Oslavy 17. listopadu se v Česku spojují zejména se Dnem boje za svobodu a demokracii či Mezinárodním dnem studenstva. Mnozí však netuší, že jde i o oslavu radosti ze života. Řeč je o předčasně narozených dětech, kterých jen v Česku přijde na svět ročně až 8 500. Drobné ratolesti, které se mnohdy hrdým rodičům vejdou do dlaně, na jejich světový den lidé oslavují purpurovou barvou. A do ní se zahalily i mnohé české památky či významná místa.
Neonatologie, tedy obor péče o novorozence, je v Česku na špičkové úrovni. Právě na Světový den předčasně narozených dětí, který připadá na 17. listopadu, rodiny a veřejnost děkují zejména lékařům a sestrám z tohoto oboru za jejich práci a nasazení. Díky jejich úsilí se mohou rodiče vracet domů se svými ratolestmi.
Celosvětově se každoročně kolem 15 milionů dětí narodí předčasně, v Česku jich bývá až 8 500. Tuzemská hranice životaschopnosti plodu je stanovena na 24. týden těhotenství, současná medicína však dokáže dát šanci i dětem narozeným ve 23. a výjimečně i ve 22. týdnu. Česko se může pyšnit i velmi nízkou novorozeneckou úmrtnost, a to i mezi předčasně narozenými novorozenci, čímž se řadí mezi světovou špičku. Tuzemská neonatologie navíc zachraňuje děti s neuvěřitelně nízkou porodní hmotností, a to i pod 500 gramů.
V Česku oslavy právě těchto malých bojovníků organizuje rodičovská organizace Nedoklubko. Díky ní se již jedenáct let zbarvují do fialova mnohé budovy a památky. Tuto tradici nepřerušila ani pandemie covidu. Purpurově se letos rozsvítil například pražský Tančící dům, Petřínská rozhledna, brněnský hrad Špilberk, Hněvín v Mostě a další třicítka staveb napříč Českem.
Světový den, který v roce 2008 iniciovala Evrospká nadace pro péči o novorozence (EFCNI), nemá datum 17. listopadu stanoveno náhodou. Bylo vybráno na prvním setkání rodičovských organizací EFCNI v Římě v roce 2008. Jeden ze zakládajících členů EFCNI se stal tento den hrdým otcem dcery poté, co předtím přišel o svá trojčátka následkem předčasného porodu.