroniku zasypával zprávami, jak jí to na pláži nebo u bazénu sluší, věděl o každém jejím kroku. „Situaci jsem tolik neřešila do doby, kdy si mě začal přivlastňovat. Když jsem večer tancovala s někým jiným, psal mi, že jsem jenom jeho. Že mě zavře a jako trest mě bude mučit. Přál mi i to, aby mě za trest někdo znásilnil,“ vzpomínala na otřesné zprávy.
Celá situace nakonec vygradovala až k fyzickému kontaktu. „S jedním z animátorů jsme si povídali u bazénu, když tento číšník přišel a začal na něj arabsky křičet. Poté mě začal tahat za ruku a chtěl mě někam odtáhnout. Díky bohu mi animátor pomohl a odvedl mě za ostatními na party. Od té doby jsem si na něj dávala pozor,“ doplnila.
Číšník ji poté pouze pozoroval a psal jí desítky zpráv, k další konfrontaci již nedošlo. „Ze začátku jsem si z toho dělala legraci, ale postupem času jsem začínala mít strach. Když jsem si ho zablokovala, vytvářel si stále nové a nové účty. Psal mi i po návratu do Česka, jak se mi omlouvá a že mě miluje,“ dodala.
Incident Veronika řešila i s vedením hotelu, ideální pomoci se jí však nedostalo. „Omluvili se, dostala jsem láhev vína a slib, že číšníka potrestají. Když jsem situaci řešila s delegátkou, bylo mi řečeno, že takoví Tunisané jsou. S cestovní kanceláří jsem incident už neřešila,“ dodala.
Oběti zůstane bezmoc a neustálý strach
Nepříjemné obtěžování podle psychologa Humhala vede k pocitům nepohody. To ale bývá pro oběť jen začátek. Jakmile intenzita překročí určitou míru, může být stalking silně traumatizující.
„Záleží na psychických kvalitách pronásledované osoby, co unese a co ne. Ten, kdo je slabší, má sníženou hladinu odolnosti zvládat stres, zátěže... u něj může stalking vést k rozvoji nepříjemných zdravotních stavů,“ podotkl Humhal.
Během pronásledování zažívá oběť řadu nepříjemných pocitů. „Jedná se například o trvalou ostražitost. Nevím, co a odkud přijde. Stejně tak je zde pocit ohrožení a omezování svobody, neustále jsem pod dohledem. I když je kontaktování nenávistné, stále se jedná o silnou vazbu mezi pronásledovaným a stalkerem – není zde uvolnění ze vztahu, který například končí nebo skončil,“ uváděla Mikulková.
Oběť si také prochází nekonečnou bezmocí. „Nemá šanci jakkoliv zabránit tomu, aby dotyčný přestal dělat to, co dělá – pokud tak nerozhodne soud nebo policie,“ doplnila. Stalking je od roku 2010 v Česku trestným činem. Je kvalifikován v § 354 jako nebezpečné pronásledování. Pokud je oběť v nebezpečí, může požádat také o krátkodobou policejní ochranu. Dotyčnému za jeho chování podle zákona hrozí až rok ve vězení, potažmo až tři roky ve vazbě.
Doba dodává příležitostí
Třetím typem stalkera je osoba, která oběť osobně nezná, jde zejména o kyberstalkery. „Neumím to vyhodnotit statisticky, ale internetová doba je příležitostí. Mohu daného člověka stalkovat anonymně, přesto mu neustále posílat nějaké příspěvky. Je to něco, čím daného člověka ovládáte. V sociálních a on-line sítích je to příležitost, a tak je i tento stalking častější,“ doplnila Mikulková.
Pokud máte pocit, že vás někdo sleduje, nebo o stalkingu víte, přerušte s pronásledovatelem veškeré kontakty, ignorujte jeho pokusy o kontakt a informujte své okolí. „Osobně vnímám, že nejlepší je nezůstat v tom sám a mít nějaké pojistky ve smyslu odborné pomoci nebo přímo policie,“ podotkla vztahová poradkyně.
Jste-li obětí, shromažďujte důkazy. „SMS zprávy, e-maily, dary a další materiál. Měňte trasy, časy a zvyky, které váš pronásledovatel zná a využívá je. Nikomu, kromě důvěryhodných osob neprozrazujte své plány a vždy u sebe mějte mobilní telefon s předvolbou 158,“ radí policisté. Vhodné je pořídit si na obranu například pepřový sprej nebo alarm.
Nikdy se nebojte požádat o pomoc odborníky, například psychology nebo terapeuty. Stejně tak existují linky pomoci, jako Bílý kruh bezpečí a další organizace. „Odborná pomoc by měla vést k podpoře člověka v uvolňování se ze strachu a úzkosti,“ doplnila Mikulková.
