PŘEHLEDNĚ: Poslední týden. Někteří prezidentští kandidáti už boj o Hrad vzdali, kdo zbyl?

Aby se zájemce o Hrad mohl zúčastnit lednových prezidentských voleb, musí do 8. listopadu odevzdat kandidátní listinu s podpisy. Výsledný počet a další technické náležitosti následně zkontroluje ministerstvo vnitra. Celkem se kandidátům nabízejí tři různé cesty, kterými se mohou vydat – posbírat 50 tisíc podpisů od českých občanů, 20 podpisů od poslanců nebo 10 podpisů od senátorů. První kolo volby se bude konat 13. a 14. ledna, druhé o dva týdny později. Nový prezident či prezidentka se funkce ujme začátkem března.

Kdo má jistou kandidaturu díky občanům?

Tomáš Březina

Výrazná postava českého stavebního průmyslu a někdejší politik Tomáš Březina chtěl sbírat podpisy až do poslední chvíle, v těchto dnech již nicméně finišuje. Třebaže nemá příliš viditelnou kampaň, podařilo se mu shromáždit dostatečnou podporu s velkou rezervou. Metu 50 tisíců hlasů pokořil Březina již v polovině června.

„Na ministerstvo vnitra budeme odevzdávat okolo 80 tisíc podpisů, což je i číslo, kterým v tuto chvíli disponujeme,“ potvrdil CNN Prima NEWS za Březinův prezidentský tým Jaroslav Navrátil už v polovině října. Otázkou ovšem je, zda ministerstvo vnitra nenarazí během kontroly petičních archů na nějaký problém.

Vladimír Boštík

Bývalý starosta Vraclavi Vladimír Boštík usiloval o prezidentský post již v minulých volbách. V jednu chvíli měl Boštík dokonce více občanských podpisů než Miloš Zeman – okolo 70 tisíc – to se ale nepodařilo následně ověřit. Svou kandidátní listinu totiž neodevzdal na ministerstvo vnitra. Zdůvodnil to zdravotními problémy, kterými trpěl po operaci.

Svou opětovnou kandidaturu oznámil Boštík už loni v létě – prý pro případ, že by se prezidentská funkce uvolnila dříve a došlo by na předčasné volby. Aktuálně údajně disponuje 65 tisíci podpisy, přestože nevede příliš viditelnou kampaň. Nabízí se proto otázka, zda opravdu splnil zákonný limit a zda nedopadne jako posledně.

Karel Diviš

Podnikatel v technologiích Karel Diviš stál ještě v polovině října těsně pod zákonem požadovanou hranicí podpisů. V úterý 1. listopadu ale redakci CNN Prima NEWS potvrdil, že má relativně pohodlných 60 tisíc jmen na petičních arších, čímž splnil podmínky, které mu ukládala legislativa.

Pokud u nich kontrola na ministerstvu vnitra velkou redukci chybovost, zúčastní se lednových prezidentských voleb. Své vize a ostrou fázi kampaně do prvního kola chce Diviš představit na páteční tiskové konferenci.

Jiří Kotáb

Soukromý ombudsman Jiří Kotáb se považuje za prvního tělesně postiženého kandidáta na českého prezidenta. V minulosti působil na pozici experta pro zdravotní a sociální politiku v hnutí Úsvit Tomia Okamury. Dvakrát se neúspěšně ucházel o poslanecký mandát ve sněmovních volbách. Letos chce své politické působení posunout do Pražského hradu.

Už v červnu oznámil, že jeho tým nasbíral potřebných padesát tisíc podpisů, které jsou potřeba pro řádnou kandidaturu. Zda se mu podařilo nasbírat dostatečnou rezervu, není ale jasné – na dotaz redakce CNN Prima NEWS do vydání článku nezareagoval.

Danuše Nerudová

Bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity a nejvýraznější ženská kandidátka Danuše Nerudová už v průběhu října mohla oslavovat nasbíraných 80 tisíc podpisů. Její tým se nicméně podle koordinátora Štěpána Neubauera intenzivně věnovalo kontrole petičních archů a škrtá všechny neúplné a chybné řádky, aby chybovost byla co nejmenší.

Tak či onak se ekonomka může těšit na první kolo prezidentských voleb. Se svou kandidátní listinou vyrazila na ministerstvo vnitra ve středu 2. listopadu a odevzdala přesně 82 628 podpisů. Během kampaně se jí podařilo shromáždit přes 100 tisíc, než její tým vyškrtal závadné zápisy.

„Hodí se dodat, že jsem odmítla také několik nabídek na dodání podpisů pay-per-signature, nikdo tedy nedostal za svůj podpis zaplaceno,“ uvedla dříve Nerudová.

Petr Pavel

Bývalý vysoký představitel NATO i Armády ČR Petr Pavel, který je podle průzkumů nejsilnějším prezidentským kandidátem, půjde odevzdat svou kandidátní listinu až 8. listopadu. Boje o Pražský hrad se s největší pravděpodobností zúčastní – shromáždil dostatečný počet občanských podpisů.

„Sběru podpisů jsme se věnovali intenzivně minimálně tři měsíce. Jsem moc rád, že se nám jich podařilo nasbírat přibližně 75 tisíc. Průběžně jsme je třídili, takže by to měly být platné podpisy. Krom toho jsme využili čas pro setkávání s občany, což považuji za mimořádně důležité,“ řekl Pavel v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Bývalý náčelník generálního štábu patří mezi kandidáty, kterým koalice Spolu vyslovila podporu.

Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula měl svou účast ve volbách velice nejistou. V médiích se spekulovalo, zda nakonec stihne shromáždit dostatečný počet podpisů pod svou kandidaturu. K 1. listopadu ale jeho tým hlásil pokořenou zákonnou metu 50 tisíc jmen podporujících kandidáta.

„Přesné číslo zveřejníme nejpozději 8. listopadu. Probíhají jednání v Senátu, podpisy členů horní komory by mohly sehrát důležitou roli v případě, že by byl počet podpisů lidí pod kandidátní peticí při kontrole výrazně snížen,“ přiblížil redakci Středulův další postup koordinátor Jan Štoll.

Alena Vitásková

Někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková získala potřebných 50 tisíc občanských podpisů už na konci června. Lze tedy říct, že účast Vitáskové v lednových prezidentských volbách je téměř jistý, kandidátka ale na konci října oznámila, že tomu tak být nakonec nemusí – na ministerstvo vnitra chce odevzdat minimálně 100 tisíc hlasů.

„Bez masivní podpory občanů, pouze s něco přes 50 tisíci podpisy, které vyžaduje zákon, bych se ocitla v šedi ostatních kandidátů. Již na počátku jsem sdělila, že za těchto okolností se voleb nezúčastním,“ uvedla Vitásková. V současnosti disponuje zhruba 65 tisíci jmény, sama proto uznala, že na svou vysněnou metu nejspíše nedosáhne.

„Odstraňujeme zjevné chyby, kdy chybí číslo občanky či údaje o bydlišti. Nebo jsou zde dokonce vtípky. Jeden z takový archů obsahoval Ferdu Mravence, vulgární jméno nebo jména celé naší vlády, bez adresy a čísla občanky. Takové archy přímo skartujeme,“ dodala na závěr kandidátka.

Kdo má jistou kandidaturu díky zákonodárcům?

Andrej Babiš

Jedna z nejkontroverznějších postav novodobé české politiky Andrej Babiš potvrdila svou dlouho spekulovanou prezidentskou kandidaturu na konci října. O zákonem požadované podpisy se nemusí příliš obávat – pohodlně se opře o libovolných 20 jmen z 72členného poslaneckého klubu jeho opozičního hnutí ANO.

Nepředpokládá se, že by v této registrační fázi měl expremiér narazit na jakýkoliv problém. Dosud mu kandidaturu stvrdilo podpisem 56 poslanců za ANO.

Dosavadní průzkumy označovaly Babiše za jednoho z nejsilnějších kandidátů, měl by ovšem počítat s velkou konkurencí. Podle posledních dat ho totiž mírně přeskočil armádní generál Petr Pavel.

Jaroslav Bašta

Bývalý člen ČSSD, současný zákonodárce a nominant opozičního hnutí SPD Jaroslav Bašta má od svého poslaneckého klubu dostatek podpisů na svou prezidentskou kandidaturu. Svou kandidátní listinu s hlasy stranických kolegů z dolní komory odevzdal na ministerstvo vnitra již 5. října a nepředpokládá se, že by se při kontrole petičního archu objevil nějaký problém. Jeho účast v prezidentských volbách je tedy téměř jistá.

Pavel Fischer

Nezávislý senátor Pavel Fischer získal podporu dvacítky poslanců a třicítky senátorů, do prezidentských voleb tak bez pochyb zasáhne. V celkových 51 podpisech figurují například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) či šéfové koaličních poslaneckých klubů Marek Benda (ODS), Jan Jakob (TOP 09) a Marek Výborný (KDU-ČSL).

Za své priority Fischer označil úctu k tradicím státu a lidským právům. Soustředit se chce i na bezpečnost, ekonomiku, sociální oblast či zdravotnictví. Je rovněž jedním ze tří prezidentských kandidátů, které podpořila vládní koalice Spolu. Rozhovor s Fischerem si můžete přečíst zde.

Denisa Rohanová

Prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová patří mezi prezidentské kandidáty, kteří už odevzdali své kandidátní listiny na ministerstvo vnitra. Už v únoru avizovala, že má k dispozici podpisy 20 poslanců z minulé Poslanecké sněmovny. Za sebe je proto přesvědčená, že tím splnila zákonné požadavky pro účast v lednových prezidentských volbách. Podle právníků je ale pochybné, že by podpisy bývalých poslanců mohly stačit.

Tomáš Zima

Bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima už podal svou kandidátní listinu na ministerstvo vnitra, a to v polovině října. Původně se Zima coby občanský kandidát spoléhal na podpisy široké veřejnosti, nakonec ale redakci sdělil, že se opřel o několik členů horní komory.

„Podpisů od občanů mám přes 40 tisíc. Dále pak 13 podpisů senátorů napříč stranami a celou zemí, od Karlových Varů po Moravskoslezský kraj,“ prozradil redakci CNN Prima NEWS. S největší pravděpodobností se tak zapojí do klání o prezidentský post.

Kdo ještě sbírá podporu do prezidentských voleb?

Hynek Blaško

Europoslanec Hynek Blaško, který se rozhádal se svým „domácím“ hnutím SPD, stále sbírá podpisy na svou kandidaturu. Zda se mu v tom daří, nechtěl sdělit ani po opakovaném dotazu redakce, na SMS nereagoval. V polovině října pouze stroze uvedl, že „informace tohoto druhu zatím neposkytuje“.

Reportéři CNN Prima NEWS nicméně zaznamenali, že se na několika nedávných protivládních demonstracích objevily petiční formuláře na Blaškovu kandidaturu. Někteří dobrovolníci obcházeli účastníky protestů a snažili se je přesvědčit, aby dali europoslanci svůj podpis.

Nezapomněli zmínit, že kdokoliv může podpořit i více prezidentských kandidátů. Na dotaz reportéra, jak je na tom Blaško s podpisy, jeden z dobrovolníků pouze stroze uvedl, že moc dobře zatím ne.

Marek Hilšer

Známý senátor a lékař Marek Hilšer chce využít druhé šance stát se prezidentem republiky. Ve volbách v roce 2018 skončil na pátém místě. Na dotaz CNN Prima NEWS nechtěl prozradit, kolik podpisů se mu podařilo posbírat – zatím se u něj shromažďují petiční archy z celého Česka. Stejně tak se mu nabízí jít cestou podpory senátorů. Podle informací redakce už nicméně odevzdal kandidátní listinu na ministerstvo vnitra.

Jak na tom je na tom s podpisy a kdo ho nakonec podpořil, chce Hilšer odhalit 7. listopadu na tiskové konferenci. Věnovat by se na ní měl mimo jiné i strategii do prvního kola prezidentských voleb, kde ho čeká tuhá konkurence.

Karel Janeček

Známý český miliardář, matematik a filantrop Karel Janeček patřil mezi první lidi, kteří vyjádřili zájem o Pražský hrad. Janeček se svým týmem aktuálně disponuje zhruba 42 tisíci podpisy, další tisíce mají přibývat každým dnem. Termín pro odevzdání kandidátních listin se nicméně blíží.

„Teď je však zapotřebí znásobit naše úsilí, abychom vše dotáhli do zdárného konce. Zbývá už jen sedm dní a na každém podpisu záleží. Dáme to,“ vzkázal Janeček svým podporovatelům 1. listopadu. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS se na tempo sběru podpisů díval optimisticky – uvedl, že je s přibývající hlasy spokojený a že by na konci mohl mít i okolo 60 tisíc jmen na listině.

Josef Skála

Komunisté se v uplynulých měsících zúčastnili hned několika protivládních demonstrací, kde se snažili sehnat podpisy pro svého nominanta Josefa Skálu od protestujících i kolemjdoucích. Výjimkou nebyla jak protivládní, tak odborářská demonstrace.

Bývalý předseda již neparlamentní KSČM počet podporovatelů na podpisovém archu v tuto chvíli tají, dotaz reportéra nijak nekomentoval. „KSČM do konce týdne nebude stav zveřejňovat,“ sdělil redakci CNN Prima NEWS bez konkrétnějších informací mluvčí strany Roman Roun.

Kdo nejspíše boj o Pražský hrad vzdá?

Miloš Knor

První kandidátem, který oficiálně ustoupil z boje o prezidentské křeslo, je český komik a moderátor Miloš Knor. V předvečer státního svátku 28. září svým podporovatelům oznámil, že se lednových voleb nezúčastní. Přednost chce dát své rodině.

„Dohromady jsme dali kolem 10 tisíc podpisů. Jestli jsme za těch 11 měsíců získali tolik podpisů, za zbývající měsíc a kousek jen velice těžko dám zbylých asi 40 tisíc,“ zhodnotil své úsilí Knor.

„Rozhodl jsem se, že nebudu dále plýtvat penězi sponzora a s okamžitou platností přestávám usilovat o kandidaturu na prezidenta ČR. Omlouvám se, že to nedotáhnu, není to v mých silách,“ doplnil ve svém videu na sociálních sítích a poděkoval všem za pomoc.

Ivo Mareš

Mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické a někdejší farář, novinář nebo ředitel komunikační společnosti Ivo Mareš měl v polovině října kolem 30 tisíc podpisů. Už tehdy vyjádřil obavy, že do 8. listopadu zřejmě nedosáhne na zákonem stanovený limit pro kandidaturu.

Ve středu 2. listopadu pak oznámil konec prezidentské kampaně. „Děkuji za všechna povzbudivá setkání, projevy důvěry a podporu, které se mi během posledních měsíců od občanů dostalo. Ukončení své kampaně považuji v tuto chvíli za správný krok, přeji všem kandidátům férové soupeření bez osobních útoků a České republice důstojnou hlavu státu, které budou zájmy naší země nadřazené zájmům vlastním,“ vysvětlil Mareš v tiskové zprávě.

Jakub Olbert

Šéf Hnutí PES Jakub Olbert, které výrazně vystupoval proti covidovým opatřením minulé vlády Andreje Babiše, pravděpodobně na zákonný limit nedosáhne. Redakci CNN Prima NEWS sdělil, že se nachází těsně pod hranou 50 tisíců podpisů. „Nepředpokládám, že to dáme,“ napsal reportérovi Olbert v SMS. Se svou prezidentskou kandidaturou již proto nepočítá.

Cyril Svoboda

Dopoledne 12. října některé senátory překvapila kandidátní listina exministra a bývalého šéfa lidovců Cyrila Svobody. Ten se měl ucházet o podporu zástupců horní komory, podle informací CNN Prima NEWS mu někteří svůj hlas přislíbili. Svoboda ovšem svou údajnou kandidaturu na prezidenta tehdy nechtěl nijak okomentovat. O den později oznámil, že sběr podpisů zarazil.

Kdo další se uchází o prezidentský post?

Kandidátů na Pražský hrad je mnohem více, v mnoha případech ale nekomunikují s médii, nebo nevedou ani viditelnou prezidentskou kampaň. Bývalý komunistický novinář Haló novin Milan Rokytka je se svým transparentním účtem v minusu, „český budha“ Lumír Láska rovněž příliš velké úsilí v boji o prezidentské křeslo nevyvíjí.

Otazník visí také nad vakcinologem Jaroslavem Turánkem, jehož dobrovolníci sbírali podpisy na protivládních demonstracích. Český zpěvák, producent a „věčný hradní uchazeč“ Petr Hannig podle informací CNN Prima NEWS zkoušel své štěstí u senátorů. Stejně tak se neví, jak jsou na tom další prezidentští kandidáti Radek Hyklan, Libor Michálek či Ivan Smetana.