Předseda ODS Petr Fiala a premiér Andrej Babiš (ANO) Zdroj: Profimedia.cz
Parlamentní volby v roce 2021 ovládla koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), v počtu mandátů ji ale předehnalo druhé hnutí ANO. Jak je to možné? Přepočet na mandáty je podle nového volebního systému na první pohled složitější, roli hraje také kandidatura Andreje Babiše (ANO) a Ivana Bartoše (Piráti) v Ústeckém kraji.
Jak je možné, že koalice Spolu, která volby vyhrála se ziskem 27,79 %, bude mít ve Sněmovně 71 mandátů a hnutí ANO (27,13 %) o jeden více? Podle posledních dat Českého statistického úřadu (ČSU) bylo odevzdáno 5 374 498 platných hlasů. Podle této hodnoty se určuje republikové mandátové číslo. Výpočet je jednoduchý: Celkový počet hlasů se vydělí počtem křesel ve Sněmovně (200).
Letos vyšlo mandátové číslo na 26 857. Nutno dodat, že stále jsou započítány i hlasy těch stran, které se na základě celorepublikových výsledků do Sněmovny nedostaly. Podle počtu hlasů odevzdaných v jednotlivých krajích a mandátového čísla se následně určí prvotní rozdělení mandátů ve všech 14 krajích.
Nejlépe si vše ukážeme na konkrétním příkladu. V Ústeckém kraji bylo 376 534 platných hlasů, z kraje tak míří do Sněmovny 14 kandidátů, o jeden více než před čtyřmi lety. Jedním z důvodů, proč na severu Čech hlasovalo více lidí, může být souboj dvou kandidátů na premiéra Andreje Babiše (ANO) a Ivana Bartoše (Piráti). Když v Ústí jeden mandát přibyl, logicky musel někde chybět. Ztrátovým krajem je Praha, odkud míří do Sněmovny 23 mandátů oproti 24 v roce 2017. Nejvíce poslanců bude tradičně z nejlidnatějšího Středočeského kraje.
Pojďme dál: Pro přidělení mandátů pro konkrétní strany je potřeba určit krajské volební číslo. To se počítá už jen z hlasů, které v daném kraji získaly strany, jež úspěšně prošly do Sněmovny. Krajské číslo se vydělí počtem přidělených mandátů uměle navýšeným o dva. Vyjde krajské volební číslo, které v podstatě znamená, kolik hlasů je potřeba na jeden mandát.
Rozhodující počet hlasů na jeden mandát
Nejméně hlasů (14 944) na jeden mandát bylo potřeba v Karlovarském kraji, kde letos ANO zvítězilo. Naopak nejvíce hlasů na jeden mandát bylo potřeba v Praze (21 201) a Středočeském kraji (20 422), kde dominovala koalice Spolu. Je vidět, že ANO vyhrálo v krajích, kde byl zisk mandátů teoreticky nejsnazší.
Například ve Středočeském kraji získala koalice Spolu od voličů přes 203 tisíc hlasů, což po vydělení krajským volebním číslem znamená devět mandátů. Hnutí ANO má v Ústeckém kraji sedm mandátů za 134 322 hlasů. Přepočet v krajích se nazývá první skrutinium, které v letošních volbách rozdělilo 199 mandátů. Hlasy, které se v úvodní fázi nepodařilo rozdělit, přešly do druhého skrutinia, kde se u jednotlivých stran „hodily do jednoho pytle“. Tam dostala poslední mandát koalice Spolu.
Odpověď, proč má hnutí ANO více mandátů než Spolu, může záviset na mnoha faktorech. Jedním, a možná tím nejdůležitějším, je zmíněný potřebný počet hlasů na jeden mandát ovlivněný vítězstvím v jednotlivých krajích. Spolu potřebovala celorepublikově 21 022 hlasů, ANO 20 247, Piráti a Starostové 22 658 a SPD 25 689. Nikdo jiný se do Sněmovny nedostal.
Na závěr jedno porovnání: V roce 2017 potřebovalo ANO k zisku mandátu 19 232 hlasů, SPD 24 480, ODS 22 918, TOP 09 dokonce 38 401 a hnutí STAN 43 692 hlasů. Takové rozdíly letos nenastaly.
