Větší zátěž na srdce či ztráta pozornosti. Jak horké noci ovlivňují spánek a zdraví?

Podle předpovědi odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se budou teploty v průběhu následujících dnů opět pohybovat kolem tropické třicítky – a vysoké zůstanou i po setmění. V některých částech Česka se lidé mají potýkat s takzvanou tropickou nocí, kdy teplota neklesne pod 20 °C.

Místo odpočinku tělo pracuje

Jak pro CNN Prima NEWS uvedl Trefný, pro kvalitní spánek potřebuje člověk optimální podmínky. „Všechny smysly, které máme – zrak, sluch, hmat, čich – musí být ve spánku v klidu. Sem patří i vnímání teploty. Když je zvýšená, klade to nárok na termoregulaci. Místo toho, aby tělo odpočívalo, musí řešit tento problém,“ vysvětloval.

Pro dosažení nejlepší kvality spánku odborníci již dlouho doporučují spát v chladné místnosti – nejlepší je teplota, která se pohybuje zhruba kolem 16 až 19,4 °C, připomíná web CNN.

Doktorka Maggie Soltisová, docentka neurologie a spánkové medicíny na Dukeově univerzitě, radí omezit před spánkem čas strávený u obrazovek, vyhýbat se hutným pokrmům, kofeinu, nikotinu a alkoholu. „Důležité je spát v chladné, tmavé a tiché místnosti a snažit se vstávat každý den ve stejnou dobu,“ podotkla.

ČTĚTE TAKÉ: Spalující vedra drtí Evropu. Extrémní teploty si již vyžádaly oběti, řada památek zavírá

V létě jsou však vzhledem k vedru tyto rady mnohdy těžko naplnitelné – tělo se zejména snaží vypořádat s vyššími teplotami. V důsledku toho se začne více potit, aby teplotu snižovalo. „Je to i zátěž pro srdce: podkoží musí být více prokrvené, aby se krev dostala více do kůže a teplota se snižovala tím, že se teplo z kůže odvádí,“ pokračoval Trefný.

Obecně spánek vede k obnovení zejména psychických sil. „Pozornosti, schopnosti si pamatovat, přemýšlet. Jestliže spánek kvalitní není, tak tyto hodnoty nejsou naplněny. Člověk se cítí unavený, ospalý, nemůže se soustředit, nepodává výkony, neudrží pozornost, není schopen si věci zapamatovat,“ jmenoval lékař následky nekvalitního spánku.

Důsledky se mohou projevit okamžitě. Národní institut pro srdce, plíce a krev jako příklad uvádí autonehodu, k níž dojde z nepozornosti. Nekvalitní či nedostatečný spánek však člověku může ublížit i s odstupem času. U lidí, kteří mají se spánkem problémy, platí vyšší riziko některých chronických zdravotních problémů, například kardiovaskulárních onemocnění či cukrovky.

Experti radí, jak si pomoci

Z těchto důvodů by se měli lidé snažit negativní vliv tepla eliminovat. „Jak je známo, v ložnici by měla panovat optimální teplota do 20 °C. Pomoci by mohly předokenní žaluzie, které zabrání tomu, aby se slunce dostalo do vnitřních prostorů, kde paprsky ohřívají předměty, jež pak vydávají teplo. Vedle stínění oken pak může pomoci i tepelná izolace domu, kdy teplo z venku nejde dovnitř,“ poradil Trefný.

Odborníci ze Sleep Apnea připojují i rady, které mohou lidé aplikovat okamžitě. Do postele by měli ulehat ve volném a lehkém oblečení, také by měli používat chladnější ložní materiály, například bavlnu nebo len. Na druhé straně by se lidé měli vyhýbat syntetickým materiálům, které teplo mohou zadržovat, doplňují experti z European Insomnia Network.

Pokud jsou lidé zvyklí cvičit před spaním, měli by své aktivity posunout na dřívější dobu. „Cvičením se zvyšuje tělesná teplota, což může usínání v horkém počasí ještě ztížit. Ideální je ho provádět nejpozději 90 minut před spaním, aby se tělo stihlo ochladit,“ radí.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Extrémní vedra zabíjejí, varují odborníci. Co se děje s lidským tělem během tropů?

Nepříliš populární doporučení se týká páru – pokud se chtějí v létě více vyspat, měli by odpočívat odděleně. „Když jsou dvě těla v kontaktu či těsné blízkosti, generují a vyzařují teplo, které může zvýšit teplotu okolního prostoru. V důsledku toho může sdílení postele s další osobou či domácím mazlíčkem vést k zvýšení horka,“ vysvětlili experti.

Pomoci může i spaní na podlaze – respektive, dát matraci z rámu na podlahu. Důvodem je, že teplý vzduch stoupá vzhůru, a tak mu bude člověk méně vystaven.

Jak dodal Trefný, vhodným pomocníkem je i klimatizace, která pomůže teplotu v místnosti snížit. Zdůraznil však, že je nutné dodržovat základní pravidla. Tím nejdůležitějším je, že by se rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou měl pohybovat mezi pěti až sedmi stupni Celsia. Opomíjet by uživatelé klimatizací neměli ani správné čištění filtrů, které zachycují nečistoty, alergeny a další.

„A jako plicní lékař musím upozornit: když si pouštíte klimatizaci v autě, nepouštějte ji na sebe, ale na čelní sklo. Lidé jsou venku rozehřátí, poté si sednou do auta, kde dýchají studený vzduch, a následně mnohdy nastydnou,“ dodal Trefný.

Situaci zhoršuje „tepelný ostrov“

Pro tělo náročnější chvíle budou prožívat zejména lidé, kteří žijí ve městech. To, jaké počasí panuje během dne a kde se člověk pohybuje, respektive žije, totiž významně ovlivňuje i kvalitu spánku. Situaci například zhoršuje jev zvaný „tepelný ostrov“.

„Představte si horký letní den. Zrovna jste skončili v práci a jdete rozpáleným centrem města. Cítíte nesnesitelné vedro. Jakmile se však dostanete mimo betonové centrum města, říkáte si, že už to horko vlastně ani tak hrozné není. Tento rozdíl teplot uvnitř města a v jeho okolním venkovském prostředí se nazývá městský tepelný ostrov,“ vysvětlili meteorologové.

Jev vzniká zejména kvůli betonovým a asfaltovým povrchům, které ve městech dominují. „Tyto povrchy fungují doslova jako tepelné baterie – ukládají v sobě dopadající tepelné záření ze slunce a nastřádané teplo pak postupně sálají zpátky do svého okolí,“ sdělili dále.

ČTĚTE TAKÉ: Jak chránit děti před nástrahami léta? Experti jmenovali rizika, netýkají se jen slunce

Rozdíl v teplotě mezi centrem Prahy a jejím okolím může v průměru dosáhnout dvou stupňů. „To se sice nezdá moc, ale třeba v noci může být rozdíl mezi rozpáleným městem a jeho okolím klidně i 10 stupňů,“ podotkli meteorologové.

Smrt z přehřátí? Riziko se zvyšuje

Negativních vlivů vyplývajících z tepelných ostrovů je celá řada – zvyšují například riziko požárů či ohrožují lidské zdraví, což platí zejména pro zranitelné skupiny seniorů, nemocných lidí a malých dětí. Kumulace vysokých teplot je v Praze každý rok příčinou několika desítek úmrtí, což již dříve připomněl také Pavel Borecký z IPR.

„Jak upozorňují prestižní zahraniční studie, byť se Praha na žebříčku hlavních měst umísťuje mezi středně rizikovými oblastmi, relativně daleko od Paříže, Amsterdamu, Londýna a Záhřebu, umírá v Evropě z tohoto důvodu přibližně 20 tisíc obyvatel každý rok a predikce nejsou příznivé. Jelikož se riziko úmrtí z přehřátí u seniorské populace za posledních dvacet let ve světovém měřítku zdvojnásobilo, Světová zdravotnická organizace stupňuje své požadavky na urgentní zavádění nových politik ochrany obyvatelstva,“ řekl redakci CNN Prima NEWS.

Důležitý faktor, který má vliv na hromadění tepla, je množství městské zeleně. Parky, stromy a ostatní vegetace totiž podle meteorologů fungují jako přirozená klimatizace: poskytují stín a vypařování vody z listů pomáhá ochlazovat okolí. To redakci potvrdil také Trefný.

„Příroda je nejlepší klimatizace. Když můžete trávit den ve stínu stromu, tak je to mnohem příjemnější, než být na rozpáleném sídlišti. Ve městech je tak kvalita spánku horší,“ uvedl.

Vysoké teploty ohrožují zdraví obyvatel – zejména ve městech – také prostřednictvím zhoršující se kvality ovzduší. Extrémní horko totiž v ovzduší urychluje vznik škodlivých látek. „Na lidské zdraví mají přímý negativní vliv. Typicky jde o přízemní ozón, oxidy uhlíku nebo oxid siřičitý,“ doplnili meteorologové.