Když je něco vzácného zdarma a na příděl, zákonitě to svádí k obcházení systému. Zdroj: Profimedia.cz
Připomíná to Československo ke konci šedivých 80. let minulého století. Fronta na maso, na banány, na byt. To, čemu lidé za minulého režimu přisuzovali nějakou hodnotu, nebylo k sehnání. Ledaže jste měli na příslušných místech známé, nabídli nějakou pozornost či protislužbu, nebo jste se nebáli zajít na Václavák k vekslákům pro bony a za ně si kýžené zboží pořídit v Tuzexu.
Když předseda vlády Andrej Babiš (ANO) dostal v prvním letošním vydání diskusního pořadu Partie otázku, zda se neobává, že se fronta na očkování proti koronaviru stane předmětem kšeftů, suverénně odpověděl: „Nemám strach, že by se s pořadím na vakcinaci obchodovalo.“ Jistě, s pořadím se neobchoduje, s ním se přímo šmelí.
Ještě ani nedošlo ke spuštění dopředu ohlašovaného rezervačního systému, jenž je od půlky ledna určen prioritně pro seniory starší 80 let, a už prosakovaly informace o lidech naočkovaných mimo pořadí. Doslova zemětřesení ve Státním zdravotním ústavu vyvolala zpráva o tom, že vakcínu měli získat i příbuzní zaměstnanců. Pomiňme, že okolnosti této události byly zřejmě daleko komplikovanější než pouhá motivace dostat se k vakcíně mimo pořadí.
Bude to ještě horší
Samozřejmě se můžeme pohoršovat nad lidmi, kteří chtějí někoho předběhnout. Můžeme na ně ukazovat prstem, pranýřovat je, žádat jejich vyhození z práce či hnát k odpovědnosti jejich nadřízené. Nic se ale neděje jen tak. Můžeme naopak v přímém přenosu vidět, jak fungovala celá ekonomika v dobách centrálního plánování.
K sehnání jakž takž byly základní potraviny, s těmi „luxusnějšími“ to už bylo horší a zboží, jež mezi lidmi požívalo obzvláštní úcty, bylo prakticky nedostatkové. Systém vytvářel prostor pro černý trh, kde sehnal ten, kdo měl co nabídnout a chyběly mu zábrany. V mnoha případech lidé ani neměli na výběr, jako právě například v oblasti zdravotnictví.
Nemůžeme se tedy divit, že se k vakcíně proti koronaviru snaží dostat někdo, kdo má strach o své blízké. Hon za očkováním bude sílit s tím, jak Česko bude zaostávat za okolními zeměmi, a ty si budou postupně klást podmínky pro vstup zahraničních návštěvníků. Vedle šmeliny s vakcínami bychom se tak měli postupně připravit i na padělané covid očkovací průkazy a podobně. Lidé zkrátka jednají primárně ve svém zájmu a zájmu svých nejbližších. Kam až jsou ochotni zajít, je jen otázka jejich osobního vkusu.
Cenově odstupňovaná vakcína
Existuje vůbec cesta z uličky, která se stále více jeví jako slepá? Jistě. A v mnohém se podobá té, která nás osvobodila od nutnosti stát ve frontě na banány, mandarinky, nebo se zapisovat do pořadníku na osobní automobil značky Škoda Favorit L: Zavést do vakcinačního plánu tržní prvky. Že zdraví nesmí být předmětem byznysu? Na to zapomeňte. Zdraví a zdravotnictví byznys je, pouze se máme tendenci tvářit, že je to něco nemorálního a nenormálního.
Zkusme si ale představit, že by bylo možné si za termín vpravení očkovací látky do těla zaplatit. Kdo by chtěl vakcínu do týdne, stálo by ho to klidně několik tisíc. Kdo by se spokojil s dodáním do měsíce, platil by částku řádově nižší a kdo by za očkování nechtěl dát ani korunu, holt by si počkal, až na něho skutečně vyjde řada. V očkování by museli být také náležitě zainteresováni lékaři, kteří by jej prováděli. Chtěl-li by stát zohlednit sociálně slabší občany, mohl by jim poslat mimořádný finanční příspěvek nebo uplatnit jiné nástroje sociální politiky. Vlastně cokoli by bylo lepší, než současný „nesystém“, kdy jsou vakcíny fakticky na příděl.
