Ekonomická krize vrací do Česka kasina a herny. Některá města jako Liberec, Turnov nebo třeba Valašské Meziříčí se rozhodla říct „ne“ nulové toleranci hazardu. Je to správné a logické rozhodnutí – natáhnout ruku pro velké peníze, které z kasin jdou. Pálení hazardních čarodějnic totiž stejně absolutně nefunguje. Kraluje neregulovaný internet.
Petrovi trvala cesta tramvají do práce necelých třicet minut. Když vystupoval v cílové zastávce, už věděl, že dnes bude dělat zadarmo. A nejen dnes, ale celý měsíc. V tramvaji totiž během těch několika zastávek prohrál celou výplatu.
Miloval ruletu, takzvaná hnízdečka, osolit to od čísel 31 do 36. Zatímco tramvaj se líně vlekla po kolejích, on vsázel na svá oblíbená čísla. Co zatočení, to tisícovka. Nepřišlo to. Ani jednou. Petr se dodnes nevyléčil, ani nevím, kde je.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vymazat kasina a herny z měst? Odpůrcům hazardu se nedaří, zastánci varují před větším rizikem
Kamarádův sedmnáctiletý syn se zase dostal do brutální spirály dluhů kvůli on-line sázení na sportovní výsledky, které v rámci sportovních sázek představují největší „gamble“, v mnoha faktorech srovnatelných s automaty. Ani jeden z těch dvou kluků nepotřeboval k hazardnímu zničení života živé kasino.
Jágr na hazardu prohrál miliony, dluží mi peníze, obvinil hokejovou legendu známý sázkař
Známý americký sázkař Stuart Feiner hazardem vydělal i prodělal miliony. Se zajímavým tvrzením přišel v podcastu Spittin' Chiclets, ve kterém obvinil Jaromíra Jágra, že prý na začátku 90. let ve Spojených státech kvůli sázení přišel o více než milion dolarů. Z toho prý dodnes dluží velkou částku i Feinerovi. Hokejová legenda tato nařčení kategoricky popírá.
Položme si tedy otázku: Co vlastně v roce 2023 dělat s hraním, které my Češi tolik milujeme a zároveň nenávidíme a ničí nás?
Pod kotel přiložil covid
Česká republika je ve vrcholně schizofrenické situaci. Na jedné straně se stále mohutně a exemplárně zakazuje kamenný hazard, přičemž na straně druhé neskutečně roste ten on-line, který můžete bez jakýchkoliv regulací hrát třeba právě v té tramvaji, při kojení dítěte, ve škole, zkrátka kdykoliv a kdekoliv. Stačí si jen nabít ze své kreditní karty, což trvá asi minutu.
Akceleroval to covid. Před ním, v roce 2019, hazardní on-line sektor dojil z Čechů 70 miliard korun ročně (kamenný 196 miliard), o pouhý rok později stoupl on-line gamble o více než 100 procent na 143 miliard (kamenný klesl asi o 50 miliard).
Nulová tolerance živého hazardu. Hodně měst se vydalo touhle cestou s vidinou, že vymýtí gamblery, a hlavně získá voliče. Hazard je přece hnus, každé jeho velkohubé potlačení na billboardech funguje.
Třeba někdejší aktivista a později politik Matěj Hollan si na tom kdysi v Brně postavil kampaň i kariéru, v roce 2015 po úspěchu jeho hnutí Žít Brno ve volbách totálně zakázalo hazard ve městě, aby ho tam ten samý Hollan pak pomohl vrátit o cca rok a půl později. Protože samozřejmě zjistil, že v rozpočtu města mu najednou chybí klíčové desetimiliony. Navíc ve městě bujely černé herny, jakési „herní kluby”, ze kterých Brno nemělo samozřejmě ani korunu.
Lootboxy jako novodobý hazard. Jak nepropadnout virtuálním krabičkám a nepřijít o tisíce?
Jsou malé, hravé a stojí pouhých několik desítek nebo stovek korun. Lootboxy – krabičky s překvapením – jsou v herním světě fenoménem. Hráčům mohou pomoct získat cenné předměty pro jejich virtuální postavu, vydavatelům a tvůrcům her zase přináší obrovské zisky. Mechanika lootboxů je však podle mnohých expertů problematická, protože se až příliš podobá gamblingu. To potvrdila i adiktoložka Kristýna Fišerová pro pořad CNN Prima Gaming, který můžete sledovat každou sobotu ve 22:20 na CNN Prima NEWS nebo na webových stránkách cnnprima.cz.
Jen pro zajímavost – žiji ve třítisícové obci Vestec na Praze-západ. Roční rozpočet obce je 90 milionů korun, na okraji průmyslové zóny, naproti benzince, kde nikdo nebydlí, je velké „luxusní” kasino. A to rozpočet obce plní z celé jedné třetiny – 30 miliony korun. Obec samotná je suverénně nejhezčí široko daleko, protože prostě jsou peníze na její rozvoj.
Roste počet závislých on-line sázkařů
A že se v kasinech ničí životy? Jasně. Stejně jako si je ničíme třeba v hospodách chlastem. Původní „nulová tolerance“ hazardu je prostě jen populistický nesmysl.
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti tvrdí, že v roce 2013 se z hazardu v rámci živých heren a kasin léčilo 83 procent pacientů, v roce 2019 už jen 57 procent. Naopak roste počet závislých na kurzových sázkách (24 procent) a celkově závislých na on-line hazardním hraní (26 procent).
Když podlehnete gamblu, musíte se jít prostě léčit. LÉČIT. Nepomůže zrušení kamenného hazardu. Gambler, čistokrevný gambler, nemocný člověk, co prohrává každý měsíc celou výplatu, si svůj forbes nebo ruletu vzít nenechá. Ať už živě, nebo on-line. V té potřebě mu nic nezabrání. Stejně jako alkoholikovi v tom, aby se napil, i když mu vyhodíte všechny lahve. Musí přijít odborná pomoc. Ne plošné zákazy.
Tenhle text neříká, ať je na každém rohu teď kvůli ekonomické krizi hnusná herna, kolem které stojí smažky a kriminálníci. Města a obce jdou aktuálně prioritně cestou kasin, kam se chodí bavit lidé různí, někdy divní, ale málokdy vedle kasina vidíte zastavárnu a poházené jehly, jako je tomu v případě heren… A v současné ekonomické krizi, kdy města hledají peníze, kde můžou, se příjem z hazardu – rozumného hazardu – přímo nabízí.
Morální rozměr je a vždy bude na dlouhou diskusi, kterou ale stejně vždy zakončí konstatování: Čech si stejně zahraje, když bude chtít.
Navíc, nulová tolerance nikdy ničemu legálnímu nepomohla. A hazard legální je.