Stanjura k rozpočtu
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) konečně odtajnil, kde hodlá šetřit, aby schodek státního rozpočtu na letošní rok stáhl pod 300 miliard korun. Svým návrhem, který poslal na vládu, se ale přiznává, že žádné skutečné úspory nenašel. Výdaje jsou totiž vyšší než loni a o stovky miliard předčí částku, kterou stát utratil před propuknutím koronavirové pandemie.
„Hlavními prioritami vlády je zodpovědné protiinflační hospodaření bez zvyšování daní,“ píše se v úvodu tiskové zprávy ministerstva financí zveřejněné u příležitosti předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2022. Úřad Zbyňka Stanjury se zároveň chlubí, že snížil plánovaný schodek o 96,6 miliardy korun oproti původnímu návrhu, vypracovanému ještě za úřadování Aleny Schillerové.
Fajn, proti snížení schodku státního rozpočtu lze těžko něco namítat, tím spíše v době, kdy se ekonomika pravděpodobně definitivně nadechla k růstu po odeznívající pandemii koronaviru. Jenže už ze samotné doprovodné tabulky, kterou ministerstvo tiskovou zprávu doplnilo, vyplývá, že to s tím šetřením nebylo zas až tak horké.
Škrtali jsme, aby se úspory nedotkly lidí, říká Bartoš. Schillerovou rozpočet zděsil
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je zděšená rozpočtem, který v minulém týdnu schválila vláda. Koalice podle ní sáhla na peníze lidem. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) oponoval, že se hledaly úspory tak, aby se co nejméně dotkly obyčejných občanů. Schillerová ale argumentovala například platy ve školství.
Zajíci se sčítají po honu
Výdaje státního rozpočtu budou totiž o 7,6 miliardy vyšší než plán na rok 2021 a celkem zhruba o 275 miliard vyšší, než Schillerová navrhovala pro rok 2020. Tedy než do Česka dorazila koronavirová krize. Jinak řečeno, současný ministr financí pokračuje ve šlépějích své předchůdkyně, jen pomalejším krokem, a o návrat výdajů na předkrizovou úroveň si můžeme nechat jen zdát.
Na druhé straně je z návrhu rozpočtu patrné, jak moc vláda spoléhá na růst české ekonomiky, ale také na růst cenové hladiny. Ačkoli se kabinet pasuje do role bojovníka s inflací, ve skutečnosti jí zdražování hraje do karet. Nevěříte? Počítejte se mnou.
Pokud nějaké zboží stojí bez daně z přidané hodnoty tisíc korun, pak samotná daň činí 210 korun (21 procent z 1 000). Jestliže zboží zdraží o deset procent, daň z přidané hodnoty bude najednou činit 231 korun). A komu půjde těch 21 korun navíc?
Faktem je, že Zbyněk Stanjura na hospodářský růst i růst cen spoléhá poměrně výrazně. Na letošní rok totiž naplánoval rozpočtové příjmy o 62,1 miliardy vyšší než Alena Schillerová a o 126 miliard vyšší, než jaké v loňském roce stát skutečně inkasoval.
Zkrátka a dobře, návrh státního rozpočtu na rok 2022 vypadá na papíře hezky. I v tomto případě ale platí, že zajíci se sčítají až po honu. Uvidíme tedy až začátkem ledna příštího roku, nakolik se novému ministru financí podařilo nastoupit cestu k rozpočtové rovnováze.
