Příliš mnoho věcí Rafaelu Nadalovi do karet nehrálo. V osmifinále Roland Garros musel absolvovat vyčerpávající pětisetový zápas, už před pařížským grandslamem mluvil o tom, jak ho trápí chronické zranění chodidla. Navíc se 59. epizoda jeho válčení s Novakem Djokovičem hrála pozdě večer, což si Španěl nepřál. Do čtvrtfinále, které bývalá hvězda kurtů Mats Wilander nazvala možná nejdůležitějším zápasem tenisové historie, šel v roli outsidera. Nakonec ale v úchvatné bitvě uspěl a posílil šance na to, aby byl zmiňován jako nejlepší hráč všech dob.
Aby Rafael Nadal vyhrál letos – počtrnácté v kariéře – Roland Garros, bylo před turnajem považováno za malý zázrak. Na předchozím turnaji v Římě vypadl už po druhém zápase. Mluvil o tom, jak ho trápí chronické onemocnění chodidla, nevyléčitelný Müller-Weissův syndrom. A tím značně oslabil očekávání fanoušků pro jeho vystoupení v Paříži, kterou lze vzhledem k dosaženým úspěchům na tomto místě považovat za jeho druhý domov.
„Je čas se smířit se situací a rvát se,“ prohlásil v polovině května. A pere se znamenitě. Nezastavila ho ani světová jednička Novak Djokovič. A to navzdory tomu, že úterní čtvrtfinále začínalo až po 21. hodině, což si Nadal nepřál. Ale televizní stanice mají velkou moc a chtěly noční bitvu, kterou bude moct sledovat co nejvíce lidí po celém světě.
Očekávala se jako vždy při střetnutí dvou velikánů kvalitní podívaná, přesto vzhledem ke kontextu byla o něco krásnější, než si veřejnost před začátkem utkání myslela. I přes pokročilý večerní čas dva aktéři rozhodně nepůsobili ospalým dojmem. Málokterá výměna nebyla strhující. Zábava končila až po jedné hodině ráno. Jinými slovy oba borci vlezli na antuku na stadionu Philippa Chatriera v květnu a odcházeli z ní v červnu.
Už chápu, proč má Rafa sochu
Šťastnějším odcházejícím unaveným mužem byl Rafael Nadal – Djokoviče překvapivě přehrál ve čtyřech setech 6:2, 4:6, 6:2 a 7:6. Vrátil mu loňskou semifinálovou porážku z Roland Garros a nyní má cestu k Poháru mušketýrů relativně volnou. Zní to neuvěřitelně, ale na Roland Garros totiž od své premiéry před 17 lety prohrál jen se dvěma tenisty. Tím prvním je dnes již nehrající Robin Soderling, druhým pak právě Djokovič.
„Je jen jedna cesta, jak ho porazit. Musíte hrát co nejlépe od prvního do posledního míče. A dnes ta kouzelná noc patřila mně,“ pravil brzy 36letý Nadal.
„Byl jsem tak nadšený. Vášeň, kterou tito chlapi večer znovu ukázali, je prostě úžasná,“ řekl bývalý španělský tenista Alex Corretja, nyní expert stanice Eurosport. „Je to z říše snů být tady a dívat se na tento zápas. A teď chápu, proč má Rafa v areálu sochu, protože mám pocit, že tady bojuje rytíř,“ dodal. „Dokážou ze sebe vzájemně vyždímat to nejlepší,“ podotkl k představení další expert Tim Henman.
Jako by na Nadalovi ani nebylo znát, že do grandslamu vstupoval s indispozicí. „Není to poprvé, co je schopen pár dní poté, co je zraněný a sotva chodí, předvést stoprocentní výkon. Ve své kariéře to dokázal už mnohokrát,“ chválil Djokovič soupeře za odhodlání.
„Hraji tenhle turnaj, protože jsme udělali určité kroky. Díky nim jsem tu připraven nastoupit. Co se ale stane potom, nevím,“ uvedl Nadal. Už po předchozím postupu mluvil o tom, že každý zápas na velkolepé akci ve Francii může být jeho poslední. Ne letos, ale vůbec.
Každopádně „epická“ bitva rozhodla o tom, že „antukový král“ má opět blíže k tomu, aby mu navždy patřil diskutovaný titul GOAT, tedy zkrácenina anglického „greatest of all time“ – nejlepší (hráč) všech dob. Hlavním měřítkem, jak posoudit odkaz tenistů, je počet grandslamových titulů. Dlouho byl vpředu Roger Federer, na podzim 2020 Nadal Švýcarových 20 trofejí dorovnal, loni pak i Djokovič. Nadal ale svým kolegům odskočil na začátku letošního roku díky triumfu na Australian Open.
Teď může reálně snít o 22. grandslamovém zářezu. Další překážkou v cestě je Němec Alexander Zverev.
