KOMENTÁŘ: Greta chce skoncovat s kapitalismem. Ať přizná, že chce konec lidství
Greta Thunbergová volá po konci tržního hospodářství. Jaký jiný systém má zajistit zlepšení životního prostředí, ale neuvedla. Zdroj: Profimedia.cz
Švédská aktivistka Greta Thunbergová se po několikaměsíční přestávce opět hlasitě přihlásila o pozornost veřejnosti. A přiostřila svou rétoriku. Už jí nestačí jen prosazovat politiku, jež by chránila klima a životní prostředí. Teď dokonce volá po konci kapitalismu. Tím ale přiznává, že chce i konec demokracie a hodnot, na kterých stojí současný západní humanismus.
„Ponechání kapitalistického konzumerismu a tržní ekonomiky jako dominantních správců civilizace se nejspíše bude v budoucnosti při zpětném pohledu zdát jako příšerný nápad,“ píše švédská klimatická aktivistka a alarmistka Greta Thunbergová mimo jiné ve své knize The Climate Book. U příležitosti jejího vydání Thunbergová pronesla řadu mnohem tvrdších vyjádření na adresu systému, díky kterému i ona sama může žít v blahobytu.
Čtěte také
Greta Thunbergová se ovšem ve své nenávisti mýlí hned v základní premise, a sice, že tržní ekonomika byl „něčí nápad“. Zcela jí uniká (možná z důvodu nedostatečného studia), že tržní hospodářství vzniklo samo od sebe, že trh není výsledkem žádného plánování a že se vyvinul zcela spontánně. A to v okamžiku, kdy lidem došlo, že se mnohem méně nadřou, když se ve své činnosti budou specializovat na to, co jim jde nejlépe, a výsledky své práce směňovat s jinými lidmi, kteří se rovněž zaměřili na to, v čem jsou nejlepší.
Alternativou k tržnímu systému je totalita
Výsledky tohoto „prozření“ jsou rostoucí životní úroveň a prosperita, která mimo jiné zajistila dostatek zdrojů pro vzdělávání, zdravotnictví nebo sociální péči. Také internet nebo sociální sítě, díky kterým Thunbergová oslovuje masy, jsou výsledkem jí nenáviděného tržního hospodářství nebo chcete-li, kapitalismu.
Kapitalismu také značná část světa vděčí za lepší kvalitu života, dostatek potravin, prodlužování lidského života, ale také svobodu. Bez svobody by totiž tržní hospodářství mohlo jen těžko existovat, stejně jako svoboda těžko může existovat bez tržního hospodářství. Pokud tedy někdo volá po jeho konci, nutně si přeje i zánik lidské svobody, ba dokonce samotného lidství.
Čtěte také
Greta Thunbergová sice neřekla, jaký „lepší“ systém by měl nahradit ten současný „špatný“, pouze ví, že má být jiný. Potíž je v tom, že alternativou ke svobodnému netržnímu systému je vždy nějaká forma totality. Je to tak z logiky věci, a dějiny nám to několikrát v nejrůznějších barvách ukázaly. Thunbergová má pravdu, když říká, že socialismus a komunismus selhaly. Mýlí se však v tvrzení, že selhal liberalismus nebo konzervatismus.
Mají lidé vůbec právo obývat Zemi?
Pokud si švédská aktivistka skutečně myslí, že lze současný všelijak nedokonalý systém nahradit jiným, který bude navíc nařízen shora, ošklivě se mýlí. Vždy z toho nakonec vyjde jen systém nesvobody, útlaku, násilí, genocidy. Vždyť už dávno před Thunbergovou se objevila řada „osvícených“ jedinců, kteří se jali prosazovat (podle nich) lepší systém. A když selhal, přišel někdo další, kdo tvrdil, že teď už to má vyladěné. A dopadlo to jako vždycky. V lepším případě zákazy či příkazy, v horším pak justičními vraždami, nebo dokonce světovou válkou.
Greta se rovněž mýlí v přesvědčení, že zbourání tržního hospodářství zachrání planetu, její klima a životní prostředí. Opět nemusíme daleko chodit pro příklady, kdy nesvobodný režim kombinovaný centrálně plánovanou ekonomikou, byl schopen vygenerovat nanejvýše environmentální katastrofu. Pokud tomu Greta nevěří, nechť se přijede podívat třeba do severozápadních Čech, kde jsou dodnes patrné stopy éry, kdy Československo rovněž tvrdošíjně odmítalo tržní hospodářství. A rovněž se může přesvědčit, jak se tamní životní prostředí za posledních 33 let obrovsky zlepšilo.
Je to přesně naopak, než švédská klimatická alarmistka tvrdí. Cesta za kvalitnějším životním prostředím vede pouze skrze zvětšování bohatství. Tedy pokud připustíme, že planetu Zemi vůbec mohou obývat lidé. Samozřejmě máme mnoho příkladů z jiných planet, kde neexistence života po sobě žádné, natož ty negativní, stopy nezanechala.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
