Když promluví Ronaldo či Elon Musk. Jak výroky celebrit hýbou akciemi či kurzy měn

Nejdříve sestřelil Coca-Colu a pak dvěma góly Maďarsko. I takové titulky se objevovaly v médiích po úvodním zápase Portugalska na letošním fotbalovém Euru. Hrdinou obou okamžiků neměl být nikdo menší než fotbalová superstar Cristiano Ronaldo. Jeho zásluhu na porážce Maďarů v poměru 3:0 mu neodpářeme, s pokořením Coca-Coly to už je trochu těžší.

„Je to taková bouře ve sklenici vody. Akcie Coca-Coly sice v pondělí oslabily, ale bylo to jen o 1,6 procenta a spíše se vezly na celkové vlně pesimismu, než že by je poslalo dolů Ronaldovo chování na tiskové konferenci,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.

Coca-Cola se navíc v pondělí obchodovala poprvé bez nároku na čtvrtletní dividendu. „V takových případech akcie skutečně oslabí. Nemusí to být vždy přesně o výši dividendy. V tomto případě lze dividendou vysvětlit asi polovinu poklesu a zbytek jsou ostatní faktory, které jsem zmínil. Vliv Cristiana Ronalda je ale velmi přeceňovaný,“ dodal Křeček pro CNN Prima NEWS.

Když si Musk hraje s Bitcoinem

To ale neznamená, že by se gesto portugalského reprezentanta na Coca-Cole, jednoho z klíčových partnerů fotbalového Eura a asociace UEFA, nemuselo vůbec projevit. Spíše však v delším časovém horizontu.

„Onen incident může poškodit hodnotu značky jako takové. Ronaldo má vliv na široké masy lidí. Když vidí, že na tiskovce vyměňuje láhve Coca-Coly za vodu, mohou si říci, že tu limonádu skutečně budou pít méně,“ upozornil Křeček.

„Cristiano Ronaldo má jen na Instagramu téměř 300 milionů followerů. Když ti jeho chování na tiskovce uvidí, může to už Coca-Colu zabolet,“ řekl pro CNN Prima NEWS Tomáš Buzek, ředitel společnosti Temper Communication, který se pohybuje ve sportovním prostředí.

Vliv Cristiana Ronalda se sice v tomto případě přecenil, ale v jiných situacích mohou slova nebo činy konkrétních lidí s finančními trhy skutečně docela slušně zahýbat. A pro příklady nemusíme chodit daleko. Zakladatel americké automobilky Tesla Elon Musk si takhle „pohrál“ s kryptoměnou bitcoin. Začátkem února nejprve vyšlo najevo, že automobilka už dříve nakoupila bitcoin za 1,5 miliardy dolarů a posléze ho začala přijímat jako platidlo. Jeho hodnota vystřelila na historická maxima a prakticky neuplynul den, aby nepadl cenový rekord.

Jenže v polovině května už bylo vše jinak. Elon Musk zjistil, že těžba Bitcoinu je energeticky náročná a významně přispívá ke spotřebě fosilních zdrojů. A nastal sešup. Bitcoin se během pár dní propadl z téměř 60 tisíc dolarů na méně než 35 tisíc a od té doby nemůže najít jasný směr. Vyvíjí se takzvaně „bokem“, což v hantýrce traderů znamená, že cenový graf ani výrazně neroste, ani nepadá.

Příliš silná koruna

Je totiž pořádný rozdíl, jestli se nějak vyjadřuje či chová celebrita (byť světového formátu), nebo někdo, kdo je s globální značkou úzce spjatý. Třeba jako Musk s Teslou. Obecně však platí, že trhy s finančními a jinými aktivy berou v potaz jakoukoli informaci, která může znamenat nějaký konkrétní vývoj v budoucnosti. Informace totiž formují očekávání obchodníků a změna očekávání se následně promítá do ceny sledovaného aktiva.

„A když se stane neočekávaná událost nebo událost sice očekávaná, ale její velikost či význam se od očekávání liší, trhy reagují,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

A vysvětlila, že slovní intervence je někdy důležitým nástrojem třeba i pro měnovou politiku. „Když se blíží zasedání jakékoli významné centrální banky, trhy doslova odezírají ze rtů těch, kteří o nastavení měnověpolitických nástrojů rozhodují. Snaží se z prohlášení centrálních bankéřů odhadnout, zda budou měnit úrokové sazby, případě jak moc. To všechno má totiž vliv na celou ekonomiku. Od výše splátek z našich hypotečních úvěrů přes zhodnocení našich úspor až po směnný kurz naší měny,“ dodala Hedija.

Jednu „slavnou“ slovní intervenci si vyzkoušela i česká koruna. Psal se červenec 2008, kdy se tuzemská měna dostala na vůbec nejsilnější úroveň vůči euru. To bylo možné pořídit za méně než 23 korun, což už byla hodnota, kterou centrální bankéři považovali za škodlivou pro české hospodářství.

A tenkrát promluvil tehdejší guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. „Pokud by koruna zůstala na současných úrovních, nebo dále posílila, nemohu vyloučit, že bude na stole o kolik snížit sazby,“ uvedl. Kurz vzápětí oslabil z 22,91 na 23,40 koruny za euro. A od té doby se už koruna na tak silnou úroveň vůči euru nedostala.