Poprask na sociálních sítích způsobil výpočet exministryně financí, ve kterém se snaží vyčíslit, kolik korun z našich výdělků „sežrala” od ledna do dubna inflace. Ačkoli Alena Schillerová schytala posměch, že neumí počítat, její úvaha není v principu chybná. To však nemění nic na tom, že se bývalá šéfka státní kasy dopustila nepřípustného žonglování s čísly. Vše v zájmu co největšího smytí vlastního podílu na tak vysoké inflaci, která české peněženky drtila naposledy téměř před 30 lety.
„Rodina, která by dosáhla na slavný příspěvek 5 000 korun na dítě, který stále není a navíc je podle expertů protiústavní a porušuje evropské právo, přišla od ledna kvůli inflaci až o 40 000 korun,“ napsala Alena Schillerová ve čtvrtek na Twitter. Když se jí jeden z uživatelů zeptal, jak k číslu došla, bývalá šéfka státní kasy svůj postup výpočtu odhalila.
Rodina, která by dosáhla na slavný příspěvek 5 000 Kč na dítě, který stále není a navíc je podle expertů protiústavní a porušuje evropské právo, přišla od ledna kvůli inflaci až o 40 000 Kč. Stále platí tvrzení @Zbynek_Stanjura, že nenechá nikoho padnout na kolena?
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) May 26, 2022
„Počítala jsem to jako meziroční změnu inflace konkrétního měsíce k maximálnímu čistému příjmu rodiny, která má nárok na příspěvek. Inflace - leden 9,9 % (- 8 300 Kč), únor: 11,1 % (- 9 300 Kč); březen 12,7 % (- 10 600 Kč); duben 14,2 % (- 11 800 Kč). Celkem tedy cca 40 000 Kč,“ odpověděla. Pro kontext je nutné dodat, že výchozí částkou je cca 83 tisíc korun představující maximální přípustný měsíční příjem domácnosti, která by ještě mohla inkasovat zmíněný jednorázový pětitisícový příspěvek od státu navržený vládou Petra Fialy (ODS). Kabinet stanovil limit na milion korun ročně na domácnost (pomiňme nyní, zda jde o příjem hrubý nebo čistý).
Ceny nestouply o polovinu, jak naznačuje Schillerová
Na první pohled budí výpočet posměch, protože z něho lze lehce nabýt dojmu, že Alena Schillerová sčítá jablka s hruškami. A že z toho vyplývá, že se nám exministryně financí snaží říci, že od ledna do dubna letošního roku v Česku vzrostly ceny takřka o 50 procent. Skočil jsem na to také. Schillerová však při výpočtu zjevně vycházela z toho, že oněch 83 tisíc korun je inkasováno každý měsíc, a že tedy oproti loňskému roku je příjem v každém měsíci znehodnocen o 9,9 % (leden), 11,1 % (únor), 12,7 % (březen) a 14,2 % (duben).
To svou logiku sice má, avšak velmi podivnou a doslova z ní čiší snaha u veřejnosti vzbudit dojem, že kvůli neschopné Fialově vládě přišla během krátké doby o prakticky jeden průměrný měsíční plat. Když si lidé ještě představí, co všechno by za 40 tisíc mohli pořídit, hořkost se stupňuje o to víc.
Jenže takový výpočet je krajně nepoctivý. Pokud by Alena Schillerová skutečně chtěla vyčíslit dopad růstu cen od ledna do dubna letošního roku, pak by musela počítat s tím, jak se ceny v tomto období opravdu zvýšily. Měřeno přírůstkem indexu spotřebitelských cen (sledovaným Českým statistickým úřadem) za leden, únor, březen a duben cenová hladina stoupla o 9,47 %.
Klam meziroční inflace
Za stejnou dobu si naše modelová rodina, která ještě dosáhne na zmíněný pětitisícový příspěvek na děti, vydělala 332 tisíc korun. Inflace z této částky za sledovanou dobu ukrojila 28 720 korun. Tedy žádných 40 tisíc, jak tvrdí bývalá šéfka státní kasy.
Alena Schillerová se ve svém výpočtu totiž dopustila dvou hrubých chyb. První je využití meziroční míry inflace. To je problematické, protože měří, jak se změnily ceny v daném měsíci oproti stejnému měsíci předchozího roku. V takovém případě ale ztrácíme přehled o tom, co se s cenami dělo v jiných měsících uplynulého roku. Proto statistici sledují také průměrnou míru inflace za posledních 12 měsíců, která mapuje skutečný cenový vývoj za dané období.
Jenže v situaci, kdy inflace zrychluje, meziroční vyjádření vykazuje vyšší inflaci než to průměrné. Jinými slovy průměrná inflace za meziroční „kulhá“, a to do chvíle, než se i meziroční inflace stabilizuje na nějaké hodnotě. Z pohledu exministryně financí je samozřejmě politicky lépe zužitkovatelné vsadit na inflaci meziroční.
Počítat opravdu neumí
Druhé hrubky se však Schillerová dopustila v samotném výpočtu. Ztráty peněz způsobené inflací totiž počítala tak, že vynásobila procentní změny cen částkou, která inflaci podléhá (tedy 83 tisíc). Jinými slovy podle Schillerové, pokud inflace činí 10 %, pak přijdete o desetinu výplaty (tedy 8 300). To ale není pravda. Správný postup výpočtu je následující: 83 000 − (83 000/1,1) = 7 545,55 korun. Výchozí částku musíte inflací takzvaně diskontovat.
Schillerová však počítá podle logiky, kdy pokud inflace činí 100 %, kupní síla vaší výplaty se sníží o 100 %, tedy na nulu. Ve skutečnosti se sníží na polovinu, protože při zdvojnásobení cen si za stejný obnos peněz koupíte jen polovinu zboží. Podtrženo, sečteno, bývalá ministryně financí tápe. Jak v ekonomické logice výpočtu dopadů inflace na naše peněženky, tak ve výpočtu samotném. Posuďte sami, co je horší.
