Výše rodičovské je dnes 300 tisíc. Maminky si ji mohou rozepsat až na čtyři roky, ale i na kratší dobu. Částka, kterou jim stát vyplatí, zůstává stejná. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Nápad zkrátit a snížit rodičovskou nadzvednul ze židle nejednu maminku. Oprávněně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) by se potřebovali trochu vrátit do reality a místo svých tučných platů alespoň na chvíli pobírat 17 korun na hodinu. Přesně tolik totiž jako máma na rodičovské dostávám.
Jasně, s těmi 17 korunami na hodinu (předpokládá se, že maminka má šichtu 24/7) je to trochu nadnesené. Ale výzva, aby se výše jmenovaní vrátili do reality, je míněna naprosto vážně. Místo toho, aby vláda rodiče pozitivně motivovala k péči o děti, jde na to úplně obráceně. Výroky Stanjury a NERV jsou totálně demotivační.
Postoj státu – tak, jak ho nastínil ministr Stanjura – je nelogický. Erár přeci potřebuje daňové poplatníky. Ale při dnešních cenách úplně všeho (jídla, energií, bydlení, plen) si každá rodina dvakrát rozmyslí, jestli bude mít jedno, dvě nebo tři děti.
Nepopírám, že rodičovská je v ČR opravdu dlouhá. O zkrácení třeba na tři roky můžeme diskutovat. Já sama jsem si rozepsala rodičovskou na dva roky a po čtyřech měsících po porodu jsem začala trochu pracovat. Jenže ne každý má hlídání nebo práci, kterou může dělat po večerech z domova.
Stanjura navíc otevřel téma dost nešikovně. Řekl, že uvažuje o zkrácení rodičovské. Načež dodal, že se musejí vyřešit místa ve školkách. Ovšem jde na to „od konce“ a zjevně bez znalosti reálného života. Mnohem smysluplnější by bylo, kdyby vláda nejprve zajistila místa ve školkách, a teprve poté začala mluvit o nějakém zkracování.
Neřešíte jen pleny, ale i bydlení či auto
Ještě horší je, že experti z NERV vládě současně navrhli snížení celkové částky rodičovské. To je v dnešní době naprostý nesmysl. Rozhodnutí přivést na svět dítě totiž z finančního hlediska nepřináší jen povinnost nakupovat pleny nebo sunar. Řešíte hlavně bydlení nebo třeba větší, bezpečnější a spolehlivější auto.
A když vám na účet přijde místo 30 tisíc (průměrná čistá mzda) 8 tisíc rodičovské (tak vysoká je rodičovská rozepsaná na tři roky), je to zkrátka rozdíl. A to si to nové auto zkrátka rozmyslíte, protože nechcete každý měsíc skončit na nule, ale mít nějakou rezervu.
Nedej bože, když chcete dítěti dopřát trochu „nadstandardu“ a chodit s ním třeba na plavání pro kojence, které v Praze stojí 5–6 tisíc korun na dva měsíce, nebo na cvičení, jež přijde na 6 tisíc za pět měsíců. Samozřejmě to není nutnost. Ale stále slýcháme, jak náš národ tloustne a děti nesportují, takže asi není od věci potomky k nějaké aktivitě vést od malička.
Žena, která dostává měsíčně 8 nebo 10 tisíc, do rodinného rozpočtu moc nepřispěje. Většina této částky padne na jídlo nebo oblečení či vybavení pro dítě. Umím si tedy velmi dobře představit, že jsou někteří muži pod tlakem, aby zvládli všechno (třeba nájem nebo hypotéku) utáhnout jen ze svého platu. A co teprve, kdyby chtěli vzít rodinu na dovolenou.
Hlavně, že politikům vzrostou platy...
Nechci si stěžovat, jak je všechno, co se točí kolem dětí, drahé. Ani nespoléhám na stát, že se o mě postará, protože ve většině případů bude vždycky ve finále hlavní tíha zodpovědnosti za děti (včetně té finanční) na jejich rodičích. Na druhé straně, jestli má stát do něčeho investovat, pak jsou to právě rodiny a děti, protože tady jde doslova a do písmene o budoucnost. Proto je na místě mluvit ne o snížení, ale o valorizaci rodičovské.
A ještě poznámka na závěr: Komuže to od ledna 2023 vzrostou platy? Poslanec nebo senátor bude brát měsíčně 102 400 korun a na náhradách až 72 tisíc korun. Je vtipné, že zákonodárci si za dva měsíce vydělají to, co maminka dostane za tři roky péče o dítě. A když z vlastní zkušenosti víte, jak část poslanců na jednáních jen sedí a kouká na notebooku na seriály, hraje hry nebo do Parlamentu vůbec nechodí, nezbývá vám než kroutit hlavou.
