Počty nakažených v Česku v posledních dnech stoupaly. Podle odborníků je na vině nakažlivější mutace delta, která nyní dominuje. Na rozdíl od podzimní a poté jarní vlny je však velká část té nejzranitelnější populace proočkována. Otázkou však zůstává, zda jsou očkovaní lidé skutečně dobře chráněni a zda se nemusíme obávat dalšího zaplnění nemocnic. CNN Prima NEWS oslovila přední odborníky, aby se k tomuto tématu vyjádřili.
„Postupně se vyvíjející méně příznivý trend ve výskytu nemoci COVID-19, který v posledních týdnech zaznamenáváme v ČR, ale i v řadě dalších států Evropy a světa, je ovlivněn šířením nákazy mezi osobami mladšího věku, u kterých je poměrně nízká úroveň proočkovanosti – u věkové kategorie 16 až 29 let je to například zatím 34 procent a vysoká míra vzájemných sociálních kontaktů,“ popisuje Martina Čovbanová z tiskového oddělení resortu zdravotnictví. Doplňuje, že tito mladí lidé většinou nemají chronická onemocnění negativně ovlivňující imunitní odolnost organismu, proto jejich nákaza neprobíhá způsobem, který by vyžadoval hospitalizaci a urgentní péči.
Cílem je proočkovat 70 procent populace
Seniorní věkové skupiny populace, ve kterých se chronická onemocnění a tím i pokles imunity vyskytují, jsou již významnou měrou proočkovány – u osob nad 60 let věku se proočkovanost proti COVID-19 pohybuje v závislosti na věkové skupině v rozmezí od 70 do 80 procent, takže jsou chráněni proti nákaze novým koronavirem SARS-CoV-2 a nedochází k zátěži nemocnic v důsledku epidemie nemoci COVID-19.
Podle Martiny Čovbanové z ministerstva zdravotnictví je cílem dosažení kolektivní imunity a tím zamezení zahlcenosti nemocničního systému v sezoně, kdy dochází ke snadnějšímu šíření respiračních nákaz. „Aktivity státu směřují k co největší proočkovanosti napříč celou populací, kterou je možné očkovat. Nově jsme také umožnili očkování bez předchozí registrace na dvou očkovacích místem, které můžeme dle zájmu rozšiřovat,“ doplňuje s tím, že je potřeba proočkovat alespoň 70 procent všech obyvatel.
Podle imunologa Václava Hořejšího je však třeba proočkovat alespoň 80 až 90 procent populace, abychom se nemuseli obávat prudkého nárůstu nakažených na podzim. Poukazuje na situaci ve Velké Británii, kde je procento očkovaných lidí mnohem vyšší než u nás, ale také strmě stoupají počty nakažených.
Nemocnice se však tolik neplní a také počty zemřelých jsou zatím nízké. „Musíme brát v úvahu, že v Británii je hodně lidí naočkovaných a další část je promořena. Otázkou je, do jaké míry. Výrazný nárůst počtu tamních případů mě překvapuje, možná je to tím, že populace ještě není dostatečně promořena, nebo tam nefungují protiepidemická opatření tak, jako je tomu u nás,“ míní Hořejší.
Flegr: Od páté vlny náš může zachránit jen plošné PCR testování
Evoluční biolog Jaroslav Flegr vyvrací tvrzení, podle nichž je mutace delta méně nebezpečná. Počty nakažených v Česku jsou prý zatím v absolutních číslech poměrně nízké, takže virus zatím nepronikl do rizikové skupiny populace.
„Problém je, že počty rostou velmi znepokojivým a zrychlujícím se tempem a nákaza mezi seniory brzy pronikne,“ myslí si. Upozorňuje také na to, že stále nemáme dostatek naočkovaných lidí. Dostatečnou proočkovanost budeme mít tehdy, až při minimálních, neobtěžujících, levných a život nekomplikujících protiepidemických opatřeních klesne reprodukční číslo viru pod jedna. Zda se nám opět přeplní nemocnice, záleží už jen na rozhodnutí politiků,“ dodává Jaroslav Flegr.
Poukazuje také na to, že pokud se stejně jako vloni zavedou účinná opatření až v momentě, kdy se nám přeplní nemocnice, budeme mít velký problém. „Jestliže se zachovají rozumně a zavedou účinná opatření včas, potom se nemocnice tentokrát nepřeplní, a dokonce nám nemusí zkolabovat ani odkladná zdravotní péče,“ doplňuje.
Co by podle Jaroslava Flegra mohlo kromě očkování zastavit rozjezd páté vlny koronavirové infekce v Česku? „Nejlevnější a nejúčinnější opatření schopné zabránit bez jakýchkoli lockdownů opakování loňské katastrofy je vyjmutí preventivního PCR testování z ústní dutiny ze seznamu zdravotních úkonů. V důsledku toho naroste kapacita na stovky tisíc testů denně – v ceně asi 150 korun za nepoolovaný test, což zaručeně zastaví rozjezd páté vlny epidemie i za podmínek nedostatečné proočkovanosti,“ říká.
Podle evolučního biologa by bylo dostačující proočkovat alespoň 70 procent obyvatel, a to díky vysoce a draze zaplacenému stupni promoření, ke kterému u nás došlo na podzim a na jaře. „V zimě přijdou nakažlivější varianty a virus se bude snáze šířit aerosolem. Proto by k zastavení epidemie bylo potřeba mít imunních přes 90 procent obyvatelstva. To se v Česku kvůli obecné nedůvěře obyvatelstva v autority a intenzivní činnosti dezinformátorů na bázi dobrovolnosti nepodaří,“ myslí si. Proto znovu poukazuje na důležitost plošného PCR testování.
Dražan: Měli bychom naočkovat každého od 12 let
Podle pediatra a člena České vakcinologické společnosti Daniela Dražana je stále možné, že počet hospitalizovaných bude vlivem růstu počtu nakažených ještě přibývat. „Z předchozích vln víme, že hospitalizace mají za růstem případů vždy zpoždění, takže nárůst počtu případů v posledních dnech by se v nemocnicích stejně ještě nemohl projevit,“ říká. Doplňuje, že zvýšené zatížení nemocnic v budoucích měsících je stále ještě reálnou hrozbou, a to proto, že proočkovanost nejrizikovějších skupin není dostatečná.
„Máme mnohem více naočkovaných než všechny země v Africe a než většina chudších zemí světa. Máme neočkováno více lidí než některé země východní Evropy. Naopak máme výrazně méně proočkovaných lidí než Izrael, Velká Británie, USA, Německo a pomaličku zaostáváme i za západní Evropou,“ doplňuje Dražan.
Podle něj má například Británie výhodu v tom, že většina rizikových lidí je naočkovaná, a proto dochází k nárůstu případů u mladších lidí, kteří nejsou tak rizikoví. „Měli bychom se snažit očkovat nejlépe každého ve věku od 12 let. To je samozřejmě utopie, ale čím více se tomu přiblížíme, tím lépe,“ dodává.
Hostomský: Covid by se mohl zařadit mezi běžná nachlazení
Proč je nakažlivost mutace delta o tolik vyšší, vysvětluje biochemik Zdeněk Hostomský. Podle něho se mutace tvoří se statistickou pravděpodobností a evoluční úspěch jednotlivých variant je měřen tím, která z nich si dokáže vytvořit nejvyšší množství kopií svého genomu. „V zájmu viru tak není hostitele zabít, ale naopak maximalizovat své šíření. Mrtvý člověk virus už nešíří a podobně ke snížení přenosu dochází, i když je těžce nemocný pacient imobilizován. Evoluční tlaky tak vyselektují varianty, které jsou nakažlivější, ale svému hostiteli moc neškodí a umožní mu, aby je ještě účinněji šířil,“ vysvětluje biochemik.
Dodává, že historická zkušenost ukazuje, že virus s hostitelskou populací postupně dosáhnou určité rovnováhy. Hostitel a patogen si na sebe zvyknou. „Optimistický scénář je tedy takový, že i když se tohoto viru s největší pravděpodobností nezbavíme, naučíme se s ním žít. Občasné vlny nákazy budou mít stále mírnější průběh a COVID-19 se tak připojí k předchozím čtyřem koronavirům, které jsou součástí běžného nachlazení,“ upřesňuje Hostomský.
