Současný volební systém, který zpochybnil nález Ústavní soudu, je nespravedlivý vůči malým stranám. Například hnutí STAN potřebovalo pro zisk mandátu dvakrát více hlasů než hnutí ANO. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl ústavní právník Jan Kysela. Nastínil také, co se bude v brzké době kvůli nadcházejícím volbám dít.
Co bude aktuální nález Ústavního soudu k volebnímu systému znamenat pro nadcházející sněmovní volby?
Znamená to komplikaci ve smyslu, že nemáte volební zákon, podle kterého se volby budou konat. Musíte ten volební zákon doplnit, aby se volby vůbec mohly uskutečnit. Je potřeba se domluvit na tom, jestli volebním koalicím bude stačit pět procent, anebo by se vrátilo k úpravě, která existovala v 90. letech, kdy nebyla ta stávající (5, 10, 15) procenta pro koalice, ale byla to úprava odstupňovaná. Dvě strany měly 7 procent a tři strany měly devět procent. To ten nález Ústavního soudu úplně nezodpovídá. Takže takovou diskusi je možné vést.
Co to bude znamenat pro přepočet jednotlivých hlasů na mandáty?
Matematické metody přepočtu hlasů se bude týkat ta nejklíčovější debata, jelikož jsou zrušena pravidla přerozdělování hlasů na mandáty, tak se musíte domluvit na nějakém jiném.
Bude potřeba vytvořit ústavní většinu na změnu zákona?
Ústavní většina není potřeba, protože to je volební zákon. Myslím, že si nejdříve musí všichni ten nález přečíst a promyslet, co z něj plyne obecně a co pro ty konkrétní politické strany, protože samozřejmě každá politická strana chce vyhrát a každá si myslí, že ji k tomu dopomůže jiná matematická metoda. Ty formule jsou různě nastavené, takže některé svědčí větším politickým stranám, některé svědčí větší míře poměrnosti, takže o tom se určitě bude vést nějaké jednání.
Co se tedy bude v brzké době dít?
Poté, co si to ty strany ujasní, tak se musí vytvořit nějaká platforma, nejspíše asi nějaká společná porada představitelů sněmovních a senátorských klubů, na které by se zjistilo, jak moc jsou odlišné představy jednotlivých stran, nakolik je možné najít shodu poměrně svižně a taky by se měl stanovit nějaký harmonogram toho, kdy mají být změny provedeny, aby šly volby bezproblémově provést. Těch změn, které se s tím volebním systémem dají dělat, je více, některé mohou být drobné, ale záleží, co přesně plyne z nálezu Ústavního soudu, nakolik jsou drobné změny k dispozici.
Může nastat komplikace s tím, že již prezident Zeman volby vyhlásil?
Žádná komplikace to není, protože to, že volby budou v říjnu, je zřejmé a plyne to z Ústavy. Nebylo akorát zřejmé, který to bude víkend. Těch víkendů připadá v úvahu vždy dva až tři, takže je zřejmé, že toho času bude málo a nesouvisí to s tím, že prezident republiky to vyhlásil již na konci roku.
D‘Hondtova metoda podle mě nespravedlivá není. Problematická je v aplikaci na těch 14 různých krajů. Poněkud svědčí větším politickým stranám
Vy osobně považujete též takzvanou formuli D‘Hondta na přepočet hlasů za spravedlivou?
D‘Hondtova metoda podle mě nespravedlivá není. Problematická je v aplikaci na těch 14 různých krajů. Poněkud svědčí větším politickým stranám, ale musíme si uvědomit, proč se objevila. Bylo to proto, že volební výsledky v 90. letech generovaly takové výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, že nebylo možné skládat většinovou vládu, takže bylo potřeba něco s tím volebním systémem udělat.
Ten systém vznikl v rámci opoziční smlouvy...
V rámci opoziční smlouvy se to přepálilo, protože ten systém přestal být poměrným, ač se tak tvářil. V novém tisíciletí se provedly změny jiného typu, ale pořád byl zachován prvek bonifikování větších stran. Problém je, že máte 14 různě velkých krajů a to se nepříznivě promíta ve volebních výsledcích, protože to může vést k vysoké míře disproporcionality. Jestliže v roce 2017 hnutí ANO stačilo na jednoho poslance přes 19 tisíc voličů, tak hnutí STAN potřeboval na jednoho poslance 43 tisíc voličů. Nelze se tvářit, že je to poměrný systém.
Wintr: Stávající systém znevýhodňoval malé strany
Nález Ústavního soudu zhodnotil pro televizi CNN Prima NEWS také ústavní právník Jan Wintr, který připomenul, jakým způsobem volební systém doposud ovlivňoval volby.
Evropské volby
Volební zákon tak jak fungoval, nebyl úplně fér vůči volebním koalicím?
Systém nebyl úplně fér, ale nejde jen o koalice, protože těch v minulých letech tolik nekandidovalo, ale především Ústavnímu soudu vadilo, jak se ukázalo v nálezu, poměrně výrazné zkreslení, ke kterému dochází kombinací různě velikých volebních krajů a přepočítávací D’Hondtovy metody volebního dělitele. V důsledku to vedlo třeba k tomu, že ANO získalo v roce 2017 za 30 procent hlasů 78 mandátů, což je skoro 40 procent mandátů, zatímco malé strany STAN a TOP 09 za pět až šest procent hlasů místo deseti – dvanácti mandátů dostali jen sedm nebo šest. A tahle disproporce je zakotvena ve volebním systému a Ústavnímu soudu to přišlo protiústavní.
Proč znevýhodnění koalic existovalo?
Vracíme se o dvacet let zpět do doby opoziční smlouvy, kdy dvěma tehdy velkým stranám ODS a ČSSD připadalo, že malé strany mají svým koaličním potenciálem přílišný vliv na sestavování vlád, tak se pokusili různě upravovat volební systém. A vytvořili takový, který výrazně nahrával velkým stranám. Volební systém s 35 poměrně malými volebními kraji ovšem Ústavním soud na začátku roku 2001 zrušil a to, podle čeho volíme od roku 2002, je takový kompromis, který tehdy vznikl. Ale myšlenku, že malé strany mají být oslabeny systémem, zachovával.
