Letošní červenec byl celosvětově druhým nejteplejším od počátku měření. Tepleji bylo jen před rokem. Celý letošní rok pak může být tím vůbec nejteplejším v historii. Vyplývá to z dat meteorologické služby Evropské unie Copernicus. Ta zároveň upozorňuje, že trend bude pokračovat, dokud globální emise skleníkových plynů nedosáhnou čisté nuly. K překročení hranice 1,5 °C nad předindustriálním průměrem, která je zásadní pro stabilitu klimatu, dojde podle odborníků již za méně než 10 let.
Průměrná povrchová teplota vzduchu dosáhla letos v červenci 16,91 stupně. To je o 0,68 stupně nad průměrem pro červenec z let 1991 až 2020 a jen o 0,4 stupně méně než loni v červenci. Vyplývá to z údajů meteorologické služby Evropské unie Copernicus. Ta vycházejí z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Co dělat při bouřce, aby do vás neuhodil blesk? Odborník popsal šest základních pravidel
Skončila tak řada 13 historicky nejteplejších měsíců za sebou. „Série rekordních měsíců skončila, ale jen o fous. Celosvětově byl červenec 2024 téměř stejně teplý jako červenec 2023, nejteplejší měsíc v historii. V červenci 2024 byly zaznamenány dva nejteplejší dny v historii. Celkový kontext se nezměnil, naše klima se nadále otepluje. Ničivé dopady změny klimatu začaly mnohem dříve než v roce 2023 a budou pokračovat, dokud globální emise skleníkových plynů nedosáhnou čisté nuly,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus Climate Change Service (C3S) Samantha Burgessová.
Olympiáda v Paříži je ekonomické fiasko, míní Kovanda. Příjmy srazila i bezpečnostní opatření
Za ekonomické fiasko označil ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda Letní olympijské hry v Paříži 2024. Hlavním důvodem jsou prý přísná bezpečnostní opatření, která mají vliv nejen na náklady, ale také na příjmy – kvůli omezenému turismu. Pořádání her prý i v minulosti znamenalo vyšší než plánované náklady.
Podle odborníků z programu Copernicus je však rozpětí mezi údaji pozorovanými v letech 2023 a 2024 tak malé, že nezpochybňuje celkový kontext globálního oteplování. „Důsledky globálního oteplování nezačaly na začátku této série. Pozorujeme je již řadu let a ani konec této série rekordů nebude znamenat konec důsledků globálního oteplování,“ sdělil klimatolog z programu Copernicus Julien Nicolas webu Euronews.
Teplota v červenci byla zároveň o 1,48 stupně Celsia vyšší, než je odhadovaný červencový průměr v předprůmyslové éře v letech 1850 až 1900. Skončilo tak období 12 po sobě jdoucích měsíců, kdy teploty tento průměr přesáhly o 1,5 stupně Celsia nebo více. Pro stabilitu klimatu je zásadní, aby globální teplota dlouhodobě nepřekročila právě hranici 1,5 °C nad předindustriálním průměrem.
Podle předpovědí globální teplota překročí kritickou úroveň 1,5 °C pravděpodobně na jaře roku 2033. „Dosažení globálního oteplení o 1,5 °C, což je limit dohodnutý v rámci Pařížské dohody, se může zdát jako velmi vzdálená realita, ale možná je blíž, než si myslíte,“ uvedla služba Copernicus.
Například v centru Prahy se červencová průměrná teplota podle Českého hydrometeorologického ústavu odchýlila od normálu o 1,7 stupně. Odchylka od dlouhodobého průměru let 1775 až 2014 byla ještě vyšší, činila 3,4 stupně.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Větší zátěž na srdce či ztráta pozornosti. Jak horké noci ovlivňují spánek a zdraví?
