Do centra města nepatří čadící výroba koksu. Mladí ekologičtí aktivisté to o víkendu v Ostravě vyjádřili jasným protestem, když nelegálně obsadili jednu z místních koksoven. Lokální politikové však karcinogenní benzo(a)pyren unikající z koksoven zřejmě čichají rádi.
Když aktivisté z iniciativy Limity jsme my v sobotu obsadili koksovnu Svoboda, chtěli upozornit, jak je hloupé udržovat uprostřed města takový relikt z časů průmyslové revoluce. Koksovna znečišťuje Ostravu již od roku 1908, dodnes se přitom nenašli odvážní lokální politikové, kteří by továrně zatnuli tipec.
Koksovna mezi činžáky
Stačí pohled na mapu. Z koksovny Svoboda je to 800 metrů pěší chůze do Komenského sadu, což jsou jediné zelené plíce v srdci Ostravy. Čtyři koksárenské baterie s 210 komorami na koks stojí ve vzdálenosti 1,6 kilometru od Čapkovy sokolovny, kde chrabří Sokoli při svých cvičeních funí z plných plic již století. A k Nové radnici jsou to z vrátnice koksárny pouhé dva kilometry, tedy k sídlu primátora a funkcionalistické věži, jež je symbolem města.
Patří koksovna do těchto míst? Když se na fabriku v roce 2015 přijeli podívat odborníci z Dánské ekologické rady, nemohli uvěřit svým očím. V jejich vlasti by musela koksovna daleko za brány města. Dánové tehdy mezi činžáky u fabriky naměřili 46 750 ultrajemných prachových částic na centimetr krychlový. Když přitom jejich počet v Dánsku dosáhne číslovky 20 tisíc, je to krizový stav a průmysl se zastaví. V Česku se takové částice vůbec neměří.
Dobrý soused netrápí sousedy
Na sobotní akci mladých lidí reagoval mluvčí koksovny Jindřich Vaněk tak, jak to fabrika dělá již od privatizace. My nic, splňujeme limity. „Například rozptylová studie, kterou si nechalo udělat město Ostrava v minulých týdnech, prokázala, že náš vliv na znečištění ovzduší je minimální. My se snažíme se všemi otevřeně komunikovat, investovat do proekologických opatření a chovat se obecně jako dobrý soused,“ prohlásil o víkendu Vaněk.
Jenže dobrý soused netrápí jiné sousedy. I když je nutno přiznat, že koksaři to dělají v mezích zákona, neboť limity oficiálně dodržují. Problém vězí jinde, což se nikomu nechce řešit. Obě ostravské koksovny (koksovna Svoboda + koksovna v ocelárnách Liberty) sice nepřekračují stanovené normy, podle vědeckých studií přesto zásadně přispívají k tragické skutečnosti, že lidský život v Ostravě je v průměru o dva roky kratší než ve zbytku republiky.
730 ztracených dnů života
S informací, že koksovny, ocelárna, chemička a další jedy z ostravské průmyslové aglomerace včetně automobilové dopravy zkracují život o dva roky, přišel již v roce 2010 výzkumník Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Obyvatele Ostravska tak vybudil k asi třem demonstracím za čistý vzduch, pak protesty umlčeli regionální politikové ujištěními, že situace není tak dramatická, jak to vidí „pražští vědci“. Studie přitom adresně upozornila, že největší bolestí Ostravy jsou obě místní koksovny.
Uplynulo deset let. A jiná vědecká studie z roku 2020 znova potvrdila, co v Ostravě zjistili ti „chytráci Pražáci“. Tentokrát se na výzkumu podílela i Lékařská fakulta Ostravské univerzity. „Zjištěná karcinogenní rizika, především expozice benzo(a)pyrenu v ovzduší, jsou nepřijatelná,“ konstatuje se v závěru studie s názvem Dopad znečištění ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva.
„Počet ztracených let jak z důvodu předčasného úmrtí, tak nemocnosti je v zájmové oblasti vyšší než celostátní průměr a významně vyšší než v západní Evropě,“ prohlásil před dvěma lety vedoucí projektu Vítězslav Jiřík.
Co přinese další studie?
Benzo(a)pyren je výhradně produktem koksoven. Na Ostravské univerzitě přitom do letošního listopadu probíhá další zásadní výzkumný projekt: Healthy Aging in Industrial Environment (HAIE). Ten zjišťuje dopad průmyslového znečištění na vzorku osmi tisíc osob v regionu a dílčí výsledky nejsou vůbec optimistické. Střední délka života na Ostravsku stále zůstává o dva roky nižší než v oblastech, jež nejsou vystaveny průmyslovému znečištění.
Může za to polétavý prach, který na sebe váže onen zákeřný benzo(a)pyren z koksoven, což je prostě lidský karcinogen. Přijatelným rizikem je roční průměr 0,12 nanogramů benzo(a)pyrenu. Standard v Evropské unii, který by tedy měl platit i v České republice, je pak 1 nanogram. V Ostravě to dle studie někdy bývá i 8 nanogramů.
Paradoxní je, že koksovna Svoboda ležící dva kilometry od Nové radnice má pro Ostravu skoro nulový význam. Vyrábí koks z importovaného uhlí a většinu produkce rovněž vyváží. Navíc zaměstnává jen 500 lidí, kteří by našli uplatnění v jiných oborech. Koksovna má význam leda pro majitele, kteří v regionu ani nebydlí, fabrika patří společnosti MTX Group Petra Otavy.
Absurdní nákupy u koksovny
Kde jsou ty porevoluční časy, když se zastupitelé Ostravy zavázali, že do deseti let koksovny zlikvidují? Po třiceti letech stále vítězí průmyslové zájmy nad lidským zdravím a až do centra města často vane puch na způsob zkažených vajec a terpentýnu. A navíc z toho koksárenského smradu škrábe v krku.
Představte si ovšem, že žijete v centru Ostravy a tento puch vás může připravit o 730 dnů života. Buď se okamžitě odstěhujete z města, anebo moc rádi uvěříte místním politikům, že koksovny vlastně neškodí. Důkazem přece je, že nedaleko koksovny Svoboda vyrostlo obchodní centrum Outlet Arena Moravia a letos téměř u bran fabriky vzniklo i další nákupní středisko. S tímto absurdním názvem: Obchodní centrum Koksovna.
Ale abych někomu neukřivdil. Třeba je jméno nového nákupního centra zároveň tajným varováním: „Čím déle u nás budete nakupovat, tím více se nadýcháte karcinogenního benzo(a)pyrenu.“
