Předsedkyně Poslanecké sněmovny se svými hraběcími radami typu dva svetry stala na domácí půdě tak populární, že už málokdy vystupuje veřejně. Vrhla se tudíž statečně na výletování a objíždí s podnikatelskými delegacemi svět. Tentokrát vyrazila do Arménie a Ázerbájdžánu. S první zmíněnou zemí nás pojí víra, s druhou kšeft.
Dalo by se očekávat, že moudrý znalec – v tomto případě znalkyně – umění nanejvýš státnického, tedy diplomacie, vkusně zatančí balet mezi porcelánem, zdůrazní společné, ke konfliktu dvou zemí řekne obecnost typu „společná pozice EU“, „milujeme mír“ nebo alespoň pomlčí, pokud obecně diplomatickou krasomluvou hovořit nedokáže. Ne tak naše předsedkyně Poslanecké sněmovny.
ČTĚTE TAKÉ GLOSU: STAN zlobivým dítětem vlády. Tentokrát vystrčil růžky „zbytečný“ ministr Dvořák
V Arménii se svěřila, že v Ázerbájdžánu vyjádří „podporu arménskému lidu“. Následně jí v Baku vysvětlili, co asi tak Ázerbájdžán očekává a co si o tom myslí. Pekarová Adamová vzala zpátečku a potvrdila, jak píše Ázerbájdžánská tisková agentura, že její slova byla „překroucena a nepochopena“, „Náhorní Karabach je nedílná součást Ázerbájdžánu“ a „ostře odsoudila akce Arménie, jejích podporovatelů v Parlamentním shromáždění Rady Evropy a také Francie vůči Ázerbájdžánu“.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Kdybychom byli světová velmoc nebo alespoň mocnost, jak se často stávající vláda tváří, možná by Pekarová Adamová mluvila opatrněji. Každé slovo má zásadní vliv na partnery, potenciál války či míru, souladu nebo sváru. Vzhledem k naší reálné síle to ale vypadá, že šéfka TOP 09 jen neví, co mluví. Přitom šlo o hodně – ale pro nás. Arménie je známá pro svou kulturu coby stát, který první přijal jako oficiální náboženství křesťanství. Ázerbájdžán je důležitý ekonomicky a jeho význam vzrůstá – 26,3 procenta ropy získáváme od něj. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) si liboval, jak nám Baku pomáhá nahrazovat plyn z Ruské federace.
Do země pronikají stále více naši výrobci. Osobními automobily počínaje, kuchyněmi, telefony, nástrojáři konče. Prizmatem pragmatické zahraniční politiky je obrtlík Pekarové Adamové pochopitelný. Piruetami se snažila vyhnout střepům, které svým předchozím počínáním připomínajícím slona v porcelánu pro své jemné nožky sama nastražila. Kdyby se jednalo jen o ni, budiž. Jenže zastupovala nás všechny.
Pikantní je, jak jsme pořád poslouchali, že Česká republika má zásadovou hodnotově orientovanou zahraniční politiku, která je hlavní. Přeloženo do lidské řeči: nevadí, když přijdeme o kšeft, hlavně, když budeme na správné straně. Pragmatici přitom vždy říkali, že správná strana je jen strana naše a strana pro nás výhodná, neboť slova Kissingera „Amerika nemá trvalé přátele nebo nepřátele, jen zájmy“ se vztahují na všechny velmoci, mocnosti a většinu rozumných států. Kdo se ale odvážil něco takového zmínit, byl hned oškliven a nevybíravě nálepkován.
To bylo křiku, když byla TOP 09 ještě v opozici, jak je neřestné uvažovat pragmaticky. Teď to vypadá, že z toho zbylo jen pokrytectví. Dobře pro nás coby občany, protože je nejvýhodnější vycházet s co největším počtem zemí co nejlépe a vesele obchodovat tak, jako to dělají jiné státy. Markéta Pekarová Adamová by nejlépe udělala, kdyby příště raději mlčela, pokud nemá co říct, nebo jen četla noty moudřejších. Budiž jí přáno, že si plní sen každého milovníka cestování, jen ať nám neškodí, kšefty vozí a co nejvíce mlčí, protože dvojí a vícerý metr jí mohl vycházet v opozici, teď už je to jen trapnost.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Snadnější vyhazov i kratší výpovědní doba. Vláda i odborníci chtějí rozhýbat trh práce
