KOMENTÁŘ: Jak Schillerová uvěřila, že se stala Rašínem, ale popletla si pojmy

Ministryně financí Alena Schillerová opět šlápla vedle. Zatímco před necelým rokem se objevily vážné pochybnosti o její schopnosti dohovořit se anglickým jazykem, nyní bychom se měli ptát, zda se orientuje v základních ekonomických kategoriích. Svým středečním statusem k aktuálním údajům o inflaci totiž zavdala příčinu k dalším otázkám ohledně její profesní odbornosti.

„Podle aktuálních čísel statistického úřadu zpomalila meziroční inflace za únor na 2,1 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v lednu,“ napsala Alena Schillerová ve středu na Twitter. Až potud je její sdělení zcela v pořádku. Jenže ministryně financí pokračovala, čímž na sebe prozradila víc, než možná chtěla. „Spotřebitelské ceny meziročně v únoru poklesly posedmé v řadě. Na snížení meziroční inflace měla největší vliv cena elektřiny a zemního plynu.“

Podle aktuálních čísel @statistickyurad zpomalila meziroční inflace za únor na 2,1 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v lednu. Spotřebitelské ceny meziročně v únoru poklesly posedmé v řadě. Na snížení meziroční inflace měla největší vliv cena elektřiny a zemního plynu.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) March 10, 2021

Pojďme si vysvětlit základní pojmy, které se k popisu pohybu cenové hladiny v ekonomice používají. Inflace je terminus technicus pro růst cen. Pokud tedy Český statistický úřad spočítal, že únorová meziroční míra inflace dosáhla 2,1 procenta, znamená to, že ceny se od února 2020 do února 2021 zvýšily v průměru o 2,1 procenta.

Deflace, či desinflace?

Opakem inflace je deflace. Deflace tedy značí pokles cenové hladiny. Někdy se místo deflace hovoří o záporné míře inflace, tedy záporném růstu cenové hladiny. Je to sice trochu krkolomnější než říci, že došlo k deflaci, ale budiž. Meziroční deflace se ale České republiky ani náhodou netýká.

Paní ministryně tedy do světa pustila nepravdivé tvrzení, že v Česku už posedmé v řadě (zřejmě myšleno sedm měsíců v řadě) klesly ceny. Ve skutečnosti u nás došlo posedmé v řadě ke snížení míry inflace. Ceny tedy stále rostou, avšak nižším tempem. Tomu se mezi ekonomy říká desinflace.

Otázkou je, zda Alena Schillerová o těchto podstatných rozdílech ví. Možná jen uvěřila, že její politika je skutečně deflační. Stejně jako jejího prvorepublikového předchůdce Aloise Rašína, jehož podobiznu nedávno upřeně pozorovala a nechala se u toho zvěčnit.

Druhořadá influencerka

Dokážu samozřejmě pochopit, když se někdo splete, přeřekne, přepíše, uklikne, zkrátka udělá jakoukoli chybu z nepozornosti. Dokonce jsem ochoten akceptovat i fakt, že v čele klíčového ekonomického rezortu nestojí vystudovaný a praxí ošlehaný ekonom. Problém však vidím v tom, když na sociální síť napíše, že Česko se už sedm měsíců potýká s deflací.

A jak byste postupoval Vy, pane ministře? Nad tím často přemýšlím, když v této nelehké době procházím kolem tabla ministrů financí poblíž mé pracovny. Alois Rašín na ní má a navždy bude mít své čestné místo. Dnes od jeho smrti uplynulo 98 let. pic.twitter.com/NXbh9mGCJ3

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) February 18, 2021

Ministr financí totiž není nějaký obyčejný pavlačový tlachal. Jde o člověka, který řídí podstatnou část veřejných rozpočtů, rozhoduje o emisi dluhopisů, řídí státní dluh, svými výroky dává signály finančnímu trhu. S mírnou nadsázkou se dá říci, že z hlediska vlivu na ekonomiku jde o druhého nejmocnějšího člověka v zemi (po guvernérovi České národní banky). Informace, že do Česka dorazila deflace, může být pro investory signál „dávejte si pozor, jsme v hluboké recesi“. Přejme si tedy, aby českou ministryni financí brali spíše jako druhořadou influencerku a svá rozhodnutí opírali o věrohodné informace.