Ruská škola v pražském Bubenči je jednou z nejznámějších nemovitostí ve vlastnictví Ruské federace na území České republiky. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Česká republika by mohla převzít nemovitosti na svém území, které náleží Ruské federaci. Počítá s tím návrh zákona ve středu představený poslancem Ondřejem Kolářem (TOP 09). Ten uvedl, že by Praha Moskvě její majetek v tuzemsku finančně kompenzovala. To vadí ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti), podle jehož resortu je dlouhodobým zájmem zemí Evropské unie omezovat Rusku přístup k financím, ne naopak.
Zákon, který Kolář představil ve středu během tiskové konference v Poslanecké sněmovně, sice Rusko explicitně nejmenuje, ale Kolář přiznal, že míří především na něj kvůli invazi na Ukrajinu.
ČTĚTE TAKÉ: Putin má plán na eskalaci rozsáhlé války. Podívejte se na její detailní časovou osu
Podle něj jde o „řešení dlouhodobě přehlíženého problému“, neboť Rusko na území ČR vlastní celou řadu různých nemovitostí. Kolář namátkou zmínil ruskou školu v pražském Bubenči, která přitom aktuálně zeje prázdnotou, protože od českého ministerstva školství nemá akreditaci.
Ruská ekonomika se změnila z reálné na válečnou. Ohroženy jsou země NATO, míní experti
Ruský prezident Vladimir Putin převedl svoji ekonomiku na válečnou a dostal se do trychtýře, který ho vede dál k vyostřování konfliktu. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek. Podle něj může Rusko svou agresi stupňovat i směrem k zemím NATO, a je proto potřeba se připravit. Bezpečnostní a obranný analytik Daniel Koštoval sdělil, že je třeba vytvořit odstrašující sílu a Rusko odradit. Členské země Severoatlantické aliance by podle něj proto měly navýšit kapacity obranného průmyslu.
Zákonodárce poznamenal, že se inspiroval v Estonsku a Lotyšsku, kde již podobný návrh řeší poslanci. „Česká republika by v tom nebyla sama. Doplnili bychom skupinu států, které se k problematice staví velmi odvážně,“ komentoval Kolář.
Rusko by podle návrhu zákona mělo po zabavení majetku v Česku nárok na finanční kompenzaci. Pokud by k takovému kroku skutečně došlo, nabízí argument, že by tak Praha v podstatě financovala Moskvu a potažmo i invazi na Ukrajinu. „To je dilema, se kterým jsme se potýkali. Vycházíme z premisy, že Česko je právní stát, proto se musí řídit ústavním pořádkem a právním řádem,“ dodal Kolář s dovětkem, že v tomto ohledu „máme svázané ruce“. „Kdybychom našli možnost, jak to udělat bez náhrady, tak to uděláme,“ doplnil poslanec.
Podle svých slov by rád vyčkal na celoevropské řešení, ale to prý může přijít až za „hrozně dlouho“. „Ne všechny státy jsou ‚postiženy‘ tím, že by na jejich území byly tak obrovské majetky v rukou Ruské federace. Týká se to především východního křídla Evropské unie,“ pokračoval Kolář s tím, že čím více impulzů bude EU mít ze svých členských států, tím větší je podle jeho mínění šance, že s problematikou začne něco dělat.
Diplomacii vadí financování Kremlu
Podle návrhu zákona by na odebrání majetku cizího státu mělo podněty dávat tuzemské ministerstvo zahraničí. Resortu, kterému šéfuje Jan Lipavský, však vadí právě to, že by podle zákona Česko Rusku za jeho majetek u nás platilo.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
„Dlouhodobým zájmem Evropské unie je omezovat přístup Rusku k financím. Ne mu ho usnadňovat,“ řekl CNN Prima NEWS mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Doplnil, že šéf diplomacie se s Kolářem ohledně návrhu zákona má v plánu sejít v nadcházejících týdnech. „V tuto chvíli návrh studují právníci ministerstva zahraničních věcí,“ zmínil dále Drake.
Votápek mluví o zmrazení či zabavení
S Kolářem naopak souzní bývalý český konzul v ruském Petrohradu Vladimír Votápek či bývalý velvyslanec Michael Žantovský. Votápek krok zdůvodnil právě ruskou invazí na Ukrajinu. „Kreml musí počítat s tím, že proti němu budou učiněny kroky, které jsou velmi neobvyklé. Jsou krajní, ale podle mého názoru správné,“ komentoval na tiskové konferenci Votápek.
Dovede si představit, že se najde cesta, kterou by Rusku finance za jeho majetek neputovaly ihned. „Například se dá přemýšlet o zmražení nebo zabavení,“ řekl Votápek, ale okamžitě dodal, že v současné chvíli pouze „improvizuje“.
Majetek Ruské federace na území České republiky je už delší dobu zmražen, tudíž jej Kreml nemůže užívat.
