K VĚCI, Lukáš Kovanda - 7.4. v 12:30
Tak dlouho se pětikoaliční kabinet Petra Fialy snažil nebýt populistický, až se ocitl na stejné lodi s Andrejem Babišem. Plánované snížení spotřební daně u pohonných hmot v kombinaci se zvažovaným zastropováním marží pumpařů totiž není nic jiného než čirý populismus. Navíc populismus nanejvýš pokrytecký, který devalvuje nedávnou cestu českého premiéra do Kyjeva.
Fialova vláda předvedla za poslední dva týdny pořádný názorový veletoč s výrazným rukopisem šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS). Zatímco ještě před několika dny se politici stran vládní koalice dušovali, že snižovat daň z přidané hodnoty nebo spotřební daně u pohonných hmot není vhodný nástroj k řešení dopadů zdražujícího benzínu a nafty, najednou je vše jinak. Od června má klesnout spotřební daň o 1,5 koruny na litr benzínu i nafty. Opatření má však být časově omezené jen do konce září.
Stanjura prozradil, o kolik vzrostly marže u benzinu. Resort uvažuje o jejich zastřešení
Průměrné ceny marží na pohonných hmotách vzrostly mezi únorem a březnem přibližně o dvě koruny na litr. Na tiskové konferenci to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když prezentoval dosavadní výsledky kontrol prodejních cen na čerpacích stanicích, které potrvají až do 30. září. Resort dále zpracuje cenový výměr na maximální marži prodejců paliv.
Ale to není všechno. Ve hře je rovněž zastropování marží provozovatelů čerpacích stanic. Prý jde o výsledek kontroly, kterou ministerstvo financí provedlo v době, kdy tuzemská cena nafty vystřelila k 50 korunám a benzín se prodával za 47. Jenže tehdy ministr financí řekl, že kontrola žádné nepřiměřeně vysoké marže neprokázala, nyní je podle téhož ministra vše naopak. Stanjura prohlásil, že je s výsledkem kontrol nespokojený a že marže jsou podle něho zkrátka příliš vysoké.
Vláda reguluje, Putin tleská
Pomiňme nyní, že to poslední, co bychom od vlády profilující se jako středopravicová čekali, je jakýkoli zásah do cenotvorby. Obzvláště na trhu, který je poměrně vysoce konkurenční. Snaha snižovat cenu pohonných hmot má totiž další důsledky, které nemusí být na první pohled viditelné, ale které jen zvýrazňují pokrytectví Západu. Ten se na jedné straně tváří, že dělá maximum pro to, aby zavřel penězovody, jimiž Vladimir Putin financuje válku na Ukrajině, reálné činy ale hovoří o opaku.
Snížení spotřební daně chápu. Má ale účinek jako prášek na bolest, říká ekonom
Vláda udělala signál, že myslí na lidi a chce zabránit společenským katastrofám. V pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS to řekl ekonom Vít Hradil. Dodal ale, že opatření v podobě snížení spotřební daně na pohonné hmoty má účinnost asi jako prášky na bolest.
Nejinak tomu je právě v případě vládních opatření, jež mají za cíl snižovat ceny paliv a plošně tak zvýšit jejich dostupnost pro všechny. Ekonomické zákony totiž fungují bez ohledu na to, jaký na ně máme názor. A tak když cena nějakého zboží klesá, zvyšuje se ochota spotřebitelů ho kupovat. Tlak na snížení ceny benzínu a nafty tedy vede ke zvýšení poptávaného množství, a tedy jejich spotřeby. Benzín i nafta se, jak známo, vyrábějí z ropy a ropu Evropská unie z nemalé části odebírá právě z Ruska. Fialova vláda tak fakticky skrze zásahy do cen pohonných hmot pomůže Putinovu režimu.
Opozice nemá rozumnější alternativu
Jen chabou útěchou může být fakt, že Fialův kabinet v tomto „sponzoringu“ ruské agrese na Ukrajině není sám. Ke snižování daní z pohonných hmot totiž přistoupily i další vlády v Evropské unii. To by však v žádném případě neměl být argument pro to, aby stejnou věc udělala i vláda česká. Jen pro představu, Evropská unie posílá Rusku za ropu a plyn přibližně 850 milionů dolarů (19 miliard korun) denně a za celý letošní rok se příjmy Ruska z prodeje svých komodit zvýší meziročně asi o třetinu.
Zároveň je třeba říci, že ani opoziční strany nenabízejí rozumnější alternativu. Snad s nejšílenějším nápadem opakovaně přichází Fialův předchůdce Andrej Babiš (ANO), který neustále volá po zavedení cenového stropu u benzínu. Původně na 35, nyní na 36 korun. A jako správný populista argumentuje Maďarskem, kde cenové stropy údajně fungují.
Havlíček: Chcete lidi vyhladovět. Přestaňte okamurizovat a maláčovat, reagoval Skopeček
Vláda Petra Fialy chce lidi vyhladovět. Snížení spotřební daně na benzin a naftu bylo potřebné, ale jinak se současný kabinet chová hůře než ten Kalouskův, uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS stínový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček si taková slova nenechal líbit a hnutí ANO obvinil z „okamurizace“ a „maláčování“.
Akorát, že nefungují vůbec. Naopak se projevují přesně ty dopady, před kterými varují ekonomové. Například v podobě zavedení přídělového systému. Největší maďarská síť čerpacích stanic MOL dovoluje na jeden nákup natankovat nejvýše 100 litrů paliva. A lze předpokládat, že restrikce se budou zpřísňovat, pokud poptávka poroste.
Verhofstadt nakládá
Pokrytectví unijních vlád si ale začíná všímat už i Evropský parlament. Ten ve čtvrtek schválil většinou 513 europoslaneckých hlasů rezoluci, v níž vyzval k zavedení úplného embarga na dovoz ruských fosilních paliv. Evropské komisi v emotivním projevu mimo jiné vyčinil belgický europoslanec Guy Verhofstadt. Unijním představitelům vysvětloval, že dosavadní sankce nefungují, protože nemají natolik zásadní dopad na ruskou ekonomiku, ani na lidi, kteří jsou pro Putina klíčoví.
Your strategy of incremental sanctions doesn’t work. Cannot work…
— Guy Verhofstadt (@guyverhofstadt) April 6, 2022
That’s why 212 members of Parliament demand a special #EUCO meeting to decide on full sanctions immediately!
My speech👇🏻 pic.twitter.com/MFCtmboaf4
„Realita je taková, že nefungují. A pátý balíček sankcí je co? Uhlí. To je směšné, vždyť jsou to jen tři procenta dovozu z Ruska,“ řekl Verhofstadt na půdě Evropského parlamentu. Doufejme tedy, že se unijní lídři skutečně konečně chytí za nos a odhodlají se ke skutečně ráznému sankčnímu kroku.
