Pokud se Piráti sami nerozhodnou do vlády nejít, STAN je přes palubu nehodí. A to i přes to, že se Piráti zatím podle informací CNN Prima NEWS ve vyjednávání občas chovají jako nerozhodní nováčci, kteří často mění své požadavky. Důvody jsou hned dva. Zaprvé je to společná cesta deklarovaná už v koaliční smlouvě. Zadruhé vše stojí na osobě Víta Rakušana, který si za dlouhou dobu spolupráce s Ivanem Bartošem vypěstoval silné až přátelské pouto a je připraven sliby a plány dodržet a splnit.
„V případě úspěchu bychom společně šli do vlády, a pokud by k tomu situace náhodou nakloněna nebyla, tak půjdeme společně do opozice. To je nepřekročitelná podmínka, kterou jsme si pro naši společnou koalici nadefinovali hned,“ prohlásil v prosinci 2020 lídr STAN Vít Rakušan na tiskové konferenci, kde společně s Ivanem Bartošem představovali koaliční smlouvu nového uskupení.
I přesto, že koaliční smlouva prošla dlouhými vnitrostranickými procesy (především u Pirátů) a řada straníků měla proti spolupráci výhrady, nikdo si v té době jistě nepředstavoval, že za 10 měsíců bude politická realita tak odlišná a fungování koalice tak tvrdě prověří.
Pokud obě strany skutečně budou chtít koaliční smlouvu dodržet a zároveň si nejen před svými voliči udržet tvář, budou muset prokázat velký politický um. Po čtrnácti dnech jednání zatím Piráti především s ohledem na pouhá čtyři křesla ve Sněmovně tahají za kratší konec, ale mají pár es v rukávu.
První eso – koaliční smlouva
Slib, který Vít Rakušan v prosinci dal, se teď může zdát trochu jako koule u nohy. Piráti totiž okamžitě po debaklu ve volbách začali debatovat o tom, že by do vlády jít neměli a skončit by měli raději v opozici. Pokud by se tak skutečně stalo a Vít Rakušan by chtěl dostát svému chlapskému slibu, muselo by hnutí STAN do opozice s nimi.
KOMENTÁŘ: Piráti by neměli vstupovat do vlády. Budou tam zbyteční a doplatí na to
Účast Pirátů v pětikoaliční vládě se na první pohled zdá jasná. Byli to oni, respektive jejich šéf Ivan Bartoš, kdo nesli hlavní tíhu předvolebního boje s Andrejem Babišem. A bylo by paradoxní, kdyby právě s ním a s Tomiem Okamurou zamířili do opozice. Jenže tak jednoduché to není. Už proto, že koalice jako celek sice nad Babišem zvítězila, avšak za cenu velkých ztrát – mezi Piráty.
Piráti o tom, zda do vlády půjdou, budou definitivně hlasovat na svém fóru až ve chvíli, kdy bude schválená koaliční dohoda. Není zřejmě nikdo, kdo by si mezi Starosty přál, aby na konci měsíčního jednání došlo k tomu, že se Piráti k vládě otočí zády a tím z ní budou muset odpochodovat i oni. Nehledě na to, že by se rozpadlo celé vyjednávání ze strany koalice Spolu v čele s Petrem Fialou.
Druhé eso – Vít Rakušan
S myšlenkou drobné výhody tak mohou jít i do jednání o křeslech pro své ministry a mohou požadovat i víc, než co se podle počtu mandátů ve Sněmovně může na první pohled zdát. Mohou chtít stejný počet ministrů jako STAN, a to právě z důvodu toho, že v kampani jeli tak říkajíc napůl.
Z prvotních informací o tom, že chtějí tři resorty, z čehož jeden je ministerstvo práce (MPSV) pro Olgu Richterovou, ale rychle sešlo. Piráti se tak stali trochu nepředvídatelnými a někteří Starostové začali být trochu nervózní a ptali se, co tedy vlastně chtějí.
KOMENTÁŘ: Nejít do Fialovy vlády? Neuvěřitelné, že o tom Piráti vůbec přemýšlejí
„Fakt nechci, aby se Piráti učili vládnout od ODS. Fuj.“ Tak zní jeden z příspěvků na pirátském fóru, kde členové strany debatují o tom, jestli vstoupit do vlády s koalicí Spolu a hnutím STAN, nebo raději zůstat v opozici. Člověk si u toho může jen ťukat na hlavu. S kým jiným by se Piráti měli dohodnout, než s „demokratickými“ stranami?
„Minulý týden byli trochu jak přejetí parním válcem a přišlo mi, že nevědí, co vlastně chtějí. Určitě ale budou mít dva a více resortů. Předseda Rakušan je velmi velkorysý, co se Pirátů týče,“ popsal situaci z minulého týdne politik, který má blízko k vyjednávání o budoucí vládě.
A právě Vít Rakušan a jeho slabost pro Ivana Bartoše a smysl pro spravedlnost je jejich druhým esem. Pokud si budou klást rozumné požadavky, mohou jen získat. Podle informací CNN Prima NEWS není nepravděpodobné ani to, že by se Rakušan pro nalezení shody vzdal ministra vnitra, pokud by na něm Piráti trvali.
Třetí eso – nezvolení poslanci
To už si Piráti zřejmě uvědomili ve chvíli, kdy stáhli Olgu Richterovou z návrhu kandidátky na šéfku MPSV. Nejlepší taktikou je za ně totiž na ministerské posty dosadit nezvolené poslance. Má to dva důvody. Zaprvé tím získají více lidí v rozhodujících pozicích a zadruhé neztratí své poslance.
Pokud by totiž měli Piráti dodržet své zásady a nekumulovat funkce, tak by se v případě, že se stanou ministry, museli pravděpodobně postů ve Sněmovně vzdát. Na jejich místo by nastoupil další na pásce, což by například v případě Ivana Bartoše byl zástupce STAN a Piráti by tak snížili počet svých poslanců.
Snaží se to sice podchytit tlakem na schválení tzv. klouzavého mandátu, ale i v případě prosazení této změny zákona by stejně na uvolněné místo usedl další na pásce. Situace by se tím pro ně tak nijak zásadně nevyřešila.
Podle informací CNN Prima NEWS je právě v posledních dnech toto jejich snaha. Už během jednání na řadu postů doporučovali senátora Lukáše Wageknechta. Ve vyjednávacích týmech mají i řadu končících poslanců (Radek Holomčík, Jan Lipavský, Lukáš Bartoň) a jistě se budou snažit jejich dosavadní zkušenosti dál využít. Pokud nebudou přímo ministry, je dále šance, že se mohou stát náměstky. Ti navíc podle zákona ani poslanci být nesmějí.
Dojde STAN trpělivost?
Jako vždy zůstává u Pirátů základní otázkou to, jak se tyto trumfy podaří vedení a členům vyjednávacího týmu přetlumočit členské základně. Ta je totiž veskrze nakloněna tomu udržet si kurz protestní strany a získat buď všechno, nebo nic.
Starostové jsou připraveni Piráty přes palubu nehodit, ale je jen otázkou času, jak dlouho budou k vrtochům Pirátů vstřícní a jak dlouho se bude dařit většinu informací tajit před veřejností. Zatím se totiž jedná z velké části opravdu za zavřenými dveřmi. Pirátům by se totiž ve výsledku také snadno mohlo stát, že budou ve světle veřejnosti označeni za ty nestátotvorné, problematické a stále ještě nedospělé mladé politiky, kteří se nedokázali vypořádat se silnými anarchistickými kořeny, ze kterých vzešli.