Koruna začala výrazně ztrácet vůči americkému dolaru. Dříve či později oslabí také k euru. Zdroj: Profimedia.cz
Evropa čelí energetické krizi, v jejím východním koutě zuří válka, svět se potácí v inflačním pekle. A do toho všeho americká centrální banka potřetí v řadě dramaticky zvýší svou základní úrokovou sazbu. Reakce trhů na sebe nenechala dlouho čekat a dolar už Češi nakupují dráž než euro. A další tlak na korunu nejspíše ještě přijde.
Když Federální rezervní systém (americká centrální banka) ve středu oznámil další rekordní zvýšení své základní úrokové sazby, bylo prakticky jisté, že dolar začne prudce posilovat. A to se skutečně stalo. Americká měna razantně zpevnila nejen vůči euru, ale i dalším významným měnám ve světě, a poslala dolů českou korunu.
Čelilo by se inflaci lépe s eurem? Mylný názor, poslední hřebíček do rakve, míní ekonomové
Zdražování znovu rozvířilo diskusi o tom, zda by s eurem místo koruny nebylo v Česku lépe. Vstup do eurozóny dlouhodobě prosazuje například TOP 09. Ekonomové však mají jasno, lépe by nebylo. Nejen že by inflace neklesla, ale Česká národní banka by navíc přišla o možnost korigovat růst cen pomocí úrokových sazeb. Na druhou stranu by euro mohlo zlevnit hypotéky a Češi by si před dovolenou do zemí eurozóny nemuseli měnit koruny.
Kdo by si nevšiml, že dolar je najednou o přibližně 60 haléřů dražší než euro. Zatímco jednotnou evropskou měnu pořídíte za 24,60, dolar už se blíží k hranici 25,30. Dolar je zároveň vůči euru na nových dvacetiletých maximech. Můžeme klidně říci, že euro je k dolaru nejslabší od doby svého spuštění v bezhotovostní formě v roce 1999.
Časem posílí i euro
Na první pohled nám Čechům může být jedno, že dolar prudce posiluje, vždyť přece když vyrazíme na nákupy do zahraničí, je to zpravidla do zemí, kde se platí eurem. Jenže dolar je hlavní obchodní měnou na trhu s ropou, takže když koruna k dolaru ztrácí, ropa se pro nás stává dražší. A to se záhy projeví na stojanech čerpacích stanic.
Navíc ani vyhlídky koruny vůči euru nejsou bůhvíjaké. Česká národní banka (ČNB) příští týden pravděpodobně rozhodne o ponechání základní úrokové sazby beze změny, tedy na sedmi procentech. Proti tomu se dá jen těžko něco namítat, bude to suverénní rozhodnutí většiny členů bankovní rady.
Drahotu pociťuje 94 procent Čechů. Průzkum ukázal, jak lidé s inflací bojují nejčastěji
Všeobecné zdražování pociťuje 94 procent Čechů, více než třetina z nich velmi silně. Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který provedla výzkumná agentura Median pro společnost Broker Consulting na vzorku 1 022 respondentů. Češi podle něj vnímají nejvyšší nárůst cen u potravin, pohonných hmot a energií.
Nese to s sebou ale i druhou stranu mince. Zatímco ČNB je se svými sazbami nejspíše na vrcholu, ostatní centrální banky, zejména ty důležité, ještě ani se zvyšováním sazeb pořádně nezačaly. Znamená to jediné: Česká koruna bude vystavena stále většímu tlaku a nejspíše bude dál slábnout.
Koruna v zajetí regionu
Jednak proto, že růst sazeb v atraktivnějších a ekonomicky odolnějších zemích jako USA, Velké Británii, Švýcarsku a koneckonců také v ekonomickém celku eurozóny, bude lákat investory právě do aktiv dolarových, librových, frankových či eurových. A jednak proto, že Česká národní banka si nebude moci dlouhodobě pálit své devizové rezervy, aby kurz koruny udržela na stávajících úrovních.
Koruna také bude na jakoukoli negativní zprávu doplácet i kvůli tomu, že se u investorů netěší pověsti švýcarského franku, nýbrž malé lokální středoevropské měny, která bývá často házena do jednoho pytle se zlotým, forintem a občas také tureckou lirou. Ale možná nakonec právě tyto okolnosti přesvědčí bankovní radu ČNB, aby své úrokové sazby ještě posunula mírně vzhůru. Ne nutně teď, ale třeba za čtvrt nebo půl roku.
