Marcel Kolaja Zdroj: Piráti
Místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) se domnívá, že by soukromé platformy jako Facebook nebo Twitter neměly rozhodovat o tom, zda je Donald Trump bezpečností hrozbou, takové rozhodnutí by podle něj měly vydat soudy. Řekl to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS v reakci na smazání účtů amerického prezidenta. Sám proto na půdě Evropského parlamentu připravuje legislativu o regulaci těchto platforem.
Odsoudil jste smazání účtů prezidenta Donalda Trumpa na Twitteru. Co vás k tomu vedlo? Nemají mít tyto platformy právo za určitých okolností takový krok udělat?
Když se podíváme na prohlášení, jak ze strany Facebooku, tak ze strany Twitteru, tak z něj vyčteme jejich postoj, že je americký prezident bezpečnostní hrozbou pro USA, což podle mého názoru není rozhodnutí, které by mělo náležet soukromým firmám, ale nezávislým soudům. Pokud je ta situace skutečně taková, tak by nebyl problém, aby soud vydal předběžné opatření. Potom by samozřejmě Facebook nebo Twitter konal právě na základě předběžného opatření, které by se snažilo zajistit bezpečnost pro americké občany. Když soukromé firmy rozhodují o tom, co je přípustné, tak to považuji za velmi nebezpečné pro demokracii. Ale jedním dechem dodávám, že nepodporuji to, co Donald Trump řekl, nebo napsal.
Na půdě Evropského parlamentu připravujete akt o digitálních službách, který by se měl regulace takových platforem týkat. Jak by regulace vypadala? Když hovoříte o soudech, na základě čeho by rozhodovaly?
S naší politickou skupinou jsme šli dokonce tak daleko, že jsme z vlastní iniciativy připravili modelový zákon, který právě stanovoval mechanismus nahlášení a odstranění nelegálního obsahu z internetu. Ten mechanismus by byl takový, že by dané platformy měly nějaké uživatelsky přívětivé rozhraní, pomocí kterého by bylo možné nahlásit nelegální obsah. Potom by záleželo na tom, jestli je to skutečně nelegální obsah, který je naprosto evidentní, což je třeba dětská pornografie. Ale pro případy, kdy by to tak evidentní nebylo a rozhodnutí by mohlo vyvolat kontroverze, tak by měl existovat mechanismus, aby to platforma předala nezávislému soudu v dané zemi, který rozhodne.
Twitter v posledních měsících řešil povolební situaci i tím, že tweety Donalda Trumpa komentoval. Tohle podle vás třeba nebyla správná cesta?
Myslím si, že je to už mírně za hranou. V danou chvíli dělá Twitter editora obsahu, což nepovažuji za úplně šťastné, když máte účet s několika desítkami miliónů sledujících a ta platforma vám začne říkat, jestli s obsahem souhlasí. Přece jen se tyhle firmy snaží vytvořit prostor pro svobodnou diskusi a na tomhle segmentu trhu mají prakticky monopol. Nepřipadne mi rozumné nechat je tohle postavení využívat, což může vést i k zneužívání, kdy se ohýbá politický prostor. Asi cítíme, že je to skutečně politicky citlivé, a proto by ty platformy měly být spíše neutrální. Přesto, že to jsou soukromé firmy, tak lze vypozorovat, jak jsou velmi závislé na politické situaci.
To je ale právě protiargument. Jedná se o soukromé firmy a každý uživatel musí při vstupu souhlasit s jejich pravidly. Podle vás už jsou tedy až příliš mocné a měly by být regulovány?
Je důležité si uvědomit, že tyhle firmy nelze brát jako nějaké cukrářství na rohu, které provozuje místní živnostník Franta Vomáčka, kterému když tam přijdete halekat, tak vás chytne za flígr a vyvede ven. Tyhle firmy jsou ve velmi specifické pozici. Jsou v dominantním postavení, na tomto segmentu trhu mají monopol a jejich obchodní model stojí vyloženě na tom, že se snaží vytvářet prostor pro veřejnou debatu.
Tyhle firmy nelze brát jako nějaké cukrářství na rohu, které provozuje místní živnostník Franta Vomáčka, kterému když tam přijdete halekat, tak vás chytne za flígr a vyvede ven
V tu chvíli je potřeba k tomu skutečně přistupovat jako k monopolu a je potřeba, aby ta regulace skutečně cílila na to, že tyhle firmy mají tak dominantní postavení na trhu. To znamená, že ten příměr s běžnou soukromou firmou úplně nesedí. Jak jsem sledoval politickou diskusi, která se vyvíjela, tak jsem si všiml, že ohlasy politiků byly nejdříve spíše vlažné. Potom, jak se situace vyvíjela, tak se většina politiků přiklonila na stranu, že takováto praxe není chtěná. Z mého pohledu je potřeba aktualizovat legislativu pro digitální věk, což se Piráti snaží od svého založení. Příklad s Donaldem Trumpem ukázal, jak je nebezpečné, když dovolíme těmto technologickým gigantům, aby rozhodovaly ze své vlastní vůle.
Na svém Twitteru jste měl nějaké výtky také k legislativě o odstraňování teroristického obsahu, co vám přesně vadí?
Současně vzniká hned několik legislativ, které budou mít dopad na to, jakým způsobem bude fungovat internet. Tohle je velmi specifická legislativa, která začala vznikat již před několika lety. Sám jsem se stal součástí vyjednávacího týmu Parlamentu s Komisí a Radou a podařilo se mi prosadit spoustu pozitivních opatření. Na druhou stranu tam zůstávají poměrně problematické body, a to například, že ta legislativa dává jednotlivým vládám členských zemí možnost smazat obsah v celé EU. To může například znamenat, že jednoho dne Viktor Orbán nařídí třeba smazání obsahu, který publikují Greenpeace, protože je prohlásí za ekoteroristy. To vnímám jako velký problém pro evropskou demokracii.
