Vytáhlý kluk ze Smetanovy Lhoty, kterému nikdo nevěřil, se nakonec stal historicky nejlepším střelcem české fotbalové reprezentace a ruku v ruce s tím i ikonou. Obdivuhodná životní cesta Jana Kollera si vysloužila film, který nyní zamířil do kin. Má za sebou báječnou kariéru, u které ho může těšit i to, že nebyla přímo poskvrněna největším skandálem národního týmu. Neslavnou aférou hotel Praha.
Kdo by si nevybavil dnes už zlidovělou hlášku bývalého reprezentačního obránce Tomáše Ujfalušiho. „Na recepci jsem byl, to ano, ale nic takového jsem neplatil. Ta částka absolutně nesouhlasí...“ To řekl poté, co několik hráčů národního týmu po prohraném zápasu s Německem v roce 2007 navštívily v hotelu Praha prostitutky.
„Samozřejmě, že jsem rád, že jsem tam tehdy nebyl,“ řekl dnes 49letý Koller v rozhovoru pro Extra.cz. Bujarý večírek se odehrál po nevydařeném utkání s Německem a následující dny se v českých médiích neřešilo prakticky nic jiného. Chtě nechtě se kauza projevila v dalším zápase s velkým outsiderem Kyprem. Tým byl také potrestán svazem milionovou pokutou.
MS ve fotbale 2022
„Zasáhlo nás to hodně. Zápas s Kyprem byl hrozný, horkotěžko jsme soupeře porazili 1:0. Za normální pohody bychom jim dali pět nebo šest gólů. Bylo těžké překonat krizi. Samozřejmě především kluci, o kterých se mluvilo, to asi doma neměli moc příjemné. Dolehlo to na ně. Ale naštěstí jsme vyhráli a pak na podzim jsme Němce přejeli u nich doma výhrou 3:0, postoupili z prvního místa na Euro,“ pokračoval Koller.
Zmínil také, že ačkoliv nebyl spolu s ostatními v centru dění, přísnému „dozoru“ manželky neunikl. „Problém měli i kluci, kteří už v národním týmu 10 let nebyli,“ usmál se bývalý útočník Sparty, Borussie Dortmund nebo Monaka. „Manželky jim říkaly, že to muselo být i za jejich éry. Dolehlo to na všechny. Také jsme pak v hotelu Praha už skončili, protože byl velký, těžko uhlídatelný. Přesunuli jsme se do jiného hotelu, kde to bylo uzavřenější,“ uvedl s ujištěním, že podobný skandál už se nekonal.
Nepříjemnosti jinak Koller zažil především v začátcích své kariéry, kdy dostal šanci ve Spartě. Mezi tehdejšími ikonami nebyl vítán, fanoušci mu také nevytvořili zrovna dvakrát hostinné prostředí. Kvůli těžké pozici fotbalový dlouhán přemýšlel, že s fotbalem sekne a bude dělat „normální“ práci, nakonec ho zachránilo angažmá v Lokerenu. Na belgické adrese se odpíchl a zamířil na vrchol.
A tak mohl vzniknout film Příběh obyčejného kluka.
