Dvouciferná inflace není žádný med. Nejvíce dopadá na lidi s nejnižšími příjmy. Přestože o jejích příčinách, důsledcích a možnostech řešení byly popsány miliony kilometrů řádků, odborníci bývají ve veřejném prostoru opakovaně přehlušování lidmi povětšinou z řad politiků, kteří nabízí zdánlivě jednoduchá řešení. A ukazují prstem na domnělé viníky. Ani v tom není tuzemská politická reprezentace originální.
V uplynulých dnech obletěla internet a sociální sítě zpráva o hrůzném objevu ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL). Jeho úředníci prý zaznamenali obchodní přirážku až 248 (na Twitteru psal, že 246) procent u točeného salámu.
Obchodní přirážka 246 %? To nemůžeme tolerovat. I takovou výši přirážky jsme ale zaznamenali. Ano, máme volné tržní prostředí, ale není možné, aby zemědělci byli takto zmáčknutí, prodávali za ceny, které jim ani nepokryjí náklady, a přitom jiní měli neúměrně vysoké marže. pic.twitter.com/5Jat9wrPgO
— Zdeněk Nekula (@ZNekula) April 20, 2022
To prý je hodně za hranou, uvedl Nekula v rozhovoru pro E15.cz. Ačkoli ve stejném rozhovoru šéf zemědělského rezortu hovoří střídavě o maržích a přirážkách, zdá se, že mu je rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi znám. Laskavý čtenář proto promine záměrnou nepřesnost v titulku tohoto komentáře, jehož cílem není chytračit, že marže není totéž co přirážka.
Marže v supermarketech jsou přehnané, míní Nekula. Vysoké ceny chce kontrolovat
Vláda vytáhla do boje proti vysokým cenám potravin. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) obvinil supermarkety, že si navyšují své marže víc, než by musely. A podobně jako v případě benzínek je chce kontrolovat. Dozorovat se však budou jen některé potraviny. Jak chce ministr zjišťovat vysoké marže, zatím neupřesnil.
Problém vidím v tom, že politik s reálnou mocí označuje, jaká přirážka je ještě před a jaká už za hranou. Nedivil bych se, kdyby takovou rétoriku volil politik nějaké zaostalé země. Například Zimbabwe, které si loni i předloni prošlo už poněkolikáté hyperinflační epizodou. Tamní politici rovněž ukazovali na obchodníky, že inflace v řádu desítek milionů procent měsíčně je jejich vinou. Obchodníci jsou totiž snadný terč, cenovky v regálech přece každý na první pohled vidí, což při vzdouvající se inflaci platí dvojnásob.
Na dva týdny zavřít krám
Ono je u nás obecně velmi nízké povědomí o tom, jak důležití obchodníci pro náš každodenní život jsou. Málokdo si uvědomuje, kolik času a hlavně peněz nám ušetří. V rámci celonárodního vzdělávání by nebylo od věci, kdyby prodejny (včetně těch internetových) zůstaly alespoň na dva týdny zavřené. Lidé by byli nuceni veškeré zboží nakupovat u výrobců. A také u zemědělců, kteří jsou podle ministra Nekuly „zmáčknutí“ zlými obchodníky, případně zpracovateli.
Tipuji, že nejpozději pátý den by nakupující vyrazili do ulic s hesly jako „ZAVŘENÉ OBCHODY V ČR NECHCEME“ nebo „VRAŤTE NÁM NAŠI PRODEJNU“. Nevěříte? Zkuste se zamyslet, jaké druhy zboží denně kupujete, a teď si představte, že byste místo do nejbližšího krámku či supermarketu museli třeba pro brambory vyrazit na Vysočinu, pro okurky do Znojma a pro pivo například do Velkých Popovic.
Ceny se utrhly ze řetězu. Kontrola marží je jen plácnutí do vody, říká Schillerová
Vláda bude muset nakonec přistoupit k plošné pomoci občanům. Ceny se už utrhly ze řetězu. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekla bývalá ministryně financí a nyní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová. Myslí si také, že kontrola marží je jen „plácnutím do vody“.
Obchodník je v první řadě zprostředkovatel, který je schopen na jednom místě soustředit široký sortiment výrobků od různých producentů a výrazně snížit naše náklady, které jsou s pořizováním různých věcí spojené. A za tuto službu si pochopitelně účtuje provizi, která má podobu marže nebo přirážky. Naše ochota ji zaplatit je omezena pouze výší nákladů, které by nás stálo nakupování přímo u výrobce.
Zemědělci, kde máte svůj řetězec?
Navíc přirážka ani marže nejsou ziskem obchodníka, nýbrž výnosem, z něhož hradí náklady své. Na dopravu, skladování, vystavení zboží v regálech, energie a zejména na mzdy zaměstnanců, kteří v prodejnách pracují. Zjednodušeně řečeno, kdo poukazuje na marže či přirážky s tím, že jsou „za hranou“, mimo jiné si přeje, aby obchod patřil k odvětvím, která nejsou schopna nabídnout lidem v nich pracujících slušné živobytí.
Kromě toho není pravdou, že zemědělci nebo „nebozí“ kupující jsou vydáni obchodníkům na milost a nemilost. O obchodnickém jhu se v našich končinách plamenně hovoří nejméně posledních 30 let, ale zatím jsem nezaznamenal jediný obchodní řetězec, který by zřídili sami zemědělci, a vyšachovali tak ze hry nejrůznější Kauflandy, Lidly, Teska nebo Alberty. Stejně tak má každý spotřebitel možnost volby, kde nakoupí. Doby, kdy tuzemskému trhu vládly státem vlastněné sítě obchodů Pramen nebo Jednota, jsou naštěstí tytam.
