Česko je skanzenem placení hotovostí. Zdroj: Profimedia.cz
Celý svět považuje hotové peníze za přežitek, pouze Česká republika vytváří postkomunistický skanzen papírových bankovek a kovových mincí. Čeští podnikatelé se totiž v posledních týdnech zřejmě inspirovali slovy profesora Václava Smila, podle kterého nemá Evropa budoucnost a mohla by se tak stát velkým historickým muzeem pro zbytek světa. Tím, že se do podniků masivně vrací povinná hotovostní platba, se skutečně posouváme zpátky minimálně kamsi do devadesátých let.
Novinář Jindřich Šídlo před několika dny připomněl veselou historku o tom, jak se v roce 1990 snažil zpěvák legendárních R.E.M. Michael Stipe zaplatit na Vranovské přehradě za smažený sýr kartou, čímž způsobil „poprask“.
ČTĚTE TAKÉ: Platba jen v hotovosti? Katastrofa. Přicházíme o desítky miliard, rozčiluje se Schillerová
Zní to skutečně pouze jako komická historka z počátku „divokých“ devadesátých let, jenže vsadím své boty, že pokud by Stipe vyrazil na Vranov v létě roku 2023, musel by kvůli platbě za smažák hledat nejbližší bankomat.
Pouze platba v hotovosti
Vývoj posledních let přitom vypadal nadějně. Lidé si začali zvykat na platby pomocí karty, ale i mobilního telefonu či chytrých hodinek.
Kartou se našinci naučili hradit lístky v MHD, nakupovat nápoje z automatů nebo například platit na veřejných toaletách. Česko se začalo konečně stávat moderní zemí, kde můžete s klidným svědomím nechat peněženku doma. Teď však přišlo vystřízlivějí.
Začátek letošního léta totiž ukázal, že tato idylka částečně končí a peněženky musíme znovu oprášit. Na vývěsních štítech po celé republice se objevily nápisy „platba pouze v hotovosti“, případně v turisticky exponovaných oblastech „cash only“. To si mohli na vlastní kůži vyzkoušet také mnozí hosté filmového festivalu v Karlových Varech.
Back in the USSR
A právě turisté si musejí při návštěvě České republiky ťukat na čelo, respektive složitě hledat bankomaty, které je v některých případech navíc vyloženě okrádají. Pro mnohé západní hosty jsme proto pochopitelně dál východní Evropou. Někteří si dokonce myslí, že jsme byli součástí Sovětského svazu. Tím, jaké služby jim mnohdy poskytujeme, tyto poněkud urážlivé omyly bohužel příliš nevyvracíme.
Třeba je to skutečně už začátek budování toho historického či postsovětského skanzenu, jak doporučoval profesor Smil. Třeba díky tomu předběhneme zbytek Evropy a budeme inkasovat od zahraničních turistů velké miliardy, samozřejmě v hotovosti.
Žádná hotovost už ani na Ukrajině
Pokud přitom sami cestujeme do zahraničí, jsou již dávno minulostí časy, kdy jsme museli vyrazit s naditou peněženkou do směnárny a vyměňovat hotovost. Pokud se dnes vypravíme takřka kamkoliv, stačí nám karta nebo chytrý telefon. Na Západě mívají terminál na platbu kartou i žebrající bezdomovci či pouliční umělci.
Podobně to ale funguje i opačným směrem. Bez hotovosti se obejdete například v sousedním Polsku, které přitom řada Čechů stále vnímá jako méně vyspělou zemi, nebo také paradoxně ve válkou zmítané Ukrajině. Váleční reportéři potvrzují, že si už ani nemění koruny za hřivny. O tom, jak je to s platbami v zahraničí, psal kolega Viet Tran.
Český rybníček
V českém rybníčku se navíc mezi politiky v posledních letech diskutuje o ústavním zakotvení práva platit hotovostí. Osobně nerozumím, proč. Naopak bych se nebránil opačné debatě o ústavním zavedením platby kartou.
Když začala tato možnost z podniků mizet, vydali se politici hledat viníka. Tím je podle opozičního hnutí ANO současná vláda, která zrušila elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta byla nicméně pozastavena už za Babišovy vlády v souvislosti s opatřeními v době covidové pandemie.
Česko platební karty nebere. Takové upozornění by měli dostávat turisté při vjezdu k nám. Tenhle fenomén jde totiž rovnýma nohama proti tomu, co je ve světě běžné. A souvisí s ním nejhorší výběr daní od roku 2009. Zodpovědnost nesou @Zbynek_Stanjura @Jan_Skopecek @P_Fiala https://t.co/VgCPhwUrWA
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) July 9, 2023
Celá debata je naopak podle místopředsedy Sněmovny Jana Skopečka (ODS) pouze bouří ve sklenici vody. „Pro mě jsou důležitá data. Ta jasně ukazují, že počet bezhotovostních plateb v naší ekonomice na úkor hotovostních dlouhodobě roste,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Připomněl také, že povinná EET skončila v podstatě již v roce 2020.
Podle dalších nesou za odmítání karet vinu vysoké bankovní poplatky. Ani jednomu z posledních dvou argumentů však nevěří kupříkladu poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher. „Ale to s EET vůbec nesouvisí, jak se tu dnes a denně dozvídám, to je naprosto falešný argument. Prý jsou za tím bankovní poplatky. Na rozdíl od EET sice zůstaly na cca stejné úrovni, ale určitě to bude ono,“ napsal ironicky na Twitteru.
Je samozřejmě v pořádku, že mají podnikatelé možnost rozhodnout se, jakým způsobem budou platby přijímat. Jenže je celkem zjevné, že mnozí z nich prostě nechtějí přiznávat všechny tržby a tím značně ušetřit na odvodech státu. Skoro by se to dalo pochopit vzhledem k tomu, co si některé podniky a spousta živnostníků musela v posledních letech vytrpět s covidem, inflací, energetickou krizí či s šetřící klientelou. Na druhou stranu daně musejí platit všichni a většina z nás nemá šanci „odklonit“ ani korunu.
Kromě toho, pokud se placení kartou nestane v příštích několika letech samozřejmostí také u nás, budou se turisté jezdit do Prahy dívat nejen na Karlův most a Pražský hrad, ale také na to, jak vypadají papírové a kovové peníze. Budeme totiž naprostou světovou raritou.
